Už dva týdny jsme Dominika neviděli. Abych řekla pravdu, jsem ještě teď vyděšená. Bůh ví, co nám chtěl udělat. Lucka mě naučila krást. Říká, že by se mi to mohlo hodit. Nikdy nevíš ,co se pokazí. Taky umím vařit už spoustu věcí. Den, co den se modlím ,aby se vymazal tento rok. A abych našla Mourka. Abych se vzbudila s Mourkem u nohou, sešla po schodech a viděla svého bráchu, jak připravuje snídani. Ale už dost přemýšlení nebo neusnu...
Je neděle za jedenáct minut tři a neomylně s Luckou zase vymyslíme blbosti. „Na tuhle tě naučím tancovat"pustí na MP3 píseň despasito. Přiložím si ruku k ústům a rozesměju se. „No tak šup"chytne mě za ruku a začne tančit. Zuby nehty zadržuji smích.
- k večeru
Je šest, brzo se stmívá, takže už je obloha pohlcena tmou. V celku klidný večer.
To si jenom myslím...
Ručně peru vešchny věc,i co mi Lucka dala, tiše si broukám despasito a pozoruju ji, jak vaří míchaná vajíčka. Jenže moc nevnímám, co si tam povídá. Hluboce přemýšlím o Mourkovi. Kde teď je? Žije? Našel ho někdo? Uvidím ho ještě? Z těhle nekončících otázek a představ, jak mi ho Lucka nese živého v náručí mě vyruší bouřlivé klepání na dveře. Podívám se na Lucku. Ta jen pokrčí rameny a tak jdu otevřít. Nejdřív pootevřu ,abych spatřila osobu za dveřmi. Dominik! To ne! Chci zavřít, ale on má větší sílu a mě se to nepodaří. „Neee!"vyjeknu a běžím pro Lucku. To by mě ale nesměl chytnout za vlasy a kopnout do břicha. Rozmazaně ze země vidím Lucku. Jak vychází z kuchyně. „Uteč!"zakřičím. Další kopanec, tentokrát do hlavy. Barvičky se rozpíjely...ale já to viděla...já to slyšela. Brečela, byl u ní. „Ty hajzle"šeptne Lucka. Výstřel. Její tělo padá k zemi... červená krev teče po zemi. Ne...to ne. To není pravda! Ze všech sil vstanu a chytnu vázu a ze zadu Dominika praštím do hlavy. Brečím jako želva. Mé slzy by potopily celý svět. Když leží na zemi, popadnu pistol a...ne to nemůžu! Ale on si to zaslouží. Vystřelím...jak jsem mohla! Vytáhnu batoh ze šuplíku dám tam pistol,peníze co tu Lucka má a chleba. Kleknu si k ní. „Promiň"rozbrečím se. Vyběhnu z bytu a běžím pryč. „Meow"ozve se za mnou.
ČTEŠ
Pan Mourek
RandomTřináctiletá Alice přijde o bratra. Ačkoliv její život nebyl nikdy jako z pohádky nečekala že to bude takové peklo. Teta Elie byla největší zlo o víkendech, uměla pouze ječet, pít a házet věcmi. Do práce se dostala až v úterý protože měla kocovinu a...