What a Tragedy [CZ]

? Chtěl mi ublížit¿

„ Kurogiriiiiiiiiiiiii “ kňučel znuděně Deku.
Byla to už pěkná doba, co o sobě Liga Záporáků dala znát. Od útoku na UA, nedělali nic zajímavého.
Normálně by s tímhle otravoval Shigarakiho, který se nechal lehce vyprovokovat, ale s ním se rozhodl nebavit.
Proč?
Protože mu nedovolil účastnit se přepadení UA! Musel zůstat doma.
Byli tam úplně, ale úplně všichni členi Ligy, jen on tam nesměl.
Tomura mu taky dal hned několik důvodů:
1. Udělal bys nám ostudu
2. Ještě bys ze zášti všechny vyvraždil
3. Jen bys překážel
4. Prostě ne!
Nesouhlasil ani s jedním.
Ostudu by rozhodně neudělal, a když, tak by každému kdo by se zasmál, podřízl hrdlo. Stejně tam měli všichni zemřít, tak by bylo jedno, kdo ho viděl.
K bodu dva.. Kvůli vraždění tam přece přišli, ne?
Překážet? On a překážet? Všichni z Ligy znali jeho jméno, spojované s jeho sílou, a to ani neměl quirk!
S většinou sám bojoval.. Jen tak z nudy.. Znal každého, kdo se k Lize připojil, včetně jejich quirků.
Rozhodně ne kvůli přátelství. Během jeho malých bojů, jejich quirky zkoumal. Hledal chyby.
Samozřejmě jen proto, aby se zdokonalil v boji.. Jestli to vůbec víc šlo.
Takže, jelikož mu Shigaraki nedal žádný kloudný důvod, rozhodl se být naštvaný.
Když mu Kurogiri neodpověděl, urazil se, a šel se projít ven. Jednak z veeeeeklé nudy, a jddnak proto, že se mu v noci nedařilo spát.
Byla tma, a dával si velký pozor, aby ho nikdo neviděl. Do téhle části města stejně nikdo nechodí.

.......................................................

Za pochodu uvažoval o tolika činech, co pro Ligu udělal.
Okrádal, mučil, bil, unášel... Ale vraždit mohl jen zřídka.
Ne že by nechtěl. On chtěl! Tak moc chtěl! Ale.. Na to se ho nikdo neptal.
Senseiova slova byla svatá, nikdo se je neodvážil zpochybnit.
Nikdo ovšem neměl ani tušení, co dělal ve svém volném čase.. Ani Sensei ne.
Ale to odbíháme od tématu..
Je možné, že Dekuova zvrácená mysl, na tuto událost zapomněla. I když s jeho vynikající pamětí.... ( Doteď byl třeba naštvaný na jednoho člena Ligy, Ed se jmenoval, protože mu podrazit nohy. Edovi mohlo být tak.. 15? 16? Jisté je, že Dekuovi bylo 11, a odřel si koleno. Od té doby Eda nikdo neviděl...)
Jejda, zase odbíháme od tématu.

Dnes byla přímo nádherná obloha. Díky malému osvětlení této části města, šlo vidět nebe celkem obstojně, za což byl Deku neskonale rád.
Procházel se ztemnělými uličkami, a pozoroval hvězdy.
Nějaké svítily víc, jiné míň. Ale bylo jich tolik!
Nicky nevzdal vidinu, že by je všechny spočítal. Mnohokrát zkoušel různé finty, nebo jeho vlastní matematické výpočty, ale hvězdy... Se mu asi nechystaly prozradit své počty jen tak lehce.
On ale jejich nevyslovenou výzvu přijal. Všechny je spočítá!
A tak se zakloňenou hlavou, procházel městem.
..............................
Z  další uličky nedaleko osamělé pouliční lampy, vyběhl z domu člověk. Byl oblečen do černého oblečení, které ve tmě působilo monolitě.
Na zádech se mu pohupoval vak stejné barvy, jehož váha ho značně zpomalovala.
Neustále se ohlížel, hledal kohokoliv, kdo by ho mohl vidět.
Zřejmě nechtěl být spatřen.
Vyloupil snad skoro opuštěný dům, a bál se bezdomovců, kteří by ho mohli pronásledovat?
Byl to hledaný zločinec, který se v daném domě ukrývat, a teď už se necítil bezpečně?
Nebo snad obyčejný chlapec, utíkající z domova?
To věděl jen on, a podle jeho výrazu, si to plánoval nechat pro sebe.
Bohužel byl v nesprávný čas, na špatném místě.
Vběhl do zapadlé ulice, s minimem světla. Naposledy se ohlédl za sebe, a..
Narazil do malého těla, se kterým se poroučel k zemi.
........................................
Deku zíral na svůj odřený loket. V sedu a ve tmě si nebyl jistý, jak je zranění vážně, ale ta bolest se mu nelíbila. Ani trochu sd mu nelíbila!
Nezamlouvalo se mu to. Bylo to tak... Bolestivé.
Naposledy provrtal své zranění nesmlouvaným pohledem, jež jistě naznačoval, ať si ani nezkouší znovu zabolet, než jeho pozornost upoutala věc, do které narazil.
Už se chystal ten sloup vyrvat ze země, a pak ho donést do doupěte jako ozdobu, když si uvědomil...
Ze země sbíral člověk věci, které se vysypaly z jeho zavazadla během pádu.
Člověk.
Počkat.
Člověk.
Dekuovy jako by přestalo tlouct srdce, a jediné na co myslel, bylo to slovo.

Deku stál na hřišti. Děti na něj ukazovaly prsty, a šuškaly si. Přišel k blonďatému klučinovi, s rudýma očima. Byl obklopen hloučkem dětí, které na něj obdivně hleděli.
Chtěl si jen hrát. Jen hrát. Nic víc...
Jenže to blonďáček to tak jasně neviděl. Vysmál se mu do obličeje, že s 'prostejma dětma nějaký kurvy, a k tomu bez quirku' nehodlá ztrácet čas. Všichni udělali totéž, a jako na povel se začali smát. Deku nechápal co se děje. Přišel k druhému chlapci blíž, ale jediné čeho se dočkal, bylo zhnusené odstrčení. Bylo ale tak silné, až z toho Deku upadl.
Vyrazil si tím dech, a bolelo to tak, až mu vyhrkly slzy.
Slyšel další posměšky. Další narážky na jeho osobu, urážky ohledně jeho quirku. Bolelo to možná víc než kopance a rány, které je následovaly.

Se zděšením se podíval na teď už prchající osobu.
Chtěl mu ublížit?!
Chtěla se mu ta osoba vysmívat jako ostatní?!
Chtěla ho ponižovat?!
Tak ať si to zkusí znovu!!
Je silnější než předtím!! Zkuste ho porazit teď!!
S agresivním výrazem se rozeběhl za ním.
Utíká?? To je zbabělec?!
Jeho tělo vydalo ještě rychlejší tempo, až osobu dohnal. Plnou silou ho odrstčil, až se zastavil o protější stěnu.
Deku si s hladovým výrazem hodlal užít to, co mu bylo upíráno. Na co neměl sílu, když byl malý.
Teď už ze sebe loutku dělat nenechá!!
........................
Krev se po zemi rozlila moc rychle. Stejně rychle i vyprchal život, z jeho těla.
Umřel moc rychle..
A zrovna ho to začínalo bavit!
Až teď si podrážděně uvědomil, že zapomněl číslo hvězd. Tentokrát už se jistě blížil konci!
V krvi se rozmáčely i papíry, které ona osoba, jejíž jméno zůstalo pro Dekua skryto, upustila na zem v pádu.
Zvedl ten nejčistší, a fascinovaně na něj hleděl.
Vůbec nic totiž ve tmě neviděl.
Došel k daleko umístěné lampě, tělo nechávajíc za sebou.

ČERSTVÉ ZPRÁVY!
ODBOJOVÁ SKUPINA PROTI HRDINŮM, ZNÁMÁ JAKO 'PRÁZDNÍ'  OPĚT UDEŘILA!
PROSLÝCHÁ SE, ŽE ČLENEM TÉTO SKUPINY JE I ZTRACEMÝ SYN DRUHÉHO NEJLEPŠÍHO HRDINY!
TODOROKI SHOTO BYL VIDĚN V OBLASTI DĚNÍ! FOTKY JAKO DŮKAZ NEMÁME, ALE MÁME OČITÉ SVĚDKY!
MĚJTE SE PŘED TOUTO SKUPINOU NA POZORU, A V NOCI NEVYCHÁZEJTE VEN!
NECHCETE SE PŘECE STÁT JEDNOU Z JEJICH OBĚTÍ~

Počkat.. Znamená to, že ta osoba kterou zabil, mohl být jen vystrašený pošťák, který dostal za úkol doručit varování od policie?
Už párkrát tu v nočních hodinách viděl pošťáky, prohledávající domy, hledajíc adresu, kterou potřebovali.
Jeho úbor by tomu odpovídal...
Když si uvědomil, že zabil nevinného člověka...
Musel se zasmát.
Smál se tak hlasitě, že se bál, aby ho ta mrtvola neslyšela.
Počkat, mrtví vlastně nemohou slyšet.
Ta myšlenka u něj vyvolala další záchvat smíchu, jež ho doprovázel na cestě domů.
Až doma položil na bar papír, hlásající, že by Liga konečně měla zvedkout zadky, jinak jim jejich konkurenti přeberou místo.