On je GEJMR? (BUDE OPRAVA)

4. Minihry!

Michal

S Monikou jsem si opravdu dobře rozuměl. Ani jsem nechápal, kde se tu vzala, ale už jsme se dobře bavili. S nikým jsem si ještě nerozuměl tak, jako s ní.

Dali jsme si takový oběd, neboli Monika měla svoje jídlo a já si jídlo koupil a společně jsme se najedli u jednoho stolu pod slunečníkem.

"A jaký youtubery vůbec sleduješ ty?" Zeptal jsem se s plnou pusou, ale zajímalo mě to. Monika se na mě podívala s jiskrama v očích a začala vyjmenovávat.

"Já? Gejmra, MenTa, Goga, Marwexe a Baxtrixe. Teda sleduju jich víc, ale tihle jsou moji nejoblíbenější. Teda nejoblíbenější je pro mě Gejmr." Vykládala s úsměvem na tváři. Bylo vidět, že je šťastná.

Jenom jsem ji na to s úsměvem přikyvoval. Byl jsem šťastný, že jsem ji potkal.

"A co budeme dělat teď?" Zeptal jsem se a podíval se na Moniku. Ta mi věnovala svoji pozornost.

"Já nevím, nepůjdeme se ještě někam podívat." Navrhla Monika a já na to jen s radostí přikývl.

"Dobře, tak pojď." Řekl jsem, vstal a šel k ní. Vzal jsem ji za ruku a šel k místu, kde by měli být počítače.

Když jsme tam došli, pustil jsem ji a ona se hned trochu odtáhla. Rozhlédl jsem se po místnosti a tam uviděl jeden volný počítač.

Hned jsem tam šel a židli odsunul od stolu.

"Sedni si, prosím. Pobídl jsem Moniku, aby si sedla a ona tak i udělala. Sedla si ke stolu a podívala se do monitoru.

"Jakou hru si chceš zahrát?" Zeptal jsem se a ukázal na monitor. Monika si vše pořádně prohlídka, ale pak ukázala na Minecraft.

"Minecraft, ten umím hrát." Zvolala nadšeně a spustila hru. Chvíli si projížděla všechny světy, ale pak se na chvíli zamyslela.

"Nechceš si založit nový svět?" Zeptal jsem se jí nechápavě a ukázal na tlačítko: New World. Monča však zavrtěla hlavou.

"A nejdou tady spustit minihry?" Zeptala se a začala hledat.

"Podívej se sem." Napověděl jsem ji a ukázal na jedno tlačítko.

"Ty hraješ Minecraft?" Zeptala se mě se smíchem v očích. Nechápal jsem, co je na tom vtipného. Spousta lidí hraje Minecraft.

"Jenom občas. Nemám to v denní rutině." Řekl jsem jednoduše. Nechtěl jsem se bavit o mně.

Monika mě nechápavě sledovala. Proto jsem se na ni usmál, ale pak jsem se díval na monitor. Šel jsem za ní a opřel se o opěradlo židle.

Monča se podívala, jakou má postavičku a potom si šla zahrát murdera. Upřímně, murder byla moje nejoblíbenější minihra, hlavně, když jsem to hrál s klukama.

"Hrál jsi někdy murdera?" Zeptala se mě a otočila se na mě. Ani si nevšimla, že je zrovna vrah.

"Ne, ale vím, jak se to hraje." Zalhal jsem ji. Neměl jsem na výběr.

"Tak si to pojď zahrát ty." Řekla a vstala ze židle. To mě docela překvapilo, ale taky mě to trochu naštvalo. Chytil jsem ji za ramena a posadil zpátky.

"Buď zticha a hraj. Jsi vrah a ubíhá ti čas." Ukázal jsem na monitor a teprve teď si všimla, že je vrah.

Začala hrát a postupně všechny vyzabíjela. Byla zákeřná, asi jako já. To se mi na ní líbilo.

Když ji zbývali poslední  dva, kteří měli luk, bez problémů je zabila též.

První nestihl nabít luk a u druhého jsem ji upozornil, takže uhla a zabila ho též.

Když hrála znovu, byla už nevinná. Běhala po středu a sbírala goldy, což mi připadalo v pohodě, protože jich tam bylo nejvíce. Po asi dvou minutách získala luk, a pak se už vydala prozkoumávat. V tom tam však vyběhl týpek s mečem v ruce.

"Pozor, zabij ho." Upozornil jsem ji, ale když vytáhla luk a začala ho nabíjet, vrah proběhl kolem ní a zabil jí.

Monča bouchla do stolu, což mi přišlo vtipné, a pak se opřela o opěradlo židle. Židle se naklonila dozadu a já musel kousek popojít. Monča se podívala nahoru, tak jsem se naklonil přes židli a podíval se jí do očí.

Ji mi dalo samo nebe. Byl jsem neskutečně šťastný, jako nikdy předtím.

Potom si sedla normálně a opět se věnovala počítači. Vypadalo to, jako by se na mě nechtěla podívat, což mi přišlo ještě vtipnější.

"Co si mám zahrát teď?" Zeptala se potichu, ale já ji opět slyšel.

"Nechceš si zahrát třeba Eggwars?" Navrhl jsem a Monika na to jenom přikývla.

Začala hledat, kde ta minihra je a já ji v tom pomohl. Eggwars byla moje druhá nejoblíbenější minihra.

Monika se objevila na ostrově a začala hrát. Jako první si obestavěla vajíčko, což byl dobrý první krok.

Nakoupila si nějaké základní věci a začala se stavět na střed.

Tam sebrala nějaké diamanty a utíkala zpátky. Nějaký týpek, který byl s ní v týmu byl pořád na základním ostrově a sbíral suroviny.

Monča upgradovala diamantový generátor a potom tam sbírala diamanty.

Koupila si lepší věci, ale pak nějací týpci ze zeleného týmu běželi k nim na ostrov. Druhý týpek byl AFK, takže si Monča musela vystačit sama.

Začala mlátit do toho prvního, kterého zabila, ale druhý ji zabil, protože měla málo životů.

"Pomůžeš mi Míšo?" Podívala se na mě, když umřela, se svýma smutnýma očima.

"Jasně." Nemohl jsem tomu odolat. Monča vstala a já si sedl na její židli.

Hned, jak jsem se objevil, jsem běžel k těm týpkům a snažil se je shodit dolů do voidu. Prvního jsem shodil lehce, protože stál u kraje, ale s druhým jsem se začal prát. Zbylo mi jedno srdíčko, ale tomu týpkovi nezbylo nic, protože jsem ho shodil dolů.

Nakonec jsem si koupil jídlo a opravil bloky u vajíčka. Zrovna těžili obsidian, když jsem je začal mlátit.

Monča mě celou dobu s úžasem pozorovala.

"Opravdu to hraješ jenom občas? Hraješ dobře." Řekla opět s úžasem Monča a pozorně sledovala vše, co se na monitoru odehrávalo. Já se nad tím jenom pousmál.

Potom jsem se rozhodl trochu zariskovat, a tak jsem si nakoupil věci a vyšel na střed. Na středu nikdo nebyl, a tak jsem se rozhodl jít k zelenému týmu, který na Monču zaútočili.

Potichu jsem šel po jejich cestě a naštěstí si mě nikdo nevšiml. Pak se však přes celou obrazovku ukázalo, že tým modrých je zničený. Nad tím jsem se pousmál a pokračoval jsem dál. Oba hráči si nakupovali, takže jsem přiběhl k jejich vajíčku, a protože ho měli málo zastavený, tak jsem ho lehce zničil. Všechny ze zeleného týmu jsem poté zabil.

Z modrého týmu všechny zabili žlutí, takže už byli jenom červení a žlutí. Žlutí na to šli rychle, a tak přiběhli k nám na ostrov, mě i toho týpka zabili a zničili nám vejce. To byl konec té hry, ale skončili jsme druzí.

"Dobře ty." Zvolala Monča, když už byl konec hry.

"Ale vždyť jsem nevyhrál." Řekl jsem nechápající její reakci.

"To nevadí. Jsi druhý a už i tohle je dost dobrý." Řekla a věnovala mi její krásný úsměv.