Je první prosincový den, čas adventu. Venku je však pošmourno a smutno. Místo sněhových vloček , jak by se na tento předvánoční čas slušelo, tančí ve větru jen zbytky starého listí.
Mladičká dívka si povzdychne. Navyklým pohybem prohrábne neposlušnou kštici hustých, tmavých vlasů a do sluchátek si pustí oblíbenou skupinu.
S pohledem upřeným do prázdna, vrací se ve vzpomínkách do stejně pošmourného a přece tak jiného dne před rokem.
**************
Tichá melodie důvěrně známé koledy, vykouzlí na její tváři zasněný úsměv. Znovu cítí vůni čerstvého jehličí a horkého punče. Slyší jemné cinkání zvonečků.
Byl to jejich první společný advent. Znali se sice už dříve, téměř tři roky se potkávali na chodbě gymnázia. Jeho vysokou postavu, výrazné šedozelené oči a hnědé, krátce střižené vlasy, vždy pečlivě upravené, nemohla přehlédnout. Celou tu dobu o něm věděla jenom to, že studuje o ročník výše a děvčata ho moc nezajímají.
Až před měsícem, jakoby nějakým zázrakem, jeden druhého objevili. A najednou prožívají něco, o čem dosud jenom slýchali a po pravdě řečeno, příliš v to nevěřili.
Je to skutečně láska?
Na tuto otázku si žádný z nich nedokáže odpovědět jednoznačně. Zatím jim stačí, že se spolu cítí tak hezky.
S úsměvem vzpomíná, jak se ji tehdy snažil Marek políbit a díky strkanici rozverných mladíků, přistála jí pusa někde za uchem. Oba se rozesmáli.
Pak ji ale pevně objal kolem ramen a přituleni k sobě, proplétali se hlučným davem k zářícímu vánočnímu stromu.
Před ním, na pozadí bohatých větví mohutné jedle, osvětlené množstvím pestrobarevných lucerniček, rozehrála se dojemná scénka z dávného Betléma.
Marie s Josefem se skláněli nad děťátkem v jesličkách. Zuzku tehdy ale zaujala i živá zvířata kolem. Na vrstvě slámy pokojně polehávaly ovečky, rozvážně přežvykovala bradatá koza a jen kousek dál stála strakatá kravička.
Idylickou pohodu ale narušila příhoda opodál. Jakýsi mladý muž se tam vztekle obořil na svoji partnerku. Ona k němu ustrašeně vzhlédla a Zuzka v ní poznala bývalou spolužačku.
"To je přeci Iva," zašeptala, "a on, je to vážně Robin?"
"Hm, naši loňští maturanti," přikývl Marek,
"Co se to mezi nimi stalo?" nemohla pochopit Zuzka, "Vždyť ve škole jim nikdo neřekl jinak, než Romeo a Julie."
"To víš, svět dospěláků je složitý," zareagoval na její udivený pohled Marek a odvedl ji k blízkému stánku. "Koukni, tady mají halušky, dáme si?"
Ona přikývla, ale stále jí nešel z hlavy ten náhodně vyslechnutý hovor.
"Jak se mohlo stát, že z pohodové dívky je najednou ustrašená manželka a ze zamilovaného kluka, zlý despota?"
"To nám se stát nemůže," naklonil se k ní Marek a políbil ji tak, že na chvilku zapomněla na všechno kolem...
**********
Z příjemného snění ji nemilosrdně vytrhne máma.
Zuzko, tohle teď nesmíš," bere jí sluchátka, tvoje dcerka tě potřebuje.
Zuzka se zamračí. Co všechno jí ještě budou zakazovat? Když ale uslyší zalykavý pláč, zrudne a rozpačitě zamíří ke své malé dcerce.
ČTEŠ
Jiskření
Short StoryAdventní kalendář O tom, jak tento předvánoční čas prožívá mladičká svobodná maminka Zuzka a její nejbližší. Děkuji @Efox16 za krásný cover!