Tak a jsme v současnosti. Je večer. Úplněk. Adrian mě nechá u něj bydlet. Říká že za to nic nechce ale já mu pomáhám v hospodě kterou si otevřel po odchodu z práce vojáka. Krátce po tom co můj brácha umřel. Můj život se změnil. Já jsem se i změnila. Nabyla jsem zkušenosti. Negativní i pozitivní. Ale snažím se myslet jen na to pěkné. Dokud myslíte na svou kamarádku a nevíte že je mrtvá je vám z té vzpomínky hezky, příjemně. Pár věcí je tedy třeba zapomenout. To je ale nemožné tak na ně tolik nemyslím. Jedna vzpomínka ta mi pořád hraje v hlavě. To jak mi bráška říkal že mě neopustí. Energie se nikdy nevytratí. Energie je nestlačitelná a nezničitelná. Láska má moc větší než dokážeme pochopit. Až teď mi to došlo. Když jsem se koukala na svůj život znova. Až teď to chápu. To všechno. Otočím se na pana Mourka.
„Bráško?"
ČTEŠ
Pan Mourek
RastgeleTřináctiletá Alice přijde o bratra. Ačkoliv její život nebyl nikdy jako z pohádky nečekala že to bude takové peklo. Teta Elie byla největší zlo o víkendech, uměla pouze ječet, pít a házet věcmi. Do práce se dostala až v úterý protože měla kocovinu a...
