Princezna? ✔

Mořská panna🧜‍♀️

V pátek ráno jsem se probudila a šla na snídani. Cestou se mi pokračovala kolena. Naštěstí šla zrovna na snídani i Mira a tak mi pomohla. "Vůbec se to nezlepšilo!" Postěžovala jsem si.
Po snídani jsme dostali svačinu. Jablko, rohlík se salámem, Apeninku a ještě jeden rohlík s paštikou. Pak jsme nasedli do autobusu a jeli. Seděla jsem vedle Mirabelly a četla si se sluchátkama na uších. Po chvíli jsem zase usnula. Opravdu mě ten můj častý spánek už štve!
Po čtyřech hodinách jsme byli konečně doma. Vystoupila jsem z autobusu a vzala si kufr. Našla jsem mamku a nasedli do auta. Asi v polovině jízdy jsem se mámy zeptala..."Ty nejsi moje práva matka že?" "Ne...nejsem. Jak si na to přišla?" Zeptala se. "Měla jsem sen..." řekla jsem. "...byla tam má matka. Říkala že si pro mě dneska přijede." Vystoupila jsem z auta a začala se potápět domů. Po asi pěti minutách jsem už byla v posteli a koukala se na notebooku na film. Pak ale zazvonil zvonek. Slyšela jsem jak šla mamka otevřít a Alyss začala štěkat. "Kde je Rosa?" Zeptala se moje práva matka. "Je u sebe v pokoji." Řekla Renata a šla jí ukázat kde mám pokoj. Otevřelise dveře a ke mě vstoupila má máma. Renata odešla s tím že už musí zpátky do práce a odešla. Máma mi sáhla na čelo. "Jsi hodně nemocná. Většinou to je slabší. Spíš hodně?" Zeptala se. "Až moc bych řekla." Zněla má odpověď. "Co znamenalo to že většinou to je slabším?" Zeptala jsem se. "Když mořská panna dospívá je někdy nemocná a hodně spí aby měla sílu na proměnu v dospělou dívku. Možná jsi tak nemocná tím že doteď si nebyla proměněná ještě nikdy. Pojď půjdeme do auta a musíš co nejrychleji do moře." Řekla. "A co Alyss?" Zeptala jsem se. "Můžeš ji vzít s sebou." Řekla a šla. Nasadila jsem Alyss obojek a dala vodítko a šla jsem za mámou. Nastoupila jsem do auta kde jsem po asi pěti minutách zase usnula. Vzbudila jsem se právě ve chvíli kdy jsme dojížděli. Po levé straně bylo moře kde jsem zahlédla mořské panny a po pravé byl les kde byli elfové. Všichni mávali na pozdrav. Pak jsme dojeli do mega velkého stromu který byl vyrostlý jako dům. Vystoupili jsme a vešli dovnitř. Šly jsme do sálu kde se konaly plesy. Bylo tam místo kde byla voda. "Tady to místo je propojeno s mořem tam venku. Skoč do vody." Řekla a sama tam skočila. Moje matka jako mořská panna vypadala krásně. Skočila jsem za ní. V tom okamžiku mě přestala bolet hlava a já se proměnila v mořskou pannu.

Začala jsem plavat. A máma se mnou. "Pojď představím tě zdejšímu lidu." Řekla máma a odplavala. Dopluly jsme do nějaké ulice či co a máma promluvila... "představuji vám svou dceru Rosabellu." Řekla a já nepatrně zamávala. Strhl se velký jásot. Všichni byli nadšení.
Po asi deseti minutách jsme zase odplavali a ocitli se zpátky v sále. Chtěla jsem si zastrčit vlasy za ucho ale něco mě zastavilo. Sáhla jsem si na ucho...a...měla jsem ho špičaté! "Mami...Co je tohle..." zeptala jsem se a ukázala jsem na svoje ucho. Máme se po tváři rozlil úsměv. "Jsi elf! Báli jsme se s Kahlem že budeš jen mořská panna nebo jen elfka." Řekla. "Proč je to tak důležité abych byla obojí?" Zeptala jsem se. "Pak budeme totiž ve větší harmonii. Kdyby si byla jenom jedno musela by sis na víc vzít za muže někoho z té druhe rasy. Takhle to je jedno." Řekla. "A teď pojď půjdem za Kahlem tvým otcem a představíme tě elfům." Dodala a šla chodbama. "Jak ty stromy mohly takhle vyrůst?" Zeptala jsem se. "Písní jsme jim pomohli s růstem aby měli správný tvar." Řekla. "Super že?" Zeptala se mě. "Je to kouzelné!" Řekla jsem já. Pak jsme dorazili k jednomu že stromů. Matka otevřela dveře a vešla. Já vešla za ní. "Kahle?!" Zavolala máma. Ze schodů kousek od nás sestoupil elf...