More to Tell

~13~

Evelyn vypadala jako ománená. Loki byl rád že je konečně šťastná, ale zároveň se cítil trochu nesvůj, když jí dovedl sem na Midgard. Samozřejmě v ten správný čas, když Sofie nebyla doma. Ani nikdo jiný, jen ty dvě děti. Loki se ale přesto bál. Bál se, že Evelyn nebude chtít s ním zpět na Asgard. Doufal, že toto jí spíš ukáže, že jí Loki může vždy vzít domů, kdykoliv se bude cítit opuštěně. Samozřejmě jen do té doby, než z ní dostanou tu magii ven. Musel být také opatrný, aby si zase nezačala na návštěvy Midgardu zvykat.

Evelyn vešla velkou branou dovnitř, a Loki jí následoval. V dálce uslyšel zvláštní druh midgardské hudby, a uviděl dvě děti na kamenném plotě. Jedno leželo s pokrčenýma nohama, a druhé se opíralo o zeď velké kamenné budovy. Ani jedno si jich však nevšimlo. To dítě které leželo, byla dívka. Pamatoval si jí. Měla dlouhé blonďaté vlasy, tentokrát rozpuštěné. Na očích měla černé sluneční brýle a zpívala si, její hlas se rozplýval v dálce spolu s hudbou.

But that ain't no love of mine

My love it kills me slowly

Slowly I could die
,,Slowly I could die."  natočila hlavu mírně na stranu. ,,And when she sleeps-"
Náhle si strhla brýle z očí a vytáhla se do sedu. Chlapec s hnědými vlasy si všiml jejího chování, a podíval se stejným směrem jako ona.
,,..Evie?" Šeptla dívka a seskočila z kamenné zídky. ,,Pane bože Evie!" Vykřikla a rozběhla se k Evelyn. Pevně jí objala a po tvářích jí steklo pár slz. ,,Tak moc jsi mi chyběla, kde jsi byla prosimtě?" Kluk už k nim přispěchal též. Když dívka Evelyn pustila, on jí také hned obejmul.
Evelyniny tváře se též třpytily od slz.
,,A kdo je tohle?" Dívka se podívala nepříjemně na Lokiho a přistoupila k němu. Prohlížela si ho od hlavy až k patě pohrdavým pohledem. ,,Co to má na sobě?" Poznamenala na jeho uniformu s dlouhým zeleným pláštěm a otočila se na Evelyn. ,,On tě unesl?" Řekla trochu vážně. Evelyn jí věnovala klidný úsměv. ,,To je Loki. Nemusíš se bát, nekouše." zasmála se, dívka si Lokiho ještě jednou prohlédla, kluk který stál za ní též. Loki se pod jejich vyzvídavými pohledy necítil dobře. ,,Loki, tohle je Olivia," ukázala na dívku. ,,a tohle je Benjamin." Ukázala na chlapce.
Loki vzal Oliviinu ruku, ta ani neucukla, a políbil jí na klouby, podíval se na Bena a mírně se sklonil.
,,Těší mě."
Olivia zmírnila svůj pohled a zachychotala se.
,,Takže. Kdo to je?" Zeptal se Benjamin. ,,To je.. na dlouhé povídání." Podívala se nervózně na Lokiho. Ten se jí pohledem snažil naznačit, že možná není dobrý nápad aby jim řekla celou pravdu.
,,Řeknu vám jen to podstatné." Došli k zídce, kde ještě hrála ta zvláštní hudba.

No one wants to feel this sad

Olivia jí vypnula a všichni čtyři se posadili na zídku. Evelyn nevěděla jak začít.
Vynechala všechny věci jako Bifrost, Asgard, magii, A vlastně jim celou dobu musela lhát. Přimyslela si něco o tom jak šla do lesa bez povolení, omdlela, probudila se v nemocnici v dalekém městě, kde potkala Lokiho.
Snažila se to povyprávět aby to aspoň trochu dávalo smysl, ale pomalu se v tom ztrácela i ona.
,,Teta říkala že jsi v nemocnici no.. a daleko prý." Řekla Olivia  zamyslela se. Evelyn překvapeně zamrkala.
,,Fakt?"
,,Tak či tak, budem tady jen na den, budeme se muset pak vrátit zpět." Pokračoval Loki.
,,A vrátíš se zpět, že jo?" Zeptal se Ben.
Evelyn se na něj usmála.
,,Samozřejmě, jen to bude trochu trvat."
,,Evelyn má dneska den volna, až se vrátíme, budeme zase pokračovat. A co nejdřív to půjde, vrátí se zpět sem k vám."
,,Tak." Ben tleskne rukama. ,,By jsme si dnešek mohli trochu užít, ne?"
,,Jasný! Ani nevíš jak se Gullfaxovi stýskalo!" Řekla Olivia a s Evelyn slezly ze zídky. Evelyn hned spěchala do stáje za svým hřebcem, zatímco Loki s Benem též slezli. ,,Takže.. Loki." Otočila se na něj Olivia za chůze. ,,Ty jo máš fakt divný jméno, tak či tak! Umíš jezdit na koni?" Loki kývl. ,,Sice jsem dlouho nejezdil, ale vše si pamatuju."