More to Tell

~20~

Koně zvědavě zvedli hlavy a pokukovali po dvou dívkách, které k nim nyní opatrně přistupovaly. Ann se přikrčila, třikrát melodicky zapískala a natáhla před sebe ruku. Zlatý hřebec s černou hřívou, který stál opodál, se k nim rozešel, a začal Evelyn očichávat. Ta natáhla ruku k jeho čenichu a pak ho pohladila.
,,To je Gymi." řekla Ann směrem k Evelyn a začala drbat nějakého grošáka, který vypadal, že si Anninu přítomnost velice užívá.
,,A tohle je Freyja. Chodím sem za ní často, už i delší dobu přemýšlím nad tím že bych si jí odkoupila. Ale majitel mi dovolil sem chodit kdy se mi zlíbí, jelikož ty koně občas taky potřebují provětrat."
Evelyn přejela rukou po Gymině krátké srsti a pak si musela oklepat ruku. ,,Jsou zaprášený."
Ann kývla. ,,Počkej tady, dojdu pro vodítka."

Koně přivázaly ke kůlu a začaly je čistit. Na Evelynin styl tady bylo moc málo čistících potřeb, a taky dost jiných než ty které používala na zemi, naštěstí si ale i s tím málem vystačila a hřebce vyčistila až jeho srst nabrala výraznější barvy. Ann zavedla Evelyn do menší sedlovny kde jí ukázala sedla a uzdy. Evelyn nad tím vším vrtěla hlavou. ,,To musí být nepříjemný, ne?" Poznamenala na sedla, která byla zajímavě vytvarovaná, možná až přehnaně velká. ,,Ty jsi asi fakt nikdy neseděla na koni, co?" Strčila do ní loktem Ann a vzala jedno z těch sedel. Evelyn se ušklíbla. ,,To by ses divila. U nás.. u nás máme, no.. trochu jiná sedla. Nech mou kreativitu vyplout."
Začala se přehrabovat v uzdách.
,,Něco bez udidla by tu nebylo?"
Ann zavrtěla hlavou, to ale Evelyn nepostřehla, protože k ní byla otočená zády. ,,Nejspíš ne. Nikdy jsem to tu nějak nezkoumala. Ale mohla bys-"
Nemusela ani dopovědět to, co začala, jelikož Evelyn už dávno z jedné obyčejné uzdy začala udidlo sundavat. ,,Nemáš ráda udidla?"
,,To ne, udidla mi nevadí. Jen.. mám prostě jiný styl co se týče vycházky." Otočila se na Ann a její obočí kleslo.
,,Jdeme na vycházku že jo?"
Ann se zasmála. ,,Jo."
Evelyn se zase na tváři objevil úsměv a vyšla ze sedlovny s nyní bezudidlovou uzdou.
Ann s menšíma potížema nasedlala vysokou Freyju, a Evelyn nandala Gymimu uzdu. Obě dvě naráz vysedly. Ann si sedla do dámského sedu a Evelyn nad tím zakroutila hlavou. ,,Tak tohle už je ale fakt nepohodlný." Urovnala si svoje šaty. ,,Ty šaty zvládnu, ale jak můžeš jet v dámském sedu prosimtě? Jednou jsem takhle jela s kamarádkou a už jen při klusu jsem málem spadla." Ann pokrčila rameny. ,,Mě se takhle jezdí náhodou dobře. A myslím že by dámy měly jezdit na koni takhle. A ty navíc nemáš ani sedlo." Předposlední větu schválně zdůraznila a zasmála se.
,,Tak já ti ukážu jaká 'dáma' na koni jsem." Pobídla do klusu, ale náhle zastavila a otočila se v sedle na Ann.
,,Povedeš mě, prosím?"
Ann se znovu zasmála a pobídla.

Klusaly vedle sebe po velké louce.
,,Ale nejezdíš špatně." Poznamenala Ann. Evelyn vrhla oči v sloup.
,,Mám svého vlastního koně, a za pár dní už bych ho měla zase vidět." Trochu se zasnila a vzpomněla si na Gullfaxe. Jako kdyby náhle slyšela dusot jeho kopyt.
,,Doufám že mě k němu někdy vezmeš." Uchechtla se Ann. Evelyn se zasmála. ,,Tak určitě někdy ano." nejspíše ne.
Evelyn pohlédla na Ann. Ta se hrdě držela na Freyje a nevypadalo to, že by se svým sedem měla nějaké potíže.
,,Stále nechápu jak to děláš."
Ann pokrčila rameny. ,,Nešlo mi to hned, ani nevíš, kolikrát jsem sklouzla." teď si zase Ann vzpomněla, jak jako malá furt z koní padala, když jí její matka nutila aby seděla v dámském sedu. Pro ní to, i přes to všechno, ale byli hezké vzpomínky.
Nacválaly a mířily k jednomu velkému lesu. Byli zde vysoké stromy a ať se Evelyn snažila sebevíc, nedohlédla k jejich špičce, když dojely těsně pod ně. Koně zpomalili do kroku a ozvěna odrážela jejich hlasité funění snad po celém lese. Evelyn poplácala Gymiho po krku a rukou mu upravila jeho nyní rozcuchanou hřívu od větru. Po chvíli cesty narazily na lesní cestičku, na kterou sešly a zase naklusaly. Evelyn s nadšením pozorovala celý les a usmívala se.
,,Jsem šťastná že jsi šťastná." Zamumlala s úsměvem Ann. ,,Projdeme to tudy a pak se otočíme a pojedeme zpět."
Evelyn jen kývla.
Vycválaly poslední kopec a pak se otočily a šly zpět domů.
Naposled si ještě zacválaly, až skoro tryskaly, koně odsedlaly a vyčistily a vypustily je do výběhu za zbytkem koní. Pak šly směrem k Asgardu.
Před palácem se ale Ann náhle zastavila. ,,Ah promiň, budu muset jít. Trefíš do komnaty zpátky, že jo?"
Evelyn se ušklíbla. ,,Snad jo."
Ann jí objala, rozloučila se a zmizela v davu lidí. Evelyn jen zavrtěla hlavou, otočila se a začala mise s cílem najít její komnatu.
Tak bloudila celým palácem, když v tom uslyšela dost známé hlasy. Byl to Loki a Thor. Nejdřív přemýšlela že by se jich šla zeptat, jestli by jí do komnaty nedoprovodili, ale pak se její stydlivost probudila a rozmyslela si to. A navíc to vypadalo, že se dva bratři hádají. Přešla blíže ke dveřím.

,,Už jsem ti to jednou říkal. A navíc, otec to zakázal." Lokiho hlas se rozprostíral po celé místnosti.  ,,Zatím všechno jde jak má jít, z jedné strany. Z té druhé, jsme to úplně pokazili!"
Udeřil dlaněmi do stolu.
,,Na něco příjdeme Loki. Všichni se snaží jak nejvíc mohou. Brzo dostaneme odpovědi."
Loki si povzdechl. Thor pokračoval ve své dlouhé řeči. ,,Chápu že ti na ní možná teď záleží, ale pokud se dozví, že jí pak nepustíme  zpět na Midgard, bude nás nenávidět. A navíc, šance že by to přežila už jsou i teď nízké."
Loki si znovu povzdechl. ,,Já vím, ale-"

Evelyn už víc slyšet nepotřebovala. Odcouvala od dveří a dala se do běhu.

Mám teď zablokovaný záda protože závodění, že jaký kůň je rychlejší, nebyl zrovna moc dobrý nápad. Ale byla jsem vždy druhá, ehehehe
I když koně byli dost unavení, takže kdoví jak to vlastně je:d