Potom, co jsem uvařil oběd a Liam se vrátil s Judem z procházky jsme si sedli na gauč k filmu a najedli se stejně jako Jud v předsíni. Jenže pak se to stalo. Začali jsme se nudit. Tedy alespoň já jsem se začal nudit a říkávám, že nechcete zažít Niallera, když se nudí. Nejraději by mě hned každý na místě zastřelil.
"Nudím se." vydechnu, ale neodtrhnu pohled od televize.
"Tak něco vymysli." mlaskne nespokojeně Liam a já si povzdechnu.
"Ale co?" protočil jsem očima a podíval se na Liama, který si mě, ale vůbec nevšímal a skoro, jako kdybych ho obtěžoval.
"Nevím." pokrčil rameny a dál sledoval talkshow v televizi.
"Ale no taaak." zakňučím znuděně a doufám, že si mě konečně Liam začne všímat. On však stále dělal, že tady nejsem.
"Já se koukám na televizi, tak se koukej taky." protočil otráveně očima a dál dělal, že vedle něho nejsem. Mám opravdu chuť ho občas uškrtit. On tady se mnou bydlí jen z důvodu, aby mě zabavil, když se nudím a on svou práci, ale vůbec neplní. Asi mu budu muset připomenout, co je v naší nenapsané smlouvě dohodnuto. Nebudu mu trpět porušování pravidel.
"Ne." odpovím prostě a pak pokračuju. "Nudííím seee..." zasténám a dloubnu Liama do stehna.
"A co já s tím?" podívá se na mě nechápavě a já se zamračím.
"Nialler se nudííí..." zaviju znovu, když si mě přestane všímat "SLYŠÍŠ??? NUDÍM SEEE!" skoro až zakřičím a Liam se na mě znovu v klidu otočí, což mě naštve snad ještě víc. To si ze mě dělá srandu? On ignoruje Niallerka! To nesmí! Všímej si mě! No tak! Koukni na mě! Já jsem tady! Tvůj dokonalý přítel! Všímej si mě! Hraj si se mnou! Všímej si mě!
"A cooo jááá s tííím?" zasténá podobně jako já a mé oči se rozzáří štěstím. Moje bláznovství ladí s tím jeho. On mě napodobuje.
Musel jsem se zaculit jako bláznivé puberťačka. On je prostě dokonalý! Má mě rád! Je to stejný blázen jako já! Není moc zvykem, že by na mě takhle reagoval někdo jiný než Louis.
"Zabav mě." řeknu jako malé dítě a Liam si znovu povzdychne, zaklánějíc hlavu dozadu a pokládajíc si ji tak na opěradlo gauče. Polknul a já tak mohl dokonale vidět jak se mu pohnul ohryzek. O můj bože. Proč mi o takový blbost přijde neskutečně sexy?!
"Co takhle karty?" po chvilce se ušklíbne a já nadzvednu obočí jestli to myslí vážně. Karty? Jsem snad malí? Proč zrovna karty? Nemohl vymyslet něco originálnějšího?!
"Karty jsou nudááá." zafňukám, ale on se stále ušklíbá.
"Tyhle karty se ti budou líbit." vstane rychle z gauče a dojde do svého pokoje pro karty. Hned se vrátí a sedne si na zem před konferenční stůl. Nespokojeně mlasknu a otráveně se přesunu naproti němu. Tohle bude pěkná nuda. Že já vůbec chtěl, aby si mě všiml a něco se mnou podnikl. Ach jo.
"Tak jak mě donutíš Sherlocku, aby mě tyhle karty bavily?" nadzvednu obočí a čekám, co z něho vypadne.
On se stále, ale ušklíbá. "Co umíš za hry?" zeptá se mě nevinně a já si povzdechnu. Jo bude to nuda. Už teď mě to nebaví a nudím se víc jak před tím.
"Prší, žolíky, canastu a poker." pokrčím rameny. To nemohl vymyslet něco zábavnějšího?
"Tak si zahrajeme poker." stále sídlil úšklebek na jeho tváři a mě mohlo tak dojít, že to nebude jen tak. No ale nedošlo. Povzdechnu si a čekám až začne hrát, ale před tím než karty začal promíchávat ještě promluvil. "Svlékací poker."
