Pojmenovali ji po nebeském souhvězdí. Po souhvězdí, jež se vztahuje k mudlovské báji o Orfeovi, největšímu hudebníkovi řecké mytologie.
Appolón svému synu Orfeovi daroval lyru, aby svým zpěvem a hrou bavil a omamoval lidstvo, zvěř i přírodu. Orfeův...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⭐️- 1 -⭐️ Z m ě n a ú č e s u
Toho rána byla Lyra neuvěřitelně rozčilená. Přecházela po své ložnici sem a tam, téměř rudá vzteky, jako nějaký voják na cvičení. Á levá, á pravá, seno, sláma. Všechny její spolubydlící už byly dávno na snídani, neboť hned, co tahle dívka ráno otevřela oči a pronesla první jízlivou poznámku, pochopily, že bude dnes lepší klidit se zmijozelské princezně z cesty. A tak měla Lyra volnou ložnici, a mohla jí přecházet kolikrát chtěla bez jakéhokoliv vyrušení. Nakonec se zastavila před velkým zrcadlem visícím na dveřích skříně a zadívala se na svůj odraz. Ušklíbla se. Jedním pohybem stáhla gumičku, která držela její vlasy v pevném culíku, a blonďaté vlasy jí okamžitě spadly na ramena. Což bylo vlastně hodně podivné – Lyra byla jindy hrdou majitelkou uhlově černé hřívy. Vzala hřeben a začala si nové vlasy česat. Jednou, dvakrát, třikrát... Vztek z ní opadal každým přejetím dřevěného kartáče po vlasech. Už předtím zkusila kouzlo, díky kterému se z ní stala blondýna, hůlkou zrušit. Jenže jakoukoliv formuli zkusila, žádná nefungovala.
Ale aby byla upřímná, jako blondýnka nevypadala zase tak špatně. Světlé vlasy krásně podtrhly barvu jejích očí, pomyslela si. A když nedokáže kouzlo sama zvrátit, bude blonďatou hřívu nosit s hrdě zvednutou hlavou. Alespoň že zůstaly rovné. Naposledy se na sebe zadívala do zrcadla, než opustila svou ložnici a seběhla schody do společenské místnosti. Samozřejmě tam nikdo nebyl – všichni už dávno byli na snídani. A nebýt její nutkavé potřeby lézt po ránu do sprchy, dávno by tam byla i ona, a ještě by jí zůstaly její milované černé vlasy.
Do Velké síně nakráčela jako pravá Blacková. Vznešeně, vzpřímeně, s kamennou tváří. Samozřejmě na ni většina studentů zírala s otevřenou pusou; ono to vyvolá docela dost rozruchu, když se zmijozelská princezna objeví jednoho rána na snídani s úplně novou image. Prošla celou síní až na konec svého kolejního stolu, kde zasedla vedle svého bratříčka. Ten na ni, ostatně jako všichni, bez hnutí hleděl.
„Nečum na mě jak mravenečník do nory a podej mi tu slaninu," zpražila ho, když Regulus stále nic neříkal. Dotyčný, jako by se snad právě probral ze snu, jí na talíř naložil několik plátků dokřupava opečené slaniny. Lyra si tam ještě přihodila míchaná vajíčka a zlatavě opečený toust, a okamžitě se do své snídaně pustila. Musela jíst rychle, neboť jí kvůli jejímu rannímu zdržení zbývalo sotva patnáct minut do začátku výuky.
Všichni bradavičtí studenti se více či méně pomaleji trousili ven z Velké síně. Nikdo nechtěl přijít pozdě; za pozdní příchody se totiž v této škole udělovaly přísné sankce. A protože nikdo nechtěl po večerech leštit s Filchem obrazy, nebo snad utahovat kapající kohoutky ve všech koupelnách na hradě, raději si žáčci přivstávali, aby byli ve správných učebnách ještě s předstihem.
Ovšem zdálo se, že strach ze školních trestů se nevztahoval na partičku čtyř nebelvírských studentů, kteří si trefně už něco málo přes rok přezdívali Poberti, a dosud posedávali na lavici někde uprostřed svého kolejního stolu. Nutno však podotknout, že tentokrát to nebylo kvůli žádné legrácce, kterou chystali, nýbrž je k tomu přinutil jejich kamarád – černovlasý lamač dívčích srdcí, Sirius Black. Seděl s očima přišpendlenýma na své sestře, očekávajíc byť sebemenší reakci na dle jeho slov ten nejúžasnější šprým za posledních dvacet let. Jenže k jeho smůle měla odbarvená Blacková oči jen pro svou snídani. Sem tam, mezi sousty, která si házela do pusy rychlostí menšího bagru, něco poznamenala k Regulusovi, který si ji stále prohlížel opatrným pohledem. Sem tam pohodil očkem i k nebelvírskému stolu; sotva však pootočil hlavou, Sirius se hned otočil a předstíral, že o něčem záživně konverzuje se svými přáteli.
