What a Tragedy [CZ]

?¿Sbližování¿?

Todoroki se opíral o mnoho krabic naskládaných na sebe, v jedné prázdné místnosti v Základně Ligy. Vzhledem m tomu, že pod jeho vahou nespadly, musely být naložené něčím opravdu těžkým. Obsah se rozhodl radši nezkoumal.
V rukou držel den staré noviny, které si v tichosti četl.
" Další klidný den pro Tokyo, a to jen díky All Mightovi. (Obrázek pózujícího All M. přes půl stránky) To on z našich ulic vymítil jak 'Ligu Záporáků' tak i dříve narůstající skupinu 'Prázdných'. Soukromé zdroje hlásají, že Japonsko zažívá od dnešního dne, svůj nejbezpečnějších rok. S úsměvem na tváři doufáme, že to tak bude napořád. "

Pod tím byly kurzívou vyvedené rozhovory s lidmi. Všichni odpovídali na stejnou otázku. Věříme All Mightovi?
" Ano ovšem! Je to Symbol Míru, kdo by mu nevěřil? "
" To je snad samozřejmost! To on nás každý den zachraňuje před zlem."
" Abych přiznal pravdu. Vděčím All Mightovi za život. Měl jsem tu čest, že to byl právě on. Je to pro mě bůh."
" Ano! On je dokonalý.. "
" Co je to za otázku? On je nejlepší! *poté začne slečna kopírovat jeho smích*"
Všichni otázaní více než souhlasí, že All Mightovi vděčíme jak za životy, tak za zdraví a štěstí.

Pod článkem bylo velkým tučným písmem napsáno:
Děkujeme hrdino!

Todoroki noviny rozhořčeně zahodil, hlavu plnou myšlenek. Ne zrovna dobrých.
Najednou se dveře pomalu otevřely. Todoroki zaujal bojový postoj. Nikomu z Ligy zatím nevěřil.
Když ze dveří vykoukla zelená hlava, bylo mu jasné, že v ohrožení života je jen jeho zdravý rozum.
„ Ah Todo-chan!“ usmál se Deku, a vklouzl do pokoje. Dveře za sebou neslyšně zavřel.
„ Neříkej mi tak.“ zavrčel nazpět.
„ Tsk. Jsi nějaký naštvaný. Ne že bys jindy nebyl. Ale dnes vypadáš obzvlášť naštvaně.“ přiblížil se, a šeptem dodal „ To je sexy.“
„ Chceš mi něco?“ štěkl Todoroki, trochu vykolejený z té zvláštní lichotky. Navenek nedal samozřejmě nic znát.
„ Jen trávit čas s kamarádem!“
„ Kamarádem.“ odfrkl si Todoroki.
„ Uhm, co je tohle..?“ Deku zvedl noviny ze země, a dal se do čtení. Což ho nikdy moc nebavilo, takže četl mezi řádky. „ Aha, tak proto jsi naštvaný? Nějaký článek? “
„ To není tvoje věc.“
„ Takže ano.“ zazubil se Deku, a Todoroki měl o to větší chuť, mu jednu vrazit.
„ Proč nesnášíš All Mighta?“ zeptal se znenadání Deku.
„ Cože?! “
„ Všichni v Lize ho nesnášíme. To nás spojuje. Ale není to ta nenávist co pociťuje záporák vůči dobru. My máme něco úplně jiného. Hluboko zakořeněnou, osobní zášť“ poslední slova vyřkl s takovou precizností, až se sám sobě podivil.
„ To je zajímavý.“ řekl jenom Todoroki.
„ Rozvedeš to nějak?“
„ Ne.“
„ Tak aspoň poslouchej. Chystám se ti říct svojí největší slabinu.“ Deku se nadechl, což nasvědčovalo, že bude mít proslov. Chvíli nic neříkal, ale pak spustil „ Jako malé dítě jsem miloval All Mighta.“
Todoroki nedokázal určit, jestli si z něho dělá legraci, nebo to myslí vážně. To kvůli jeho úsměvu. Taky nechápal, proč mu to říká.
„ Co ty? Jaký k němu chováš vztah?“
„ Nesnáším ho.“ řekl Todoroki prostě.
„ To my všichni.“ přikývl Deku.
„ Zničil mi život.“
„ To nám všem.“
„ Ztratil jsem díky němu rodinu.“
„ To já taky.“
„ Jeho vinnou mám zhyzděnou tvář!“
„ Já zas ego.“
Po tomhle velmi záživném rozhovoru, nastalo ticho.
Deku usilovně přemýšlel, jakou poznámku ještě říct, aby ho donutil mluvit. Dobře věděl, že kdyby se jen zeptal, neodpověděl by. Musel ho provokovat, aby mluvil dál.
Teď si ale hlavně musel všechno uspořádat. Obviňuje All Mighta, že mu zničil život, i vztah s rodinou. Takže má rodinu, kterou musel opustit. Není ale ten Dabi, jeho bratr? Proč by mu jinak říkal bráško..
Poznámka pro Dekua; Musím se na to Dabiho potom zeptat.
Todorokiho otec je Endeavor, to slyšel říkat Shigarakiho, a taky to někde četl. Todoroki Shoto.
Měl by si změnit jméno..
Za jeho nenávist k dobru může All Might, ale klidně by to mohl být i jeho otec. Endeavor byl vždy druhý nejlepší hrdina, mohl tedy svého syna očkovat proti All Mightově lásce.
„ Tak miloval All Mighta, hm? “ prolomil ticho Todoroki.
„ Jasně! Měl jsem jeho plakáty, placky, figurky, dokonce i kostým jsem měl!“ řekl Deku s hranou hrdostí.
„ A co že už ho neuctíváš?“
„ Nebaví mě, když musím jen odpovídat.“ kňournul Deku, ale odpověděl. „ Ty máš díky němu jizvy na těle, já zase na duši.“
Tahle věta Todorokim otřásla. Ta brokolice ani nevěděla, jak moc se trefila.
Jizvy na duši..
„ To znamená, že ti snad All Might nezachránil někoho blízkého, či co..?“ optal se s nezájem Todoroki.
„ Jestli to znamená to, že za tvou jizvu může tvůj otec, a že ta 'blízká osoba' jsem byl já, tak ano“ řekl upřímně Deku.
Todoroki opět mlčel.
Nevěděl, že All Mighta mohl někdo nenávidět i takhle.
Todoroki ho nesnášel za to, co udělal.
Deku za to, co neudělal.
Oba si byli víc podobní, než mysleli. I když si toho nebyli vědomi, spojoval je právě All Might. Vlastně spojil celou Ligu. Byla to Liga promarněných nadějí, a zlosti.
Až teď si Todoroki uvědomil, jak moc do ní zapadá.
„ Ted už jsme kamarádi?“ vyhrkl zničeho nic Deku.
„ Proč bysme měli být?“
„ Protože jsme si navzájem řekli svá tajemství, takže se můžeme mít i navzájem rádi!“
„ Tvoje logika je otřesná.“ zavrtěl hlavou Todoroki „ Vzhledem k tomu, že jsi po celou dobu jen hádal části mojí minulosti, a vyzradil mi tu svou, tak to podle tvé logiky znamená, že máš rád jen ty mě.“
Až když domluvil mu došlo, že to vyznělo trochu jinak, než plánoval.
Protože se Deku zazubil, a možná se mu ve tvářích objevila trocha červeně.
„ Ale přátelé jsme!“ dodal Deku „ I jednostranné přátelství je lepší než nic.“