Other option [#4; CZ HPFF]

Kapitola sedmá

Bylo zvláštní vědět, že pod srdcem nosím dva lidské životy. Když jsme s Luciusem přišli na to, že jsem těhotná, byli jsme nadšení.

Při jedné z prohlídek u lékouzelníka jsme navíc zjistili, že to budou dvojčata. Nijak nás to nepřekvapovalo, Lucius byl z dvojčat a já mám sourozence dvojčata, takže se to dalo očekávat.

Ihned jsem věděla, jak se bude jmenovat chlapeček, když nám řekli, že to bude kluk a holka. Nechtěla jsem měnit kánon, navíc se mi jméno Draco líbilo.

Horší to bylo s holčičkou. Napadala mě různá jména, ale u žádného jsem si nebyla úplně jistá.

Těhotenství navíc mělo svou výhodu. Nemusela jsem na mise, takže jsem měla pohov, stejně jako Naja, která otěhotněla o několik měsíců dřív. Ještě sice nebyla vdaná, jen zasnoubená, ale na dítě se nesmírně těšila.

Trochu mě mrzelo, že se vnoučat nedožil Abraxas, který zemřel před půl rokem na dračí spalničky. Beztak by byl dobrý děda.

Nicméně jsme tak zdědili dům, který se dědil z otce na syna, tedy pokud byl mužský dědic. Naja se po otcově smrti přestěhovala k Rabastanovi, ačkoliv ještě nebyli svoji. Nikdo to ovšem příliš neřešil.

---------------------

„Nechápu, jak Narcisa mohla obrátit," vydechla jsem překvapeně. Opravdu jsem překvapená byla, protože jsem to nečekala. Vlastně nikdo z nás.

„Byla zdrcená z tvého sňatku s Luciusem," řekla Naja a napila se čaje. „Prý se ti chtěla pomstít, a tak přešla na druhou stranu, než jsi ty."

Bella zaskřípala znechuceně zuby. „Byla jsem u toho, když se zpovídala Pánovi zla. Ta zrádkyně prosila o milost, jako kdyby ji to mělo spasit."

Chápala jsem Bellinu nenávist vůči Narcise. Nebyla to jen jedna sestra, co obrátila. Byla tu ještě Andromeda, která se otočila k rodině zády před lety.

„Jak to bere tvoje matka?" zeptala jsem se a položila si ruku na vypouklé bříško.

„Je samozřejmě zdrcená," odpověděla Bella. „Mám obavy, aby se jí nezhoršil stav. Už tak je na tom zle."

Bellina matka už několik týdnů zápasila s horečkami. Někdy měla dobré dny, kdy vnímala a dokázala vstát z postele, aby se postarala o domácnost, ale někdy pouze ležela a blouznila.

„Nechápe, kde udělala chybu," dodala Lestrangerová. „Ale nebavme se o tom, ta zrádkyně je po smrti. Dostalo se jí toho, co zasluhovala.

Spíš mi řekni, jestli už jsi vybrala jméno pro svou dcerku."

Zavrtěla jsem hlavou na znamení nesouhlasu.

„Pořád se nemůžu rozhodnout," řekla jsem. „Žádné mi nepřipadá dostatečně dobré."

„A pátrala jsi i ve hvězdách?"

„Jakože bych jí dala jméno podle blackovic tradice?" ujišťovala jsem se, že jsem pochopila správně. „Ale to je vaše tradice, ne naše."

„To nevadí," usmála se Bella. „Merlin ví, že pokud nebudu mít děti já, tak Blackovi příliš jmen už nerozdají. Měla bys zvažovat i nějaká jména podle hvězd."

„Nějaký návrh?" zeptala jsem se.

V salonku nastala chvíle ticha, když jsme se všechny zamyslely.

„Altair."

„Altair?" zopakovala jsem po Naji a rty se mi roztáhly do úsměvu. „To se mi líbí."

„Draco a Altair Malfoyovi," řekla Bella a pokývala hlavou. „To zní dobře."

„Takže je vybráno," uznala jsem a nepřestávala se usmívat. Moje dcera měla konečně jméno a bylo nádherné. Nikdy mě nenapadlo zajít i ke hvězdám, podle kterých pojmenovávali Blackovi.

Ale díky Belle bude mít má dcera nádherné jméno.

---------------------

Dvojčata přišla na svět pátého června roku osmdesát, tři měsíce poté, co Naja porodila svoji dceru Cassiopeu.

Porod byl těžký, ale po několika hodinách strávených u Munga spatřili světlo světa a dostali jména, která jsme vybrali. Chlapce jsme pojmenovali Draco, holčičku zase Altair.

Draco zdědil po svém otci světlé vlásky i šedé oči, zatímco Altair byla mou kopií. Tmavě hnědé vlásky a hnědozelené oči jasně ukazovaly, že je mou dcerou.

Byla jsem nadšená a nikdo nemohl mou radost zničit.