🥀𝓞𝓷𝓵𝔂 𝓯𝓸𝓸𝓵𝓼🥀

⑫️

|Jungkook's pov|

Prcek s nově nabarvenými modrými vlasy.

Taehyung, krásný až okouzlující, štíhlý, s dobrými vlastnostmi, hodný a vtipný Tae.

Bože jak já jsem se každý den utápěl v myšlenkách na něj.
A i v těch hříšných jsem se topil.
Představa jeho nahého těla, které se podemnou kroutí rozkoší mě každý večer vynášela do výšin agónie.

Ano, měl pravdu, byl jsem úchylné prase, co si nad ním skoro každý večer dělalo dobře, no co, byl lepší než nějaké porno s ukřičenými dívkami, které ten orgasmus stejně předváděly a ještě za to dostaly výplatu, i já bych to zahrál lépe.

Nicméně dnes jsem na něj myslel obzvlášť až příliš, vlastně, u něj to nikdy není dost, ale to zase odbočuji.

Myslel jsem na něj, jelikož dnes to bylo přesně 24 hodin od jeho nově nasazených léků na nemoc.
Slíbil jsem mu, že se za ním dnes po škole stavím, takže už od rána jsem byl jako na jehlách, kdy konečně uslyším osvobozující zvuk zvonku.

Seděl jsem opět u okna a koukal ven, místo toho, abych poslouchal výklad profesora na korejštinu, který se skoro každý den marně snaží upoutat naši pozornost na nějaká významná literární díla.

,,Jungkookie, no tak...
Buďme opět přátelé,"

Zašeptal mi u ucha ten známý hlas, co mě poslední dobou tolik štval.

,,My nikdy přátelé nebyli a mělo to důvod, proto to tak zůstane i nadále,"

Zavrčel jsem, aniž bych mu věnoval pohled.

,,Ale no tak, baby~"

Zavrněl mi u ucha tak, jak to uměl jen on, zatnul jsem ruce v pěsti, které mi doteď ležely v klidu na lavici, po celém těle mi naskočila husí kůže a oční víčka jsem byl nucen sevřít k sobě.
Vydechl jsem studený vzduch z plic, a ač nerad, otočil jsem se na něj.

,,Za to, co jsi mi udělal,
bych ti měl urvat penis, narvat ti ho do krku a tvoji hubu potom zašít,
aby ses tím svým Chaníkem juniorem zadusil,"

Zašeptám s náznakem vzteku v hlase, kterého tam bylo požehnaně.

,,Jak já vždy miloval tvůj smysl pro detail,"

Uchechtl se ten zplozenec ďábla.

,,Hlavně, když jsi maloval,
to jsi byl dokonalý,
ta tvá soustředěná tvář byla k sežrání.
Pamatuješ si, jak jsi po našem prvním sexu šel na balkon a namaloval jsi nás spolu?
Nebyly ty časy krásné?"

Jen tak tak jsem se držel, abych mu jednu nevpálil přímo mezi oči.
Zubama jsem skřípal a byly mi jedno pohledy ostatních.

,,Jak se opovažuješ něco takového říkat? Choval jsi se jako debil a to ti také zůstalo, navíc já už mám zájem o někoho jiného, tak si hleď svého!"

Ani nevím, kde se ve mně ta troufalost zvýšit hlas vzala, nejen, že dříve bych si to k němu ani za nic nedovolil, ale nikdy bych nic osobního neřešil ve třídě plné lidí, včetně profesora, který to naštěstí pouštěl jedním uchem tam a druhým ven.

,,Ahaaa a koho, hm?
Je to nějaký kluk odtud ze školy?
Nebo sis našel nějakou děvku v baru?"

Chanyeol se trpce zasmál a čekal až mu odpovím, což jsem také udělal.

,,To, že jsem v baru potkal tebe neznamená,
že tam hledám znovu další zklamání,"

Mrknul jsem na něj a pobaveně sledoval jeho vyjevený výraz s mírně pootevřenou pusou, byl totálně vyvedený z míry neschopný jediného slova, o což mi také šlo.

-

,,Tae, otevři prosím, tady Jungkook,"

Měl jsem tolik šancí vzít si jeho číslo, ale ne, já jsem to prostě neudělal, takže jsem stál před dveřmi od domu Kimových a volal na celé sousedství. Prostě jsem potřeboval, aby mě Taehyung slyšel.
Bohužel, k mému zklamání otevřela má matka.

,,Jeon Jungkooku, děláš si ze mě srandu? Co tu děláš? Proč hulákáš na celé město? A proč nejsi doma a neděláš si vše potřebné do školy?"

Většinu jejích otázek jsem odignoroval, proklouzl jsem jí totiž mezi rukama přímo k Taehyungovi na gauč, obejmul jsem ho okolo ramen a usmál se na něj.

,,Přišel jsem za tímhle krásným chlapcem zjistit, jak se mu daří,"

Zašeptal jsem, přestože to byla odpověď směřovaná mé mámě, ta si jen rezignovaně povzdechla a s tichým:

,,Tak já vás tu nechám o samotě,"

Odešla zřejmě do pracovny, vyplňovat nějaké ty její doktorské papíry.

,,Ahoj zlato, jsem tak rád,
že už se tvůj stav lepší,"

Usmál jsem se na modrovlasého chlapce vedle mě.

,,Ano, lepší a jsem za to rád,"

Úsměv mi opětoval a já se musel kousnout do rtu nad jeho krásou.
Byl doopravdy ztělesněním dokonalosti, měl jsem za ten čas nastudovaný každý detail jeho nádherné tváře, takže jsem se nad ním mohl rozplývat i v myšlenkách, ale na živo byl každý den jen a jen hezčí.

,,Takže... Je ti teď dobře?"

Otázal jsem se s mírným nakloněním hlavy na pravou stranu a přisunutím blíže k němu.

,,Nooo, ano. Uhm, proč se ptáš?"

Kapku nervózně se uchechtl a přesunul zrak na svá stehna, kam jsem si položil své ruce a sem tam jsem jeho nožky stiskl, což byla zřejmě největší příčina jeho nervozity a také toho, že jeho tváře nabraly odstín podobný právě rozkvétající růži, ačkoli se to snažil zamaskovat.

,,Ehm, no takže bys to měl ustát,"

Lišácky jsem se ušklíbl.

,,Huh? Ale co ust- "

Svoji větu už doříct nestihl, jelikož jsem své rty přitiskl na ty jeho.

A/N
Zdravím zlatíčka, na stotisíckrát se vám omlouvám, že kapitola nevyšla skoro měsíc, ale od 20. září do 1. října jsem byla na dovolené v Egyptě a tam nebyl absolutně žádný čas a teď jak jsem přijela, tak mám školy, že se asi za chvíli zblázním...
No doufám, že aspoň vy se máte dobře a užíváte život, zatím se mějte ❤️