Dokonce i se vší svou statečností měl Harry trochu strach z toho, co mu dnešní den přinese. Bude muset čelit lektvarové komunitě jako on sám a ne jako tajemný H. Black. Bude muset čelit všem těm, kterým zrušil příliv financí. Vypadalo to na rušný den plný rokování a dohadováním se s naštvanými kouzelníky. Povzdychl si, dohoda s Williamsonem byla jednoduchá, byl to příjemný a dobrý člověk zapálený pro dobrou věc, Fireforge kontaktoval Magnuse a pomocí spojení Gringottbanky se Spojenými Státy prozkoumal zdravotnické zařízení. Rozhodování o výši finančního grandu bylo lehké, souhlasil s návrhy Fireforga. Možná by mohl Fireforga požádat, aby přišel… Ne, jestli chtěl, aby ho lidé viděli jako vážného Lorda a nejen Harryho Pottera, Vyvoleného, musel to udělat sám.
Misty tiše vstoupila do místnosti a informovala ho, že je čas vstávat a připravit se.
Harry se otočil a podíval se na Severuse. Jeho milenec měl zavřené oči, no on věděl, že je vzhůru. Severus měl lehký spánek a v momentě, kdy vešla do pokoje Misty, se probudil. Harry se nad něho naklonil a políbil ho.
„Je čas vstávat, lásko. Jestli se nemýlím, plánuješ se zúčastnit těchto ranních aktivit.“
„Ano, ale nechci… nemůžeš mi napsat poznámky, nebo něco?“ řekl a přitáhl si přikrývky blíže k sobě.
„No tak, profesore, je čas jít do třídy,“ řekl Harry, když vylezl z postele a přikrývky stáhl sebou.
„Ale já jsem tu uvězněný, řekl jsi, že nemůžu opustit postel,“ Harry slyšel v Severusovém hlasu známky trucování.
„Uvěznění je zrušené, je čas vstávat, jestli vstaneš nyní, můžeme si dát společnou sprchu a já ti umyji vlasy.“
Severus už nepotřeboval žádné další přesvědčování. Vstal a následoval svého krásného milence do koupelny.
Jak očekával, ráno bylo plné konfrontací s frustrovanými a nahněvanými kouzelníky. Harry povzdychl, když se mu okolo poledne podařilo dát si přestávku a jít do restaurace naobědvat se. Spatřil Křiklan sedícího u stolu s mladým černovlasým mužem, který se Harrymu zdál povědomý, ale nevěděl si jeho tvář zařídit.
„Ach, Harry, chlapče můj, prosím, připoj se k nám.“ ukázal Horácio na stoličku a potom zavolal číšníka.
Harry se posadil a rychle si objednal něco na jídlo, co se zázračně objevilo hned před ním.
„Harry, nevím, zda si se už někdy setkal s Felipem dos Santosem, je to jeden ze Španělů a vycházející mladý mistr lektvarů, Felipe, toto je Lord Harry Potter-Black.“
Oba muži si potřásli rukami. Potom si Harry uvědomil, kde ho viděl, byl jedním ze Sangreho učňů.
„Vy jste jedním ze Sangreho mužů, že?“ podíval se Harry na muže trochu chladně.
„Ano, dnes ráno jsem složil závěrečné zkoušky z lektvarů a byl jsem ujištěný, že všechno dopadlo dobře…“ muž vypadal trochu nesvůj. Odpil ze svého nápoje a znovu se obrátil k Harrymu, „Přišel jsem k seňorovi Sangremu, abych případně dostal možnost si s vámi promluvit.“
„Se mnou?“
„Ano, včera večer zmínil, že hledáte několik nových mistrů, doufám, že bych mohl být jedním, který by přicházel do úvahy.“
„Víte vůbec, co hledám?“
„Abych byl upřímný, Lorde Blacku, před tím jsem doufal, že budu pracovat pro seňora Sangreho v jeho laboratoři, ale v současné době je všechno o pořadníku. Řekl mi, že moje práce s ním je stále bezpečná a že dostane finance od rodiny Medici… Nedávno jsem mluvil s dvojčaty a raději bych se neubral tím směrem… z toho, co jsem slyšel, zdáte se být cnostným mužem a já si nemyslím, že ať potřebujete mistry lektvarů na cokoliv, bude to nějak škodlivé pro moji duši.“
ČTEŠ
Všechno to začalo... snarry
FantasíaUž je to delší doba, co jsem narazila na stránkách https://hp-poviedky.wgz.cz na povídku Všetko to začalo... , ale nebyla přeložená celá, tak jsem se rozhodla zkusit jí přeložit sama. Začátek této povídky budu překládat z těchto stránek, jelikož vím...
