Eldiara: Sestra✓

10.Výcvik

Lexirwa znuděně ležela na zádech, už ani nevnímala, jak se jí ostré kameny zařezávají do zad.
Maestral si očividně odmítal připustit, že z téhle jeskyně není úniku, vlastně nevěřil ničemu, co řekla. Popřel existence Magie, Moci a Temnoty, i příběh o Pharse zavrhl jako starou rybu.
Přemýšlela, proč jí ho sem Tři sestry poslali. Pokud chtěli, aby ho zabila, proč jí nepřinutili? A pokud chtěli, aby se s ním nějak zkamarádila, nebo tak, nemohli najít někoho lepšího? Ze začátku jí přišel příjemný, vypadal klidně, i když se mluvilo o jeho vraždě, a měl takový ten drzý záblesk v očích. A najednou se z něj stala ledová socha. A Lexirwa začínala led nenávidět.
Převalila se na zádech, a sledovala, jak  po jeskyni létají kameny sem a tam.
,,Ty si nedáš říct, co?" Zeptala se, a skoro nevnímala tu zimu.
,,Ne" odpověděl Maestral.
Temnota v ní se nepokojně kroutila, a čekala až příjde její čas.
Lexirwě se zdála divná. V příběhu o Pharse se říkalo, že Magie byla nezkrotná, a využila každé příležitosti kdy mohla někoho zabít. Z vyprávění své matky zase zjistila, že Moc, kterou měla jen malou chvíli, byla klidná a krotká.
Temnota se jí zdála jako něco úplně jiného. Nebyla hodná, to zdaleka ne, spíš se podobala vyčkávající kočce na lovu.
Lexirwu to znepokojovalo.
A bylo toho spoustu, co jí znepokojovalo. Proč jí Tři sestry necvičí? Proč jí přivedli Maestrala? Chtějí, aby se s jím spřátelila, a pak jí donutit, zabít ho? Co mají vlastně v plánu? A proč zavřeli tunely až teď? Myslí si, že Maestral by mohl utéct, ale ona ne? Co se tu vlastně děje?
Byla zapletena do něčeho, co přesahovalo její chápání.

Alegen naprosto nepochopil, kam tím Xilm směřuje.
Nebyl hloupý, ale zdaleka ne tak vnímavý, jako jeho společnice. Musela si všimnout něčeho, čeho on ne.
Když všichni vyšli z provizorní jeskyně, kterou spolu s Xilm vyhrabal, aby se měli kde schovat před bouří, Kalira se zeptala: ,,Kde to vlastně jsme?"
Její bílá srst skoro nebyla na pozadí sněhu vidět.
Alegen čekal, že si Xilm něco vymyslí, proto ho překvapilo, když řekla pravdu: ,,V polovině cesty mezi Holidestem a Garmorem"
Nechápavě na ní pohlédl, ale ona si ho nevšímala.
Přimhouřil oči, a snažil se si její chování vysvětlit. Nikdy nedokázal plně pochopit její složitou povahu, ale měl za to, že už jí zná dobře. Tohle totálně odbouralo všechnu jeho jistotu, a donutilo ho, začít znova.
,,Musíme najít Wrina" řekl Sel, a netrpělivě se rozhlížel kolem.
Alegen se zamračil. ,,A jak vůbec ten váš Wrin vypadá?"
,,Fial-" začala Kalira, ale honem se opravila: ,,Tmavě modrý vlk, docela vysoký a dost drzý"
Alegen se tentokrát střetl s pohledem Xilm. I on si všiml toho začátku. Nepatrně přikývla, a on doufal, že mu to všechno brzo vysvětlí.
,,Myslím si, že by mohl být v Garmoru" řekla Xilm.
,,Proč?" Zavrčel Lokin.
Pro Alegena to bylo překvapení, když ho tam uviděl, polomrtvého a zavátého sněhem. Zatímco on se stal vyslancem Stínobijců-jediné tajemství, které Xilm neřekl. Vlastně druhé, když počítal i jeho lásku k ní-Lokin raději utekl, a nikdy svůj výcvik nedokončil.
Co Alegen slyšel, pracoval jako strážný ve městě, kde se narodil, ale později vstoupil do Silenových služeb. Stal se velmi známým, stejně jako jeho loď Křídlo pomsty.
Musel uznat, že název má pěkný.
Xilm rychle vysvětlila: ,,Cítíš tady snad nějakého vlka, nebo mrtvolu?"
,,Jsme docela daleko od místa, kudy jsme putovali" namítl Lokin a Alegen obrátil oči v sloup.
,,Ne, přesně tady jste se zhroutili k zemi" řekl.
Lokin si vyměnil pohled se Selem a Kalirou.
,,Ale my jsem vyrazili od Ilearu do Holidestu" poznamenal Lokin. ,,Je nemožné, abysme se dostali až ke Garmoru"
,,Nic není nemožné" zamumlal Sel tak tiše, že to Alegen sotva zaslechl. ,,Jen nepravděpodobné"
Naježil se, při heslu krále Silena. Neměl ho, a jeho družku rád.
,,A proč by šel ke Garmoru? A co když se vydal úplně někam jinam?" Pochybovala Kalira.
Xilm se na ní skoro lítostivě podívala. ,,Musíte nám věřit" řekla, a Alegen měl chuť se zasmát. Ten kdo věří Stínobijci a vrahovi, je hlupák.
Což právě Kalira, Sel a Lokin byli.

Arifas, který se proudil před dobrými dvěma hodinami, kráčel k nějakému městu.
Aspoň doufal, že tam je město.
Když půjdu rovně, dřív nebo později musím dorazit do Holidestu, přesvědčoval se. Nemohl jsem odbočit z cesty.
Sníh mu křupal pod nohami, byl skoro zmrzlý zimou, a nejspíš by opravdu umrzl, nebýt jeho vnitřního ohně, který ho včas zachránil.
Kolem nebylo nic jiného než sníh, který se třpytil ve slabém, slunečním světle. Obloha byla ledově modrá.
Doufal, že ostatní už jsou v Holidestu, a někde se tam sejdou.
Měl hlad, jelikož zásoby se mu skoro všechny ztratily, a ty, které zůstali v jeho brašnách, snědl když se probudil. A moc toho nebylo.
Uvažoval, jestli vůbec ostatní do Holidestu dorazily. Co když se jim něco stalo? Nijak zvlášť by mu nevadilo, kdyby třeba Lokinovi zmrzl ocas tak, že by mu upadl, ale i tak se nepřál jeho smrt. Nora a Salochin byli často velmi otravní, ale pořád to byli jeho sourozenci. A Lexirwa mu také chyběla.
Nedokázal by si představit život bez nich.

,,Abys věděl, jsi ten nejhorší společník, jakého si unesená princezna může přát" zavrčela Lexirwa, když se Maestral už po několikáté pokoušel otevřít tunel.
,,Proč?" Zeptal se chladně, aniž by se k ní obrátil.
Lexirwu jeho chování neuvěřitelně štvalo.
,,Protože už jsem ti nejméně po sté řekla, že je to zbytečné, a ty mě neposloucháš" obvinila ho.
Konečně se na ní Maestral otočil, jedny zlaté oči se dívali do druhých. Jakoby se mezi nimi vytvořilo podivné spojení, kterého se Lexirwa nemohla nabažit.
,,Nemám na vlčice zrovna dobré vzpomínky" řekl jen, a obrátil se k ní zády, čímž celou tu hezkou chvíli přerušil.
Lexirwa potřásla hlavou. ,,Proč? Nějaká tě zradila?" Zeptala se. Vyznělo to posměšněji, než chtěla.
,,Ne" řekl Maestral, a ona poznala že mluví pravdu.
,,Tak proč?" Naléhala.
Černý vlk se na ní zase podíval, a ona si na chvíli pomyslela, že jí to řekne. Najednou něco zaskřípalo, a jeden z tunelů se zase objevil, a dovnitř vešli Tři sestry.
Maestral se chystal vrhnout přes ně do chodby, ale ta se hned zase zavřela.
Lexirwa na ně bojovně zavrčela.
,,Takže co?" Zeptala se, a Maestral na ní vrhl zmatený pohled. Nevšímala si ho.
,,Tvůj výcvik teprve začal" zasmála se Nagrie.
,,Ani o tom nevíš" pokračovala Zulfa.
,,Už teď nám pomáháš" přidala se Issej, a Lexirwa přitiskla uši k hlavě.
,,Vám nepomáhám" zavrčela, ačkoliv byla hrozně zmatená.
A v tu chvíli se na ní Nagrie vrhla.