13. Začátek něčeho nového

4.7K 125 63
                                    

Harry a Hermiona se procházeli okolo jezera asi půl hodiny před západem slunka. Byl to už týden od střetnutí se skřety a přesně pět dní od Harryho propuštění z nemocničního křídla. Ještě stále na to šel zlehka, ale každý den zkoušel trochu cvičit. Tak se spolu s Hermionou chodili procházet.

„Harry, tak jak se má Fireforge?“ zeptala se Hermiona, když zamířili k břehu jezera.

„Ach, Hermiono, má se skvěle, měla jsi ho vidět dnes, když jsem mu řekl, že byl najatý jako můj Správce majetku. Praktický celý zářil.“

„Ty jsi z něho udělal Správce svého majetku? Je to dovolené? Tedy, myslím tím, vzpomínám si, jak Binns mluvil, že jedním z důsledků vojny skřetů bylo to, že ti si neudrželi postavení, kde by byli podřazení lidem.“

„Ověřil jsem si, že důsledkem bylo spíš neformální porozumění a upřímně, Hermiono, je mi to jedno. Fireforge je doopravdy ten nejlepší člověk, mám na mysli skřet, pro tuto práce. Nezajímá mě, co si myslí lidi, nenechám ho dělat svou práci, aby si některý čaroděj přivlastnil všechny zásluhy, co je přesně to, co dělají jiní Lordi. Ohledně svých financí mu důvěřuji víc jak většině kouzelníků, které znám.“

„Víš, že tě podporuji, Harry. Jen to bude pro něj těžké, od ostatních skřetů přijde velký odpor.“

„Je tvrdý jako skála a doopravdy zná fungování kouzelnického světa. Bude v pořádku. Kromě toho si nemyslím, že by měl nějaký problém týkající se Starších Gringottbanky. Smál se, když jsem mu řekl, že o své nové pozici může jít Ragnoga informovat sám.“

Hermiona se zasmála, o tom incidentu se skřety už slyšela. „Dělali nějaké problémy ohledně tvého požadavku mít Magnuse a Grobericka jako účtových manažerů?“

„Ne, byli poměrně vstřícní. Informovali mě, že Magnus a Groberick by byli vůči mým účtům úplně oddaný a že žádný jiný skřet nebude s mými záležitostmi nic podnikat. Abych byl upřímný, myslím, že Ragnog se velmi snaží dostat u mě na tu dobrou stranu, takže to využiji tak, jak se jen dá.“ řekl Harry se smíchem.

Hermiona ho hravě bouchla po zádech. „Nezneužívej svou moc, Harry Jamesi Pottere.“

„Všechno, co jsem doopravdy udělal je, že jsem Magnusovi a Grobrickovi dal větší kanceláře a vyšší plat. Také jsem se jich ptal, jestli nechtějí víc dovolené, ale to odmítli.“

„A co Fireforge, co nabídneš jemu?“

„Požádal jsem ho, aby zvážil, co chce, ale nějaké závazné ustanovení jsem už udělal. Dostane alespoň měsíc v roce placené dovolené; a plat srovnatelný s platem manažera kouzelníka.“

„To je skvělé Harry, jsem tak šťastná.“

„No, moje podmínky mu přišli příliš výstředné a přehnané.“

„Víš, staré předsudky a zvyky je těžké překonat.“ řekla Hermiona smutně.

„S Winky to nejde dobře?“

„Ne. Abych byla upřímná, nevím, co mám dělat. Většinu času pije a když je střízlivá, tak stále pláče. Ale nepřestávám to zkoušet.“

Chvíli byli ticho a dívali se na zapadat slunce.

„Něco tě trápí a není to jen Winky. Jde o Rona?“

Hermiona si povzdychla. „Ne, s tím, co udělal Ron se vyrovnám… to jen, chybí mi moje rodina. Víš, Ron a já jsme tento rok plánovali navštívit mé rodiče v Austrálii, když jsi ty měl být na svatební cestě.“ Potom, co Hermiona rodičům obnovila vzpomínky, se rozhodli, že zůstanou v Austrálii, do které se přímo zamilovali.

Všechno to začalo... snarryKde žijí příběhy. Začni objevovat