What a Tragedy [CZ]

¡¿ Spojit se ?!

Všichni aktéři napadení se objevili v baru. Baru, zvaném Hlavní Základna Ligy.
Obě strany se okamžitě postavili proti sobě, v bojových pozicích. Mezi ně, se pro jistotu vtěsnal Kurogiri. Jen kdyby někoho napadla nějaká hloupost.
„ Co to má znamenat?! “ zavřískal Shigaraki.
„ Ruka v ksichtě má pravdu.“ přisvědčil Dabi „ Kde to jsme? To mě jako zvete na rande, nebo tak něco?“
„ Kurogiriiiiiiiiiiiiiiiiii“ zakňoural Deku, a přiblížil se k jmenované osobě „ Chci je zabít.“ zašeptal s natěšeným vzrušením.
„ Nedělej jako bys na to měl.“ usadil ho Todoroki.
Deku jen na prázdno otevřel pusu. Jak se opovažuje..!? Chystal se mu ukázat, na co za chvíli nebude mít on, ale Kurogiri je přerušil mávnutím ruky.
„ Všichni mě teď musíte poslouchat. Vím, že jste zmatení, a nic nechápete. Obě strany. Ale zamyslete se nad jedním. Proč bojovat proti sobě, s menší pravděpodobností na úspěch, když.. Se můžeme spojit?“
„ Spojit se?! “ zaprskal ihned Shigaraki„Co by na to řekl Sensei...“
„ Spojit seeeeeee? “protáhla Toga „ Jakože bych s tím cutiem byla delší dobu?! Beru! “
„ Togo, nech si svoje vlhký sny na jindy.“ řekl zamyšleně Dabi „ Co by to spojení, znamenalo pro nás? Jak můžeme vědět, že nás nechcete podrazit?“
„ Podrazit vás? To ne.. Spíš bych vám
zlámal vaz..“ rozvedl myšlenku Deku.
„ Pokud zradí jeden, potopí to všechny.“
mudroval Kurogiri.
„ Jo, slyšel jsem o zástupech záporáků, který Prázdní mají. To by nám teď hodně pomohlo..“ neochotně přiznal Shigaraki.
„ Náš že je hodně? A to jste vzali kde?“ sjel ho pohledem Todoroki.
„ Není náš ani tolik, do kolika umím napočítat!“ vypískla Toga nadšeně.
Todoroki obrátil oči v sloup, a Deku vše jen vyjeveně pozoroval.
„ Sensei rozhodne.“ řekl Shigaraki.
„ Sensei? Není trochu úchylný, pojmenovat vašeho šéfa 'Sensei'? “ pozvedl obočí Dabi.
Tomura ho probodl pohledem protkaným čirou zlostí, který Dabi stejně nemohl vidět.
Dabi, Shigaraki a pro jistotu i Kurogiri se vydali do protější místnosti, aby kontaktovali Senseie.
Mezi třemi vrahy panovalo tíživé napětí.
Toga civěla na Dekua s napůl šíleným, napůl zamilovaným výrazem.
Deku si házel s nožem, jako by vyhrocenou situaci vůbec nevnímal.
A Todoroki se snažil dělat, že se ho to netýká.
Po nějaké chvíli se skupinka vrátila zpět.
„ Naše gangy, se oficiálně spojily.“ oznámil formálně Dabi.
„ Odteď spolupracujeme.“ přisvědčil Shigaraki, ne zrovna nadšeně.
„ Počkat.... Cože?!! “vyhrkl Deku „ Jakože mám spolupracovat s ním?! S tím.. S tím mrazákem!? “
„ Mrazákem? “ uchechtl se Dabi.
„ Možná, až se mi omluví.“ stanovil si podmínky Deku.
„ Já tobě?! “ vykřikl Todoroki. „ Spíš ty by ses měl omlouvat mě!“
„ Ale za co prosím tě?“
„ Napadl jsi mě nožem!“
„ No a? “opáčil Deku „ Ty jsi mě napadl nazpátek!“
„ Tomu se říká obrana“  poučil ho Todoroki.
„ Odkdy se záporáci jen brání?“  rýpl si Deku.
„ Od kdy jsou spojenci tak neskutečně otravní?“
„ Od kdy jsme my spojenci?!“ křikl Deku v afektu.
„ Od té doby, co to Sensei řekl.“ uzemnil ho Shigaraki.
„ Copak ty s tím souhlasíš?“ zasyčel nechápavě Deku.
„ Udělám vše, co Sensei řekne.“ nad těmito slovy, se Deku posměšně zašklebil, a Dabi předvedl perverzní škleb „ Ale, to neznamená, že s tím musím souhlasit. Budeme jen sdílet stejné jméno, dělit se o lidi, a informace. Až to bude pro obě skupiny výhodné, spolupráci přerušíme. Tak buď ticho, a nemluv do záležitostí dospělých.“
Deku ho zpražil pohledem příslibné pomsty, v podobě mrtvoly v posteli, nahlas však nic neřekl.
„ To nezní až tak špatně.“  uznal Todoroki.
„ Jo“ přisvědčila Toga „ Přece nebudeme spát všichni v jednom domě, že ne? Teda, ne že by mi to vadilo..“ hodila okem po Dekuovi. Samozřejmě ne doslova, i když za to by byl Deku rozhodně radši.
„ No, s tím bude tak trochu problém.“ zauvažoval Dabi.
„ Problém? “ chytil se ho hned Shigaraki.
„ Byt kde jsme přebývali, jsem před pár hodinami prodal. Takže nemáme kam jít.“
„ Udělal jsi, co?! “ vyštěkl Todoroki podrážděně.
„ To vůbec nevadí! Po odešlích členech se nám uvolnilo asi pět pokojů.“ urovnával hned spory Kurogiri. „ Takže s tímhle si hlavu dělat nemusíte.“
„ Jestli se mnou budou v jedné místnosti déle než minutu, povraždím je.“ zazubil se Deku.
„ Ne, to neuděláš,“ vážný tón v Kurogiriho řeči, ho zaskočil.
„ Ehm.. Dobře, ale i tak se radši bojte usnout.“ poupravil svou výhružku Deku.