Pojmenovali ji po nebeském souhvězdí. Po souhvězdí, jež se vztahuje k mudlovské báji o Orfeovi, největšímu hudebníkovi řecké mytologie.
Appolón svému synu Orfeovi daroval lyru, aby svým zpěvem a hrou bavil a omamoval lidstvo, zvěř i přírodu. Orfeův...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jelikož Křiklan předtím nespecifikoval, kdy přesně bude Blackovy sourozence čekat ve svém kabinetu, Lyra a Regulus se rozhodli napřed posilnit snídaní, než se vydali vyschlechnout si finální rozsudek.
U stolu ve Velké síni vládla dobrá nálada. Zdrojem smíchu nebyl samozřejmě nikdo jiný, než tři Poberti, kterým očividně vůbec nevadilo, že jejich čtvrtý kamarád odjel na Vánoce domů. Sirius byl dokonce v tak rozverné náladě, že si vůbec nevšiml příchodu své sestry, a co víc, že si sedla téměř naproti němu. Zdálo se, že Potter, který zrovna cosi vysvětloval a rukama při tom máchal tak zuřivě, že málem srazil sklenici dýňového džusu Lupinovi do klína, dočista zaujal jeho pozornost.
Ovšem Lyra Siriovu nepozornost ocenila; alespoň si v klidu nandala na svůj talíř hromadu míchaných vajec a nikdo ji při tom nepropaloval vražedným pohledem. Nicméně neměla moc času zabývat se pozorností svého staršího bratra, zleva si k ní totiž přisedl starší Prewettovic bratr, tedy Fabián, a okamžitě do ní začal hučet cosi o té jejich slavné oslavě. Nakonec z něj vypadlo, že jim tak trochu chybí povolení od profesorského dozoru, a že se rozhodli oslavu pořádat v jakési komnatě, kterou onehdá náhodou našli.
"My si ale nemůžeme dovolit další průšvih," pípl tiše Reggie, který celý Fabiánův monolog poslouchal se zaujatým výrazem. Lyra přikývla, jakože má její bratr naprostou pravdu.
Fabián si s Gideonem, jež si doposud znuděně podpíral bradu rukou, vyměnil pobavený pohled. "Nejsme amatéři. Brumbál, McGonagallová nebo Filch nebudou mít ani tušení, že jim na hradě probíhá velkolepá oslava sedmnáctých narozenin," ujistil oba Blackovy sourozence Gideon. Následně už začal se svým bratrem domlouvat podrobnosti, jako byla například dostatečná zásoba máslového ležáku nebo jak tuhle zásobu dopraví do oné komnaty.
Po vydatné snídani začal Gideon bručet, že by si v tak slavnostní den měli všichni dát kus dortu. Na otázku, jaký slavnostní den má na mysli, neodpověděl. Místo toho před Lyru, Reguluse a svého bratra postavil talíř s kusem čokoládového dortu.
"Ségra nám ho poslala k narozeninám, prý s předstihem, kdyby se Rudolf, to je naše sova, někde zatoulal," pokrčil rameny. Lyra chvíli odmítala, protože si hlídá postavu a kdesi cosi, ale stačil jeden vražedný pohled od Fabiána a bez dalších komentářů popadla do ruky dezertní vidličku.
Jenže v tu chvíli sebou polekaně cukla. Co cukla, ona začala ječet jako na lesy. Místo vidličky totiž najednou svírala v dlani myš. Spíš než myš to byl menší hraboš, na tom ale nezáleželo, neboť byla až příliš živá a svíjela se jí v dlani jako klubko hadů. Samozřejmě jejím prvním reflexem bylo tu zatracenou potvoru pustit; proto se teď po stole promenádovala jedna myš, a Lyra se mezitím snažila popadnout dech. Lekla se tak, že myslela, že to s ní sekne. Samozřejmě na sebe upoutala pozornost každého, kdo se nacházel v její blízkosti. Nebo na celém hradě a dost možná i v celém Skotsku, protože ječet uměla opravdu pronikavě.
