On je GEJMR? (BUDE OPRAVA)

1. Utubering

Monika

Budík mi zazvonil v sedm hodin. Já ho otráveně vypla, ale pak jsem si uvědomila, co je za den. Dneska je utubering.

Vyskočila jsem z postele a hned si to namířila do koupelny. Tam jsem se upravila a udělala si ranní hygienu.

Potom jsem šla do kuchyně, kde jsem si nachystala snídani a svačinu. Na snídani toasty, vodu a na svačinu bulka se salátem, rajčaty a vodu do flašky.

Když jsem měla vše nachystaný, rychle jsem snědla snídani a šla se do svého pokoje převléct. Bydlím sama, takže se mě nikdo nebude na nic vyptávat.

Oblékla jsem si bílé tílko a šedé krátké ryflové šortky. Nebylo se čemu divit, protože bylo léto a venku byl pořádný pařák.

Dala jsem si do vaku: mobil, peníze, krém na opalování, svačinu, pití, vstupenku a deníček na podpisy.
(PS: bez klíčů ani krok, klíče jsou život)

Vzala jsem si vak a s ním utíkala ke dveřím. Zamkla jsem za sebou a výtahem jela dolů.

Venku jsem si to namířila směrem k metru. Přece jenom utubering ode mě nebyl zrovna nejblíž. V metru bylo několik divných lidí, ale kvůli utuberingu jsem to přežila. Metrem jsem normálně nejezdila, protože jsem spíš byla doma, hrála hry a dívala se na YouTube. Moje klasická denní rutina.

Konečně metro dojelo k místu nejblíže od utuberingu. Vyběhla jsem ven a nadechla se čerstvého vzduchu. V podzemí plném lidí to zrovna dvakrát nevoní.

Vyrazila jsem směrem k určenému místu. Strašně jsem se těšila, byl to první utubering, na kterém jsem kdy byla.

Když jsem konečně došla na místo, odevzdala jsem lístek a vešla do obřího areálu. Lístek jsem si už koupila předem, pro jistotu, kdyby byly vyprodané. V areálu však ještě moc lidí nebylo, za což jsem byla ráda.

Jako první jsem se rozhodla, že zajdu k MenTovi. MenT byl můj nejoblíbenější youtuber, až na GEJMRa.

Hned jsem se vydala na cestu. Chvíli mi sice trvalo, než jsem ho našla, ale nakonec jsem ho našla podle zelené barvy.

U MenTa byla fronta, ale naštěstí ne tak velká, takže jsem se rozhodla počkat.

"Ahoj." Pozdravil mě mile, jako všechny ostatní. Za to já byla štěstím bez sebe. MenT a GEJMR byli moji idolové.

"Ahoj." Pozdravila jsem ho na oplátku. "Můžeš se mi prosím podepsat do mého deníčku." Zeptala jsem se ho docela nervózně.

"Jasně." Řekl opět mile, a když jsem mu podala svůj deník o YouTubu, tak se mi tam podepsal.

"Děkuji, a můžu se s tebou vyfotit?" Zeptala jsem se opět nervózně. Podala jsem mu svůj mobil a on se společně se mnou vyfotil.

"Děkuji." Poděkovala jsem mu, vzala si svoje věci a odešla. To bych ale nebyla já, kdybych do někoho nevrazila.

"Ježiši. Omlouvám se." Začala jsem se omlouvat. Teprve potom jsem se podívala, do koho jsem vrazila. Byl to kluk, mnohem vyšší než já, měl hnědo blonďaté vlasy a smaragdové oči.

"To nevadí. Je normální, že se tady někdo srazí, když je tady taková spousta lidí." Řekl mi s milým úsměvem.

"Dobře, ale ještě jednou se omlouvám." Dodala jsem ještě, ale pak jsem už utíkala k dalším mým oblíbeným youtuberům.

Jako další byl Gogo. Byl to Slovák, a když už přijel z Bratislavy, byla by škoda toho nevyužít.

Začala jsem ho hledat a tentokrát jsem ho našla podle oranžové barvy. Šla jsem ke stanu, kde měl být Gogo a zastavila jsem u fronty.

Asi po čtvrt hodině jsem konečně byla na řadě.

"Ahoj, mohl by ses mi prosím podepsat do deníčku a vyfotit se se mnou?" Tentokrát to bylo o dost lehčí. Jak jsem řekla, tak se stalo. Gogo se mi podepsal a potom se se mnou ještě vyfotil.

Jako další na řadě byl Baxtrix. Na něj jsem se dívala už přes rok, ale na GEJMRa nemá.

Jeho stan byl modro - černý, podle toho jsem ho i našla. Opět jsem ho požádala o podpis a fotku. No a tak se i stalo.

Pořád jsem však byla nervózní. Pořád to byl můj první utubering a poprvé jsem měla možnost se naživo setkat se svými idoly. Jasně, že jsem byla nervózní.

Nakonec jsem se ještě rozhodla zajít za MarweXem. Byl hned vedle Baxtrixe a měl stejnou barvu, jako on.

"Ahoj." Řekl mi, když jsem se konečně dostala na řadu. Na to, že tady všichni musí sedět celý den, jsou velmi pozitivní.

"Ahoj, mohl by ses mi podepsat a vyfotit se se mnou?" Podala jsem mu deníček a svůj mobil. On tak i udělal.

Hned poté jsem zase vyšla ven. Dívala jsem se na fotky s youtuberama, když jsem do někoho vrazila.... zase.

"Ježiši omlouvám se." Začala jsem se opět omlouvat, a až po chvíli jsem se podívala, do koho jsem narazila tentokrát.

To mě však překvapilo. Stál tam opět stejný kluk, jako předtím a díval se na mě těma svýma smaragdovýma očima, do kterých jsem se zadívala.

"Zase ty? To mám ale štěstí." Zasmál se a podíval se mi do očí. Já tam jen nehybně stála a dívala se mu do očí.

"Jsi v pohodě?" Zeptal se mě po chvíli nechápavě. Až teď jsem se dostala ze svého hlubokého přemýšlení.

"Já mám taky štěstí, že srážím zrovna tebe." Vypadlo ze mě, abych zamluvila své přemýšlení, neboli dívání do jeho krásných očí.

"Není to osud?" Zeptal se se smíchem ve tváři. Upřímně jsem nechápala, jak to myslel.

"Ne není." Řekla jsem uraženě, ani pořádně nevím, proč, a dala jsem se do chůze. Kluk mě hned následoval.

"Jak se vůbec jmenuješ?" Zeptal se po chvíli ticha.

"Jsem Monika." Odpověděla jsem mu potichu, ale myslím, že i tak byl s mojí odpovědí spokojený.

"A ty? Jak se jmenuješ?" Zeptala jsem se tentokrát já. Kluk se na chvíli zamyslel, ale pak odpověděl.

"Michal, jsem Michal." Řekl opět s úsměvem na tváři. Vždy, když se na mě podíval, jsem se zadívala do těch jeho nádherných očí.

"Dobře. A proč jsi tady na utuberingu?" Zeptala jsem se tentokrát na něco jiného. Michal se na mě podíval s nechápavým výrazem.

"Jsem tady přece kvůli youtuberům." Odpověděl nechápavě. "Co jiného na události, která je jenom youtuberech." Dodal ještě. Já se zase plácla do čela.

"No jo no." Řekla jsem opět potichu, ale i přes to mě myslím slyšel, protože se začal smát. Nevím proč, ale někoho mi připomínal, ale to se mi nejspíš jenom zdálo. Jsem zblázněná z youtuberů, to bude ono.

"No dobře, tak jinak. Na jaké youtubery se díváš?" Zeptala jsem se tentokrát trochu srozumitelněji. Podívala jsem se na Michala, ale ten jen přemýšlel.

"No tak MenT, Gogo, Marwex, Pedro možná i někdo jiný, ale hlavně tihle." Pousmál se na mě, ale pak se začal rozhlížet po areálu.