Pojmenovali ji po nebeském souhvězdí. Po souhvězdí, jež se vztahuje k mudlovské báji o Orfeovi, největšímu hudebníkovi řecké mytologie.
Appolón svému synu Orfeovi daroval lyru, aby svým zpěvem a hrou bavil a omamoval lidstvo, zvěř i přírodu. Orfeův...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
⭐️- 5 -⭐️ P ě k n á , c h y t r á , u m í h r á t f a m f r p á l
„Blacková, přestaň si hrát na princeznu a přihraj mi ten prokletej camrál!" vřeštěl Fabian Prewett tak nahlas, že ho musel slyšet snad i Brumbál ve své pracovně. Seděl na svém skoro vypelichaném koštěti několik stop nad zemí a zuřivě mával na svou spoluhráčku, jako by snad netušila, že je v jeho týmu.
„Kdybych si hrála na princeznu, tak teď nesedím na koštěti a nelítám tu jak potrefená, ty chytráku," odsekla mu Lyra, ovšem neměla čas na nějaké plkání, neboť druhé zrzavé dvojče k ní mířilo až nebezpečně rychle. Nezbylo jí tedy nic jiného než s kyselým výrazem poslat camrál dál, tedy Fabianovi, a prudce zabočit. Nechtěla přeci skončit rozmázlá na trávě, že ano.
„No máš pravdu, opravdu lítáš jak potrefená," okomentoval její úhybný manévr Gideon, protože se mu povedlo zmijozelku oklamat tělem. Proklouzl kolem ní ke svému bratrovi, jemuž za pár chvil vyrval camrál z ruky. Sám přihrál svému spoluhráči, kterému tak umožnil prohodit míč kruhovou obručí. Obě ruce vymrštil do vzduchu tak rychle, že musel vybalancovat náhlou ztrátu rovnováhy.
Lyra nakrčila nos. „Však počkej," pohrozila mu. Vyměnila si pohled se svým protihráčem, načež obratně chytila camrál a pár obratnými kličkami se dostala před svého dalšího spoluhráče.
„Nemrač se jak kakabus," povzbudila svého bratra, když se jí podařilo vyhnout se mu, čímž zajistila svému dvoučlennému týmu další body.
„JOOO! VYHRÁLI JSME, VYHRÁLI. Pokaždé vás prostě převálcujem!" zaječel Fabian na celé kolo. Pokud ho Brumbál předtím neslyšel, teď ho musel slyšet zcela určitě. Lyra nad tím zrzatým pakoněm, jak ho sama nazvala, zavrtěla hlavou. Elegantně seskočila z koštěte a její společníci ji za pár chvil následovali. Fabian nepřestával tančit jakýsi oslavný taneček, jež započal už ve vzduchu, ale teprve s pevnou půdou pod nohama začal předvádět ty pravé taneční kreace, zatímco Gideon a Regulus se tvářili, jako by jim někdo unesl milované štěně.
Lyra už se chystala jejich kyselé obličeje okomentovat, Fabian sebou ale najednou praštil o zem. Pár vteřin jen ležel, až to vypadalo, že si ten idiot opravdu ublížil a je snad v bezvědomí, nakonec ale s veselým výrazem vyskočil na nohy.
„To jste se lekli, co?" halekal jak na lesy. Jeho tři kamarádi na něj chvíli hleděli jak na blázna. Následně všichni zavrtěli hlavou, nejspíš totiž usoudili, že to nemá cenu ani komentovat. Pomalým krokem – ve Fabiánově případě krokem tanečním – se vydali ke hradu. Černovlasý zmijozel stále vypadal poněkud sklesle, a tak ho jeho spoluhráč konejšivě objal kolem ramen. V tu chvíli však nejmladší Black zčervenal jako rajské jablíčko. Cosi vykoktal, což Lyru samozřejmě rozesmálo, a z Gideonova objetí se opatrně vyvlékl.
„Čemu se směješ?" ptal se Fabian zmateně, jako by snad teprve teď začal vnímat realitu.
„Ale," mávla nad ním černovláska rukou, „jen jsem ráda, že jsme ZASE vyhráli," zalhala mu. Při slově hlavně se významně podívala na své protihráče, kteří uraženě semkli rty k sobě a Regulus navíc odvrátil hlavu do strany. Tím ovšem vyvolal u Fabiana a Lyry další salvu smíchu.
