Epilog

664 22 2
                                    

Tisknu se k němu, cítím se v jeho sevření v bezpečí. Venku není takové teplo, ale tady uvnitř je příjemně. Pomalu otevírám oči, zvednu hlavu, abych viděla do jeho očí.

,,Ahoj, princezno," šeptne a líbne mě na čelo.

,,Spal jsi dobře?" zeptám se a jemně ho políbím na krk. Jsem oproti němu malá, takže se nemusím nikam posunovat, hlavu mám právě u jeho krku.

,,Nejlíp za poslední dobu." Pohladí mě po vlasech a zakloní hlavu. Udělám mu na krku cucflek.

Odtáhnu se a podívám se na značku na jeho krku. ,,Hm, to by šlo," usměji se. Podívám se na něj. ,,Jsi rozcuchaný."

,,Kvůli komu, huh?" usměje se a dá mi pusu.

,,Harry!" uslyším, okamžitě se podívám k otevírání stanu. Vyděšeně se podívám na Harryho.

,,Hned přijdu, mami!" zavolá. Posadí se, udělám totéž.

,,Co se děje?" zeptám se potichu a sleduju ho.

,,Jdu to zjisti, dobře? Počkej tady," šeptne a dlouze mě políbí. Odtáhne se, obleče si kalhoty a mikinu, vyjde ze stanu, který za sebou hned zavře.

Já se zatím oblékám, mám na sobě opět tepláky a tílko, jeho mikinu nezapomenu. Opatrně otevřu stan a rozhlédnu se. Nikdo nikde. Vylezu a běžím ke svému stanu, do kterého ihned zalezu. Převleču se do modrých džínů a černého trika, na to si navleču jeho mikinu. Vlasy si stáhnu do drdolu.

Když vypadám aspoň trochu k světu, vylezu a jdu k ohništi. Vidím Eden, která nandává na tácky vajíčka, táta a kluci už se ládují. Není tu pouze Harry. Nechápavě zavrtím hlavou a sednu si na lavičku. ,,Dobré ráno."

,,Dobré, Rosie." Usměje se Eden a podá mi snídani.

Poděkuju a hned se pustím do jídla. Po včerejší noci se cítím bez energie. Jsem totálně vyčerpaná, ale rozhodně šťastnější, než kdy jindy.

Spokojeně jím, když za sebou uslyším dva hlasy. ,,Čaute všichni," uslyším nepříjemný hlas. Přesně vím, komu patří, jen tomu sama nechci věřit.

Claire si sedne na lavičku naproti, Harryho posadí vedle sebe. Jsem rudá vzteky. Tyhle hry mě nebaví. Nevím, co se děje, ale nelíbí se mi to.

,,Ach, Claire.. Dáš si taky?" zeptá se Eden, jde vidět, že ji taky zrovna nemusí.

,,Vlastně tu s vámi zůstanu až do konce, takže určitě," sladce se usměje.

Harry mě sleduje upřeným pohledem. Podívám se na něj stejně tak, jako on na mě. Zhluboka se nadechnu a semknu víčka k sobě. Otevřu oči. Vstanu a jdu ke stanu. ,,Odlétám už dnes. Mám neodkladné povinnosti v Jersey," řeknu jen a jdu ke stanu.

,,Rose!" slyším za sebou, ale nehodlám se otáčet. Nevolal jen Harry, ale Eden i táta se přidali.

Vejdu do stanu, začnu balit. Jsem naštvaná, smutná, zhrzená.. motá se ve mně tolik emocí. Chce se mi brečet.

,,Kotě," pronese ochraptělým hlasem Harry. Vyjdu ze stanu, zastavím se těsně u něj.

,,Jak jsi mohl, huh? Řekl jsi, že pro tebe nic neznamená!"

,,Rosie.. Ona mi donesla něco, co jsem po ní chtěl, jasný? Nemůžu se k ní teď otočit zády."

,,Co přesně ti přivezla? Od začátku jsem si myslela, že to mělo nějaký důvod. Nebylo to jenom o tvém otci, že?"

,,Nelhal jsem ti.. Opravdu mi oznámila, že se po mně otec shání. Ale.. byla přesvědčená o tom, že je těhotná," povzdechne si a dá mi ruku na tvář.

Ucuknu. ,,Neopovažuj se na mě sahat, Harry.." Zamračím se. ,,Pokračuj, horší to být nemůže."

Chvilku na mě jen kouká, potom ale konečně začne mluvit: ,,Nevěřil jsem jí. Přivezla mi pozitivní těhotenský test."

,,Proboha.."

,,Honey.. J-Já.. potřebuju čas, urovnám to s ní, budu jí k dispozici, když bude potřebovat pomoc, ale jinak s ní nic mít nebudu."

,,A jak to bude probíhat? Budeme spolu spát, ona zavolá a ty jako cvičenej pes přiběhneš? Protože přesně tak to bude. To že s ní nebudeš spát neznamená, že s ní nejsi. Claire není ten typ holky, která by se tě vzdala. Omotala si tě kolem prstu," hlesnu. Po tváři mi steče slza.

,,Lásko, prosím.. Já to vyřeším, nastavím pravidla, nějak to bude fungovat."

,,Jak jsi jí mohl udělat dítě? Jak jsi mohl být tak neopatrný? Myslíš, že se to o nás nedozví? Pokud to Claire ještě neví, jistě bude tou první, která to všude roztroubí."

,,Tak ať. Nevzdám se tě."

,,Já vím. A proto musím tohle rozhodnutí udělat za nás," vzlyknu. Přitáhne si mě do objetí. Brečím mu do mikiny.

,,Nech mě odjet v klidu," šeptnu.

,,Ne.. Rosie, ne. Můžeme si o tom promluvit.. Po prázdninách prostě přijedu."

,,Studuješ stejně jako já. Nefungovalo by to. Do toho ty trable s Claire.. Nic nám nepřeje, Harry."

***

,,Opravdu tě nepřemluvíme?" zeptá se Eden, když mě doprovodí spolu s celou rodinou k odbavení.

,,Moc mě to mrzí, ale Tiffany mě potřebuje," chabě se usměji, je mi do pláče. Nemohla jsem jim říct, že odjíždím kvůli poměru s mým bratrem.

Obejmu ji. Pevně se držíme. ,,Moc mi budeš chybět, Rose. Příští prázdniny nebo dřív tě tu čekáme, jasné?"

,,Budu se těšit," šeptnu. Odtáhnu se, na řadu přijde táta.

Rychle se obejmeme. ,,Děkuju za odpuštění," řekne s úsměvem.

,,Rádo se stalo.. tati."

Brandona obejmu a políbím ho na čelo. Je roztomilý, jako vždy. Po tváři mu stékají slzičky. ,,Brzo budu zpět, ano?" usměji se a slzy mu utřu.

Matt na mě jen mávne. Od puberťáka víc čekat ani nemůžu. Chytím madlo od kufru. Vím přesně, že už mi zbývá rozloučit se pouze s Harrym. Jsem rozčílená, že mi lhal.. Strašně moc. Ale moc mě mrzí, že to všechno zahodíme kvůli blonďaté krávě a našemu rodinnému statusu.

Podívám se na něj. V očích se mi hromadí slzy. Nemůžu ho políbit. Už jen z principu, šíleně mě naštval. Je tu celá jeho rodina, další potíž. Teď si uvědomuju, co všechno brání našemu štěstí. I přesto ho bezmezně miluju.

Naposledy se zakoukám do jeho překrásných očí. ,,Sbohem, Harry."

Tak a je to tady. Jsme u konce. Vlastně tomu ani nemůžu uvěřit.

Moc.. moc.. moc vám děkuji za vaši podporu. Jde to těžko popsat, ale každý komentář či hlas pro mě znamená uznání. Ještě více mě ale těší, že příběh někoho vtáhl do děje stejně jako mě a to je ta největší radost.

Těším se na vás u dalšího příběhu❤️ Vaše Wuffie🥰

My damn brotherKde žijí příběhy. Začni objevovat