What a Tragedy [CZ]

¿? Vyjednávání ¿?

„ O včerejšku nikomu neříkej!“ rozkázal Deku.
„ Jo, a proč bych to asi dělal, hmm?“
Ne nemyslete si.
„ Co budeme dělat dneska~?“ zazpíval Deku.
„ My?“ pozvedl obočí jeho spolunocležník. (nevymyslela jsem nové slovo? XDdd)
„ Jo jasně že mi. Spali jsme spolu, takže teď jsme něco jako pár!“
„ A víš ty vůbec, co slovo pár znamená?“ ušklíbl se Shoto.
„ Noooo.. Ne, žádný vztah jsem neměl, ale... Ty mě jistě poučíš~“
„ Možná jindy.“ odbil ho vyšší chlapec.
.............................

Ráno se u baru setkali se zmoženě vypadajícím Shigarakim a Dabim.
O něčem monotónně bavili, nejspíš o včerejšku.
„ Jak to včera dopadlo?“ zavolal na ně Deku.
„ Se mnou jde vždy všechno úžasně.“ prohlásil sebevědomě Dabi.
„ Kéžby..“ odfkrl si Tomura.
„ Ale copak? Manželské hádky?“ utahoval si z něj dál Deku.
Shigarakiho odpověď přerušil Todoroki: „ Vypadáte hrozně.“
„ To vy taky.“ oplatil bratrovi Dabi kysele.
„ Takže jste je všechny zabili?“ zeptal se natěšeně Deku.
„ Všechny ne.“ přiznal Shigaraki.
Deku předvedl překvapený výraz, ale Tomura pokračoval. „ Byl jím nabídnut buď boj, nebo možnost se k nám přidat.“
„ Asi je zbytečné říkat, kterou možnost si většina zvolila.“ zazubil se Dabi.
„ Nudné....“ povzdechl si Deku, chtějíc odejít.
No, Tomurovo nesouhlasné trhnutí ho přimělo zastavit.
„ Sensei na nás má žádost.“ začal Shigaraki svůj proslov. „ Kvůli krádeži, která nedávno proběhla, se teď bude nejspíš prohledávat okolí.“
„ K věci, Ksicht-chan.“
„ Takže až do odvolání nesmí nikdo odcházet z tohoto domu.“ zkrátil to Tomura.
Po jeho slovech přišla salva výkřiků a nespokojených poznámek.
Dům na trvalo sice obývali jen Toga, Dabi, Deku, Shigaraki, Todoroki a Kurogiri, ale většina spolu nestrávili ani pár hodin. Natož pak do odvolání.
„ Námitka!“ prohlásil Deku.
„ Zamítá se.“ územní ho hned Shigaraki, a pokračoval. „ Je to pro dobro Ligy, a i pro vaše vlastní-“
„ Jinými slovy, budete mít dost času se navzájem poznat.“ přerušil ho Dabi. Jeho perverzní pohled mluvil za vše, co slova nedokázala plně vyjádřit.
Toga se po očku podívala na Dekua, červenajíc se jako šílená.
Deku nezaujatě zíral kamsi za bar. Nejspíš přemýšlel, jak se nepozorovaně dostat přes Kurogiriho.
„ A co že ty s tím plánem souhlasíš, Dabi?“ zadíval se na svého bratra Todoroki.
„ A proč bych neměl? Pomáhám přece ve stmelování našeho-“
„ Pokud vím, tak nesmíme ani do Večerky pro cigarety.“ podotkl jízlivě Shoto.
Dabi se zděšeně podíval nejdřív na Tomuru, a potom na Kurogiriho:
„ Je to tak, Dabi-san. Jídla máme v zásobě dost, pití jakbysmet. Není třeba nikam chodit, a riskovat natočení záznamu na kameru.“
„ Ale to mě nezajímá! Jak dlouho myslíte, že vydržím bez cigaret?!“
„ Možná by sis mohl konečně začít odvykat. Smrdíš jako popelník.“
„ Odvykat??“ hysterčil Dabi. „ To je jako kdybych ti já sundal z ksichtu tu hnusnou-“
Větu nedořekl, zato za něj mluvily činy. Strhl Shigarakimu v tváře Otce, a schoval si ho za záda.
„ Dokud nedostanu propustku na vycházení, pro moje zlatíčka, tahle ohyzdnost letí do koše!“
V dalších několika minutách, plných vyjednávání, jste mohli vidět Tomuru zoufale se houpajícím v koutě, Togu umírající smíchy, a Dekua opatrně se plížícmm ven.

Dnes trochu kratší kapitola, vím, aleeee.
Brzy vyjde delší xdd~
Doufejte v to 😂