Girl Who Believed

19. Kapitola

5.6. 1992

Všichni se rvali dovnitř místnosti, kde se konal večírek.
Já jsem tam chtěla být mezi prvními a tak jsme se s Harrym promačkali, i když to bylo o fous.

„Proč jsi mě políbila, Jessico?" Zeptal se Harry.
„Kvůli Dracovi, vzal si sem Daphné. Moji bývalou kamarádku, která nám toho provedla tolik.."
„To mě mrzí a- klidně je můžeme naštvat, udělám cokoliv."
„Díky, Harry. Něco vymyslíme."

Chytila jsem se Harrymu okolo krku a on se chytil mého pasu. Tancovali jsme do rytmu písně.
Vedle nás tančilo hodně lidí. Hermiona s Ronem byli sladěni, teda barevně.
Hermiona měla krásné hnědé šaty, ale Ron měl oblek obnošený a divně střižený. Hádala bych, že je tak 30 let starý.

„Jessico, hned pojď ke mně!" Zavolala mě Pansy a já s ní vyšla ven.
„Co se děje?" Zeptala jsem se.
Venku byl i Draco s Daphné.
„Proč jsi tam sakra s Potterem?!" Zakřičela na mě.
„A to snad nemůžu nebo co? Na to samé by ses mohla zeptat Malfoye, proč je tady s tou-" Koukla jsem se na Daphné znechuceným pohledem a běžela zpátky.

Po chvíli i oni tancovali a já měla příležitost, protože byl Draco vedle nás.

„Harry, tobě to dneska tak sluší! Jsi úplně nádherný." Ušklíbla jsem se a podívala na Draca.
„To ty jsi úplně nádherná. Vykašli se na Malfoye a jdi na prázdniny k Ronovi, budu tam i já a Herm."
Řekl, ale myslel to ironicky. Nebo aspoň doufám.
„Moc ráda! Snad mi to otec dovolí. Přeci jak se říká: u všech dobře u Malfoye nejhůř!" Zasmála jsem se a dala Harrymu pusu na tvář.

Koukalo po nás tolik pohledů.
Ještě si myslím, že od té doby, co se bavím s nebelvírskými jsem se hodně změnila. K lepšímu. K hodně lidem se chovám hrozně hezky a to bych nedělala, kdyby nebyl Ron, Harry a Hermiona. Jsem vlastně ráda, ale můj otec by nebyl rád. Ale tak co.

„Jessico, mužů na chvíli? Teda pokud to Potterovi nebude vadit."
„Ráda půjdu." Pověděla jsem a dala opět pusu Harrymu, jen ať to Malfoy vidí.

Venku mi začal vyhubovat.
„Je to Potter, Jessico Andrewsonová! Copak si to neuvědomuješ?"
„Draco Malfoyi. Nebelvírští mě změnili, byli tu pro mě a vlastně.. proč jsi tady s Daphné?"
„Koho jiného jsem měl asi pozvat?"
„Já nevím!" Zařvala jsem. „Třeba by jsi nemusel být jednou tak sebestředný! Víš jak nám ublížila? Je to blázen!"
„Já myslím, že tahle konverzace nemá cenu." Ušklíbl se na mě a přicupital k Daphné.

Vrátila jsem se do společenky, už mě to tam vážně nebaví.
Převlékla jsem se do pyžama a začala jsem psát dopis Mie a tátovi, ale nejdřív začnu s otcem.

Ahoj otče.
Jsem v pořádku. Jinak bych byla ráda, kdybych jela na pár dní či na měsíc k Mie. Přeci jenom, je to moje nejlepší kamarádka. A Draco? S tím jsem se pohádala, takže úplně nechci strávit celé prázdniny s ním.
Jessica.

Tak, jdu psát další dopis.

Ahoj, Mio.
Jak se máš? Mně se vede dobře, ale pohádala jsem se s jedním klukem, ale to ti povím o prázdninách.
Snad k vám budu moct jít na prázdniny! Chci tě už konečně vidět, protože mi hrozně chybíš a nikdo se ti nevyrovná.
S pozdravem Jessica.

Dala jsem oba dva dopisy mé sově Mie a řekla jsem jí, kam to má doručit. Konečně jsem mohla jít spát.
*****
Další kapitolka už bude z prázdnin❤️ jinak jak vás tenhle příběh baví? Mně se píše skvěle! OwO