Pan Mourek

5

„Co všechno umíš uvařit?"zeptá se. „Čaj a namazat rohlík" kapku se zasměju a čekám na její reakci. „Nic víc?"nadzvedne obočí. Zakroutím hlavou. „Chceš něco naučit?"pousměje se nadějně. Radostně kývnu. „Mám tu zbytek vepřovýho, co kupoval Dominik na řízky minulý týden"otevře maličkou ledničku a vyndá maso. „V krabici bude mouka a strouhanka vyndej je" poručí mi. „Nejspíš tam jsou vajíčka, tak je taky vem"připomene. Všechno položím na velkou skříň, která funguje jako linka. Ona mezi tím přinesla tři hluboké talíře. Do masa začala bouchat jakousi paličkou. „Zkus to"podá mi paličku. Chytnu ji. Jemně do toho začnu bouchat. „Pořádně Alice"řekne. Poté jsme dva kousky masa strčily do mouky. „Teď je tam obal. Já mezi tím zamíchám vajíčka. Vezme si vidličku a začne míchat vajíčka. „A teď?"zeptám se. „Dej to do vajíček a v nich to taky obal" poukáže na rozmíchaná vajíčka. „Pak to obal ve strouhance"řekne rychle a sebejistě. „A pak?"kouknu se na ní. „To osmažíme na pánvi"povzdechne si. „Jsem otravná?"zasmutním. „Jo, až tak, že z tebe bude... řízek!"vyjekne a posype mě moukou. Pobaveně začnu utíkat. Popadnu pytlík s moukou a celý ho na ní vysypu. „Počkej ty jedna!"zakřičí se smíchem a polije mě vajíčkami. „Fuj!"zaječím. „A teď strouhanka!"rozesměje se. „Néé"začnu utíkat po celém bytě. Chytne mě za ruku a posype mě. „Šup s tebou na pánvičku!"
Po tom se mi bude stýskat.

Zrovna vylézám z koupelny. Sprchovala jsem se. „Tu máš řízek"podá mi jeden talíř a druhý položí ke svému místu. „Dobrou chuť Lucko"popřeju. „Dobrou chuť řízku Alice"rozesměje se a pár setin na to i já se rozesměju. Když se dosmějeme, konečně ochutnání ten náš kulinářský výtvor. „Je too fakt dobrý"zamumlám s plnou pusou. „Pak půjdeme hledat toho koucourka. Jak že se jmenuje?"mrká na mě. „Pan Mourek"odpovím. Když dojíme, tak mě Lucka poslala umýt nádobí. Ona zatím šla něco tisknout do knihovny. Teď mám šanci. Položila jsem nádobí a začala jsem se hrabat ve skříni. Našla jsem krabičku. Otevřela jsem ji. Bylo v ní spousta peněz a cedulka s nápisem: peníze na útěk. To je ale divný. Lucka chce někam odjet? Vzala jsem si tři stovky a krabičku uložila tam, kde jsem ji našla. Bůh ví , kdy ty peníze budou potřeba. Stačila jsem si je do kapsy a zapla ji. Vrátila jsem se k mytí nádobí a vyčkávání na Lucku. „Už jsem zpět!"uslyším zpěvné volání. „Pojď, jdeme to rozvěsit"ukáže mi asi dvacet papírů s nápisem: Hledá se mourovatý kocour s červeným obojkem, volejte na číslo 746 808 327.