Ahoj, já jsem Jessica Andrewsová.
Taková normální jedenáctiletá holka.. bohužel mě postihla jako malou strašná příhoda.
Někdo zabil moji maminku, babičku a tetu se strýčkem. Zůstala jsem sama s tatínkem a s dědečkem. Jsem tichá, nenápadná holka s málo kamarádů. Ale jednu nejlepší kamarádku mám, jmenuje se Mia.
Jako malá a i teď dokážu divné věci.
Řeknu Vám jeden případ, který se mi zdá moc zvláštní.
Ve škole jsem nikdy moc nezapadla, jsem jiná. Špatně se to říká, ale jsem sobecká a nemám moc ráda lidi.
Jednou jsme s mojí jedinou kamarádkou šli na školní hřiště.
Houpali jsme se na houpačkách, hráli na schovávanou a tak nějak blbli.
Naproti šla nějaká školačka z druhého stupně a začala kamarádce Mie nadávat a dala jí facku. Jen jsem se na nepřítelkyni podívala a stalo se něco hodně zajímavého, nemohu přijít na kloub, co se to ten den stalo.
Vznesla se vzhůru odletěla do výšky a pak spadla do hnoje. My jsme se málem počůrali smíchy, to nepopřu.
Nebo když mě táta naštval, ať se jdu učit, tak se mu najednou všechny papíry vysypali. Podle mne táta dědeček ví, co za divné věci dělám.
Prý se to potvrdí až na konci srpna, tak si asi budu muset počkat..
ČTEŠ
Girl Who Believed
FanfictionJessica si myslí, že je obyčejná, jedenáctiletá holka. Je tichá, nenápadná, nemá moc přátel. V koutku své duše doufá, že se to časem vylepší, že bude oblíbená. Mámu nemá, tetu a strýce nemá, babičku taky ne. Prý je někdo zavraždil, ale kdo ví.. Obča...
