On je GEJMR? (BUDE OPRAVA)

20. Ano

O týden později
Michal

Seděl jsem doma na gauči a přemýšlel, o Monice. Už to byl týden, co jsme se neviděli, protože já byl takový srab, že jsem nedokázal jí zavolat.

Chtěl jsem jí to tak moc říct. Nevydržel jsem to. Oblékl jsem si svou oblíbenou Batman mikinu, vzal si klíče a vyšel ven z domu. Potřeboval jsem si vyčistit hlavu.

Šel jsem po své oblíbené cestě, protože tam bylo málo světla a kolem nejezdilo moc aut. Asi jsem se až moc zamyslel, protože jsem do někoho vrazil.

"Omlouvám se, já nedávala pozor na cestu." Řekla nějaká dívka, která mi připomínala Moniku a naše první setkání. Pozorně jsem si ji prohlédl a nemohl tomu uvěřit.

"Moniko, co tady děláš?" Zeptal jsem se hned. Bylo vidět, že jí to překvapilo, ale mě taky.

"Michale?" Zeptala se nechápavě, ale nakonec se jí na tváři objevil úsměv.

"Chtěla jsem se projít, co tady děláš ty?" Zeptala se zase na oplátku ona.

"Potřeboval jsem si vyčistit hlavu a něco jsem si uvědomil." Řekl jsem smutně. Byl jsem plně rozhodnutý jí to říct a tohle byla ta nejlepší příležitost.

"Pojď se mnou, teda jestli chceš." Zeptal jsem se opatrně a natáhnul k ní ruku. Nechtěl jsem na ni tlačit. Po chvíli ke mně natáhla ruku též, tak jsem jí chytil a společně s ní se rozešel směrem ke mně domů.

Za chvíli jsme zastavili u vchodových dveří a já odemkl. Oba dva jsme mlčky vešli dovnitř. Za chvíli jsme vyjeli výtahem do patra, kde jsem bydlel.

Odemkl jsem dveře a pobídl Moniku, aby vešla dovnitř. Ona jen mlčky vešla dovnitř a já hned za ní.

"Víš, musím ti něco říct, ale nevím, jak budeš reagovat." Řekl jsem potichu. Musím jí to říct, nesmím už čekat.

"Ať už to bude cokoliv, mě to vadit nebude." Řekla tak klidně, že mě i trochu uklidnila, ale ne úplně. Přišel jsem ke dveřím od svého studia a otevřel je. Následně jsem znovu pobídl Moniku, která bez odmlouvání vešla dovnitř.

Stoupl jsem si ke dveřím a napjatě čekal na její reakci. Ona si začala všechno prohlížet a já se připravil na nejhorší.

"Ty jsi... Gejmr?" Zeptala se po chvíli a podívala se na mě s nečitelným pohledem.

"Ano... Chápu, že jsi naštvaná..." Řekl jsem hned, ale potichu. Nevěděl jsem, co přesně jí mám říct.

"Tak proto ses ptal na moje jméno na minihrách. Proto sis domluvil ten sraz a potom mi řekl, že nemůžeš a v tu chvíli se tam objevil Gejmr. Proto si neměl čas." Začala vyjmenovávat všechno, co jsem jí udělal. Jak jí asi bylo, když to zjistila?

"Proč jsi mi to neřekl dřív?" Zeptala se smutně. Teprve teď jsem se probral ze svého přemýšlení a otočil se na ní.

"Chtěl jsem ti to říct už dřív, ale neodvážil jsem se." Řekl jsem smutně. Nejhorší je, že to byla pravda. Monika se nakonec přiblížila ke mně. Čekal jsem, že chce projít dveřmi, tak jsem jí uhnul, jenomže ona mě chytila za tváře a políbila, což jsem opravdu nečekal.

"Doufám, že si nemyslíš, že to něco změní?" Zeptala se mě zase s úsměvem. Nechápal jsem to, takže ona se na mě nezlobí?

"Řekla jsem ti, že Gejmr je můj oblíbený youtuber a idol. Jenomže Michal je kluk, do kterého jsem se zamilovala." Řekla opět klidně. Já ji však stále nechápavě sledoval.

"Miluji tě." Dodala ještě a to už mě opravdu dostalo. Vážně řekla to, co jsem slyšel. Zadíval jsem se do těch jejích nádherných očí a ona zase do mých. V tu chvíli jsem měl jasno.

"Taky tě miluju, ale víš, jak jsi mě vyděsila?" Řekl jsem a na oplátku jí políbil též.

"A víš, jak ty mě?" Řekla se smíchem, který mi zase zvednul náladu a následně mě znovu políbila.

Nakonec jsem ji přitiskl ke zdi a začal ji vášnivě líbat, jak jsem jen dokázal. Monika se mnou hned začala spolupracovat, což mě opět potěšilo a potvrdilo mi, že chce to, co já.

Na chvíli se ode mě Monika rychle odtrhla. Nechápal jsem, co chce udělat, ale když si sundala mikinu, bylo mi to jasné. Nálada se mi ještě zvětšila, když jsem uviděl, že má můj merch, avšak ne na dlouho. Rychle jsem jí tričko sundal.

Na chvíli jsem se od Moniky zase odtrhl já a sundal si zase mikinu a tričko. Viděl jsem její výraz, když mě uviděla bez trička. Hned na to jsem pokračoval v líbání.

Hned potom mi Monika skočila do náruče a omotala si kolem mě nohy, čímž mi usnadnila práci. Opatrně jsem ji chytil za zadek a přesunul do své ložnice.

Položil jsem ji na postel a lehl si za ní. Potom jsem si sedl ní přes obkročmo a sundal i kalhoty. Svoje kalhoty jsem si sundal sám, takže jsme tam oba zůstali jen ve spodním prádle.

Pokračoval jsem dál v líbání, ale tentokrát jsem ji začal líbat na krk. Monika se v klidu nechala, tak jsem pokračoval, ale tentokrát jsem se ještě přesunul pod krk na klíční kosti.

Pomalu jsem jí rozepnul podprsenku a začal ji líbat na prsou. Potom jsem jí sundal poslední kus prádla a taktéž i sobě, takže jsme skončili oba nazí.

Následně jsem do ni jemně vnikl, aby ji to nebolelo a po chvíli i začal přirážet, až jsem udělal... Víte prostě, co se stalo. Já to odmítám popisovat.

Na konci jsem si lehl vedle ní a přitiskl si ji k sobě do pevného obětí.

***

Když jsem se ráno probudil, Monika ještě spala. Opatrně jsem vstal a převlékl se do čistého oblečení. Potom jsem potichu opustil místnost a vydal se do kuchyně s úmyslem udělat snídani.

Vytáhl jsem různé potřebné ingredience a začal jsem. Nalil jsem těsto na pánev a začal dělat první palačinku.

"Copak to kuchtíš, Gejmříku?" Zeptal se za mnou velmi známí hlas. Otočil jsem se a uviděl Moniku v mém tričku. Protočil jsem oči a dál se věnoval připravování snídaně.

"Proč máš na sobě moje tričko? A kuchtím palačinky, jestli chceš." Řekl jsem se smíchem. Monika se ke mně však přitiskla a prohlédla si voňavé palačinky.

"To víš, nemůžu svoje tričko najít. Jinak, voní to parádně." Jen jsem se uchechtl. Ani já nevím, kde to tričko skončilo. Po chvíli mi dala pusu na tvář a zašeptala do ucha.

"Nevíš, kde bych to tričko našla? Nepomůžeš mi ho najít?" Zeptala se provokativně a znovu mě políbila. Já si to však nenechal líbit, tak jsem položil pánvičku na stůl a podíval se na ni.

"Ne, ne a ne. Až po snídani. Přece jsem to nekuchtil zbytečně." Usmál se na ni a ukázal na stůl. Naštěstí to hned pochopila a sedla si na jednu ze židlí. Já hned před ni položil talíř s už naservírovanou palačinkou. 

"Dobrou chuť." Řekl jsem, políbil ji na čelo a sedl si na židli vedle ní. Viděl jsem jen malý úsměv, ale to už jsme se oba pustili do jídla.

"Tak tedy, řekneš někomu, že jsem Gejmr?" Zeptal jsem se po chvíli. Zajímalo mě, co mi na to řekne. Asi jsem se neměl ptát, protože Monice se na tváři se hned objevil zlý úšklebek.

"Jasně, že jo. Pokud mi dáš kopačky, tak se těš." Řekla s obřím úsměvem a mně se hned ulevilo. Myslel jsem, že řekne něco horšího.

"Pojď sem ty moje Gejmrovkyně." Řekl jsem škodolibě, vstal jsem a přišel k ní. Potom jsem ji opět políbil na čelo a následně i na krk. Oba jsme v tu chvíli byli šťastní. Já určitě.

Další část tady. Omlouvám se, ale neumím popisovat tady tyhle scény a odmítám je popisovat. Doufám, že se líbilo a u další a nejspíš i poslední části. Zase příště a
Jojo čus