My damn brother

Chapter 7

,,Tak co tu pohledáváš? V Kalifornii," zeptá se Madeline s úsměvem a ujídá svoji cukrovou vatu.

Právě se procházíme po pláži. Není tu mnoho lidí, což oceňuju. Mad mě chce vzít na dlouhou promenádu, kde je spousta stánků s občerstvením. Čekám od toho to samé, co máme v Jersey.

,,Já.. vlastně ani nevím. Nejela jsem sem kvůli Kalifornii, ani kvůli mému otci, spíš kvůli jeho vysvětlení. Opustil nás, nikdy jsem se nedozvěděla proč a moc ráda bych to zjistila. Zklamal mě, nezajímá mě.."

,,Pana Coopera znám už dva roky, to je doba, co se oficiálně oznámilo, že paní Cooperová s někým něco má. Tedy.. S tvým otcem."

,,Vzal si ji.. Jak dlouho to je?"

,,Necelý rok. Nechal si její jméno. To se často nestává, ale myslím si, že mu Cooper sluší," uchechtne se a vezme další kousek vaty, který nacpe do pusy.

,,Ty u nich pracuješ od samého začátku? Baví tě zahradničit? Unudila bych se," zasměji se.

Na rtech se jí vykouzlí úsměv. Přikývne. ,,To chápu. Nikdy by mě nenapadlo, že mě bude bavit opečovávat kytky. Studovala jsem střední zaměřenou právě na zahradničení. Ve dvaceti jsem odmaturovala, teď je mi jednadvacet a stále u nich pracuji. Neplatí vůbec špatně a jsou neskutečně milí."

,,Všimla jsem si, že jsou na tom dobře."

,,Paní Cooperová je právnička, u tvého otce netuším. Každopádně si oba vydělávají pěkné peníze, aspoň myslím," mrkne na mě.

,,Máme stejný pocit."

,,Dost už ale o Cooperových," usměje se a ukáže před sebe. "Tohle je místo, kde se nikdy nenudíš. Na konci je podium, skoro každý pátek tam hraje nějaká kapela. A támhle bývají ohňostroje. Moje nejoblíbenější činnost tady je rozhodně sledování těch světýlek," zasměje se.

,,Není to nepříjemný? Tolik lidí okolo, nemáš šanci si někde sednout a pořádně si celou show užít."

,,Znám místo, na které nikdo nechodí. Tam chodím, miluju to tam," podívá se na mě a potom opět před sebe. ,,Není támhleto náhodou jeden ze členů tvé 'nové' rodiny?"

A má naprostou pravdu. Spatřím přesně tu osobu, o které Madeline mluvila. Nedaleko postává Harry. Stojí z boku jednoho z mnoha stánků společně s nějakou dívkou. V ruce drží cigaretu, druhou rukou je opřený o stěnu stánku. Jeho obličej je velmi blízko tomu jejímu. O něčem mluví.

,,Co o něm víš? Působí.. Nevím jak to popsat." Vydechnu.

,,Tajemně? Jo.. Znám ho stejně tak dlouho, jako paní Cooperovou, je stejně starý jako já, dřív takový nebyl. Když byl mladší, byl to někdo úplně jiný. Ale teď dělá jeho rodině velké problémy. Paní Cooperová je opravdu uznávaná právnička a jistě chápeš, že jí skandály jejího syna nijak nepomůžou."

,,A ona je kdo?" zeptám se zvědavě a přeměřuji si ji pohledem. Nelíbí se mi, není mi ani trochu sympatická.

,,Tohle.. Netuším. Střídá holky jako na běžícím páse, sem tam je viděn s holkou jménem Claire. Jejich vztah je složitý, nikdy jsem se o to více nezajímala," uchechtne se a ukáže na stánek, u kterého ti dva stojí. ,,Shodou okolností, právě tam je ta nejlepší zmrzlina a já trvám na tom, abys ji vyzkoušela!"

,,Maddie, teď tam nemůžeme," zavrtím odmítavě hlavou.

,,Nebyl to dotaz," ušklíbne se a zamíří ke stánku se zmrzlinou. To je ten nejhorší nápad, který mohla vymyslet. Nechci se s ním bavit, ani ho vidět, jeho postoj ke mně dal najevo u obědu.

Přijdeme ke stánku se zmrzlinou. Postavíme se do krátké řady. ,,Něco vyber, dám na tebe," povím jasně a sleduju zmrzlináře, který obratně vydává všechny objednávky. Na košili má jmenovku Snow. Asi mu tak říkají.

Založím si ruce na hrudi a koukám na svoje conversky. Tyhle boty mám ráda, prostě jsou pohodlné, nejde mi o značku. Sama nemám ráda lidi, kteří si kupují oblečení jen dle značek a odsuzují ty, kteří mají něco jiného. Madeline by měla stát někde v řadě.

Jak je možný, že o nich tolik Mad ví? Možná protože u nich už pár let pracuje, Rose?

Z mých myšlenkových pochodů mě vyruší ruka na mém rameni. Okamžitě střelím pohledem po dotyčném, který má potřebu na mě sahat. ,,Chceš něco nebo tu prostě jen budeš stát a držet svou ruku na mém rameni?" pronesu otráveně a o krok ustoupím. Harry je ten poslední, s kým bych teď chtěla mluvit.

,,Nerozčiluj se, kočko.." obrátí oči v sloup a sleduje mě. "Rád bych si s tebou promluvil."

,,Není o čem mluvit. Jasně jsi mi dal najevo, že tě nezajímám, mohu potvrdit, že to mám naprosto stejně," zamračím se.

,,Jen nechci, abys mluvila s kýmkoliv z rodiny o tom, kde a s kým jsi mě kdy viděla," řekne důrazně.

,,Jak jsem řekla, nezajímáš mě," otočím se zpět k zmrzlinovému stánku, přede mnou už stojí Madeline, drží velkou zmrzlinu. Usměji se a s poděkováním si ji vezmu. Postavím se vedle ní.

,,Je výborná!"

,,Já vím, Snow je ten nejlepší zmrzlinář široko daleko." Usměje se.

,,Zajímavá přezdívka," podotknu jen a spokojeně jím svou zmrzlinu s příchutí melounu. Je opravdu skvělá. Harry se ztratil z dohledu, což je pro mě skvělá zpráva. Z ničeho nic k nám přijde holka, která s ním stála u stánku. ,,Ty budeš jistě Rose! Přijď dnes večer na párty. Přijďte obě."

Vypadá jako přemalovaná a namyšlená kráva. Ale vzhledem k tomu, že dělá mému nevlastnímu bratrovi společnost, se ani nedivím. On mi přijde přesně ten typ, co si bude vybírat tyhle holky.

,,Kde?" zeptá se Madeline a sleduje ji.

,,U Thomase, v deset," odpoví a koukne se na mě. ,,Počítám s vámi. Přineste nějaký chlast a jste srdečně vítány," pronese ještě a poté jde za Harrym, který něco řeší s partou kluků.

Podívám se na Mad. ,,Opravdu tam půjdeš? Protože semnou nepočítej."

,,Rose, ať už tam tahle nána bude nebo ne, Thomas má obrovský luxusní dům, velké zásoby alkoholu a hlavně je to fajn kluk. Který se mi.. líbí." Začervená se. ,,Udělej to pro mě, když tam půjdu sama, bude jasné, že se mi líbí a že tam jsem jen kvůli němu. Když půjdeš semnou, jdeme se tam přece jen bavit ne?" Usměje se.

,,Fajn.. Fajn.. Ale nic víc ti neslibuju, půjdu s tebou, ale to je vše."

,,Jsi skvělá!" Obejme mě a já si v hlavě přehrávám všechny možné situace toho, jak to bude vypadat.

,,Bude tam můj bratr?" zeptám se.

,,Řekla bych, že ano."