Other option [#4; CZ HPFF]

Kapitola třináctá

Netušila jsem proč, ale boje na ministerstvu jsem se neúčastnila. Voldemort mě z téhle akce vystřihl. Nevěděla jsem, jestli mám být za to ráda nebo ne, ale když chytili Luciuse, rozhodně to bylo spíš dobře. Jelikož jsem tam nebyla a neměli proti mně žádné důkazy, že ke Smrtijedům opět patřím, museli mě nechat na svobodě.

Proto jsem tentokrát obstarávala nákupy s dětmi já. To měl na starosti Lucius, jenže z Azkabanu to mohl dělat těžko.

„Nebudu se o tom s tebou neustále dohadovat, Draco," řekla jsem mírně unaveně. „Víš, jaká je venku situace, nenechám vás tady chodit samotné. Nehledě na to, že ještě nesmíte používat hůlku mimo školu."

„Nejsem už dítě, matko, pokud sis toho ještě nevšimla. Nemám žádný problém obstarat si nákupy sám," namítl Draco tvrdohlavě a Altair jen přikyvovala. Vždycky drželi při sobě, jak výhodné mít dvojčata...

Madame Malkinová se snažila stát na mé straně, ale nechtěně málem píchla Draca do čerstvého Znamení zla na jeho předloktí. Lhala bych, kdybych tvrdila, že mě to těší. Ani trochu mi to nedělalo radost. Altair toho naštěstí byla ještě ušetřena, ale věděla jsem, že jakmile dosáhne plnoletosti, neochráním ji před tím.

A co hůř, Draco dostal ten stupidní úkol zabít Brumbála. Jako kdyby to mohl šestnáctiletý student dokázat. Proto jsem zakročila a vyhledala Snapea, jako to udělala Narcissa. Já teď stála na jejím místě.

„Chceš vědět, co to tu tak páchne, matko? To sem zrovna vešla jedna mudlovská šmejdka."

Mírně jsem se zarazila, když jsem si uvědomila, že právě dorazili Harry, Ron a Hermiona. Altair vykoukla zpoza stojanu, za kterým spolu se mnou stála, a ušklíbla se.

„Kdo ti udělal toho monokla, Grangerová?" zeptala se posměšně. „Moc ráda mu pošlu dárkový koš!"

„Tak už dost!" napomenula je čarodějka a podívala se mým směrem. „Madam – prosím..."

Vystoupila jsem zpoza stojanu a chladně si trojici změřila. Ron s Harrym stále měli v ruce hůlky.

„Dejte ty hůlky pryč," vyzvala jsem je ledově klidným hlasem. „Jestli ještě jednou napadnete mé děti, postarám se, aby to bylo to poslední, co uděláte."

„Vážně?" ušklíbl se Potter a postoupil blíž ke mně. Někdy Jamesovu odvahu vážně nepostrádal. Zatímco Lily by se dala na ústup, protože by jí to za to nestálo, James by se bil hlava nehlava. Nebelvíři. „Nejspíš seženete pár kámošů Smrtijedů, aby nás vyřídili, co?"

Slyšela jsem, jak madame Malkinová zalapala po dechu a řekla něco o falešném obviňování. Nebrala jsem to na vědomí a pouze se nehezky usmála.

„Vidím, že postavení Brumbálova oblíbence ti dává falešný pocit bezpečí, Harry Pottere. Brumbál tady ale nebude věčně, aby tě chránil."

„No jo...jak koukám...zrovna teď tady není! Tak proč to nezkusíte? Možná se v Azkabanu najde dvoucela, kam vás zašijou i s tím ubohým ztroskotancem, s vaším panem manželem!"

Ze všech sil jsem se ovládla, abych nedala nic najevo. Draco se po něm chtěl vrhnout, ale protože měl na sobě stále hábit, škobrtl. Altair naopak vytáhla hůlku.

Položila jsem Dracovi ruku na rameno a stiskla. Ne příliš, ale dostatečně, aby pochopil, že nemá nic dělat.

„Neopovažuj se takhle mluvit s naší matkou, Pottere!" zavrčel Draco.

„To nic, Draco, Altair," uklidňovala jsem ho a ještě jednou pro jistotu stiskla, druhou jsem mávla směrem ke své dceři. Dracovy svaly se uvolnily, Altair po mých slovech zase schovala hůlku zpátky do kapsy. „Počítám, že Potter se připojí k drahouškovi Siriusovi mnohem dřív, než se já připojím k Luciusovi."

Musela jsem se ušklíbnout, když pozvedl hůlku ještě výš. Opravdu vypadal, že by byl schopný cokoliv udělat, ale Grangerová se ho snažila ze všech sil uklidnit. A madame Malkinová se to pokoušela vyžehlit, což nakonec zhatil Draco, když si hábit sundal a hodil jí ho k nohám se slovy, že už ho nejspíš nechce.

Z krámku jsme tedy odešli značně rozladění.