Harry stál na střeše Los Magos a zhluboka dýchal. Severus mu velmi ublížil a chtělo se mu plakat. Po Ginny, Ronovi, Molly, Albusovi, Poppy a jeho otci by ho nemělo překvapovat, že mu Severus ublížil. Na tvář mu spadla slza a on jí rychle setřel. Nebude plakat. Nejlepší bude, když svoje srdce pro každého zavře.
Podíval se pod sebe dolů na ulici a spatřil rozhlížejícího se Severuse. Hledal Severus jeho? Harry byl naštvaný ale v koutku duše byl rád, že Severus šel za ním a hledal ho… sice ve špatném směru, ale snaha tam byla. Harry ustoupil o pár kroků dozadu, nyní Severuse vidět nechtěl, potřeboval se vyventilovat, potřeboval se dostat pryč, potřeboval létat.
Vytáhl neviditelný plášť a omotal si ho okolo ramen. Harry zabalený v plášti skoro celý, přičemž neviditelný plášť byl nyní něco jako jeho druhá kůže, byl úplně neviditelný. Proměnil se na gryfona, plášť mu zajišťoval bezpečí a napůl lev a napůl orel byl neviditelný.
Roztáhl křídla a po tom, co se ujistil, že ho plášť stále zakrývá, vzlétl. Když se ohlédl za sebe, viděl sklíčeného Severuse vracejícího se zpět do hotelu. Otočil hlavu na sever a pospíchal pryč.
Severus se vrátil do hotelu. V srdci a v duši měl velkou díru. Pomalu kráčel k výtahu. V tom k němu přistoupila dvojčata de Medici, každý z jedné strany a chytili ho za ruce. On je zlostně odtlačil pryč. Výtah se otevřel a na Severusovu hrůzu ho dvojčata následovala dovnitř.
„Co je s tebou, Snape?“
„Zdá se, že nás u sebe nechceš.“
„Já nevím, Lorenzo; zdá se mi, že nerozumí, že se nám nyní zodpovídá.“
„Ano, Giovanni, Snape jen stále nechápe, že nyní, když se připojil k naší skupině bude dělat to, co budeme chtít…“
Oba se k němu přisunuli blíže.
A právě nyní…“
„…je to on, co chceme…“
Nestihli ani domluvit, když je Severus oba neverbálně a bez hůlky omráčil a když se výtah zastavil, vyšel z něj sám nechávajíc ty dva ležet na zemi.
Otevřel dveře do apartmánu, vešel dovnitř a hned je za sebou i zabouchl. Opřel se zády o dveře a zhroutil se na podlahu.
Misty ho přesně v této pozici našla o několik hodiny později.
Harry nechtěl jít domů, ale kde byl jeho domov? Gryfon letěl rychle a za krátký čas už viděl břehy Anglie. Chtěl mluvit s někým, kdo by ho vyslechl a nesoudil, s někým jako otcem. Bez přemýšlení letěl dál, dokud nespatřil Doupě.
Když přistál, část z něj se divila, proč tam byl. Rozhodně nechtěl vidět Molly, Rona anebo Ginny, ale chtěl svou rodinu. Proměnil se zpět na sebe a pomalu kráčel směrem k domu.
Viděl Artura a Billa s Viktorii v náručí jak vycházejí ven z domu a míří do kůlny. Harry šel přímo za nimi.
Oba se skláněli a vzali si sekačku, když se dveře otevřely a oni při pohledu v tom směru nikoho neviděli. Artur instinktivně schoval svého syna a vnučku za sebe a vytáhl hůlku. „Je tam někdo? Charlie?“
Harryho jeho reakce šokovala, ale zapomněl na to, že byl stále pod neviditelným pláštěm. Rychle si sundal plášť a viděl, jak Artur a Bill se uklidnili.
„Harry, co tu děláš? Myslel jsem, že tento víkend budeš v Barceloně?“ zeptal se Bill a posunul si Viktorii do pohodlnější pozice.
Artur se podíval na Harryho a viděl, že výraz na chlapcově tváři byl podobný tomu, který měl na tváři Bill, když se s ním rozešla jeho první snoubenka… Och, drahý. Artur se obrátil k Billovi a věnoval mu pohled, který jeho syn okamžitě pochopil.
ČTEŠ
Všechno to začalo... snarry
FantasyUž je to delší doba, co jsem narazila na stránkách https://hp-poviedky.wgz.cz na povídku Všetko to začalo... , ale nebyla přeložená celá, tak jsem se rozhodla zkusit jí přeložit sama. Začátek této povídky budu překládat z těchto stránek, jelikož vím...
