Následujícího rána zamířili Harry, Severus, Krátura a Dante na Potter Manor. Měli před sebou rušný den a museli proto začít dříve. Vzhledem na to, že jak Severus, tak Harry byli ranními ptáčaty s tím nebyl žádný problém.
Na Harryho žádost přinesl Grobrick během noci nějaké detaily a podrobnosti o Potterovském majetku. Vyzbrojeni přenášedlem, které je mělo vzít přímo na pozemky, opustili Bradavice a od rodinného domu je potom dělila už jen krátká vzdálenost.
Harry věděl, že sídlo se nachází někde ve Skotsku, ale šokovalo ho, když zjistil, že ve skutečnosti je vzdálené od Bradavic jen asi padesát mil. Znamenalo to, že kdyby měl Potter Manor za jasného dne spuštěné ochrany, bylo by ho vidět z Astronomické věže.
Harry byl trochu nervózní; víc než to, že měl vidět sídlo, co byla jen normální budova, by se měl setkat se svou rodinou. Grobrick mu řekl, že jako v mnoha starých kouzelnických sídlech, i v Potter Manor se nacházejí portréty Lordů a Lady Potterových. Harry věděl, že v Síni starších bylo jen dvanáct portrétů předcházejících Lordů Potterů, portréty Lady Potterových byly rozmístěné po celém panství. Všechny portréty ‚spaly‘ a probudit by se měly až na jeho příkaz.
Měli by tam být i portréty jeho rodičů a on se s nimi chtěl potkat a popovídat. Toto bylo jeho dnešním skutečným posláním – vzbudit portréty a setkat se s nimi.
Přistáli před velkolepým panstvím, konkrétně v zahradě s obrovskými stromy, různými kvetoucími květinami a keříky. První, co Harryho napadlo, bylo, že Nevillovi by se to tu určitě líbilo. Sídlo samo o sobě nebylo takové, jak Harry očekával. Bylo přímo obrovské; nebyl to dům, ale malý hrad.
Jen tam stál a civěl na to, dokud necítil, jak mu Severu krátce stiskl ruku a potom se konečně vydali k hlavním dveřím. Dřív, než k nim stihli dojít, velké patnáct stop vysoké dveře se otevřely, Harry a Severus se ocitli v obrovské hale, kterou tvořila směs mramoru a leštěného dřeva. Ta hala byla jednoduše nádherná, plná starožitného nábytku, drahých váz a okolo celé místnosti stála dokonce sochy. Celé to tu bylo cítit bohatstvím a Harry měl pocit, že je v nějaké luxusní hrobce.
Potom Harry spatřil u vnitřní stěny stát asi deset domácích skřítků, které čekali, dokud ho budou moci přivítat.
„Zdravím vás, vaše Lordstvo, Já jsem Flint, hlava Potterovských domácích skřítků. Je mi potěšením vás konečně přivítat v sídle Potterů.“
„Děkuji, Flinte, mě je také potěšením tu být…“
Severus se podíval na Harryho, který náhle ztichl, cítil, jak jeho magie vzplála. Harry se díval na domácí skřítky, kteří stáli za Flintem. Severus také stočil pohled tím směrem a spatřil dva skřítky, které znal až velmi dobře. První byla Minty – osobní skřítek Poppy Pomfreyové a druhý byl Toff, který byl zase skřítkem Albuse Brumbála.
Severus řekl, „Harry, uklidni se!“
Harry se k němu otočil a zíral na něj chladnými oči. „Uklidnit se?! Ne, Severusi, neuklidním se, jsem unavený ze všech těch zjištění, jak velmi jsem byl zrazený.“ Potom se obrátil ke skřítků, kteří okamžitě o krok couvli, včetně Flinta.
„Vy dva,“ zavrčel Harry a ukázal na Minky a Toffa, „Zmizte mi z očí… hned!“ oba skřítci s puknutím zmizeli. Potom se zamračil na zbytek skřítků, „Kdo z vás pracoval buď pro Albuse Brumbála anebo Poppy Pomfreyovou?“
Ruce zdvihli další dva skřítkové a Severus si všiml, že se třesou strachy.
Harry vypadal jako by se chystal zabít Flinta. Potom se otočil k těm dvěma skřítkům a řekl, „Teď běžte!“ Slyšet bylo už jen dvě puknutí.
ČTEŠ
Všechno to začalo... snarry
FantasiaUž je to delší doba, co jsem narazila na stránkách https://hp-poviedky.wgz.cz na povídku Všetko to začalo... , ale nebyla přeložená celá, tak jsem se rozhodla zkusit jí přeložit sama. Začátek této povídky budu překládat z těchto stránek, jelikož vím...
