6.Kapitola

3.3K 260 12
                                    

Začali jsme prohlídkou ve velké místnosti

- JÍDELNĚ.

,,Zde máme jídelnu. Támhle na pravo je stůl, kde se podává jídlo. Každý den je něco jiného. Můžeš si vzít co chceš a kolik toho chceš. Támhle v levo na konci máme stůl my, profesoři. Vy, studenti máte stoly tady uprostřed." začala mluvit ředitelka.

,,Támhle ty dveře na pravo vedou do kuchyně, ale tam studenti nesmí. Nějaké otázky ohledně jídelny?"zeptala se ředitelka.

,,Ne" řekla jsem.

Ředitelka přikývla a odešli jsme z jídelny.

Šli jsme chodbou a ředitelka povídá:

,,Jsi poslední. V emailu jsem psala, že máte přijet do 22:00hod. Ale stihla jsi to."

,,Promiňte. Je to sem docela dálka." řekla jsem.

,,Já vím. Takže ve škole máme více jak 500 studentů. Budeš tu celkem 4 roky. Během studia zjistíš jaký máš dar...'' než stačila cokoli dalšího říct jsem jí přerušila.

,,Promiňte, jaký dar?'' zeptala jsem se.

,,Dar. Jenom ti vyvolení ho dostanou. Každý je jiný. Například dorozumívat se se zvířaty, léčit, vidět budoucnost, a tak podobně. Dar se ti může projevit až po nějaké době.'' vysvětlila ředitelka.

Dal jsme došli do velikého sálu.

,,Zde je společenská místnost, kde vás svolávám, když chci něco oznámit. Je tu knihovna křesla, takže kdykoliv si sem můžeš jít číst. Dále tu máme plně funkční počítače, které můžeš využít jak pro učení, tak pro soukromé účely. Také tu máme posilovnu, která je kousek dál. Tak, jestli nemáš otázky tak se přesuneme na kolej.''

Já pouze zakývala hlavou na znamení že se nechci na nic zeptat a odešli jsme po schodech nahoru kde byly koleje.

,,Zde jsou koleje. Na levo jsou děvčata a na pravo jsou chlapci. Pokoje jsou rozděleny po dvou. Budeš mít i vlastní koupelnu, společnou se svojí spolubydlící, kterou brzy poznáš. Samozřejmě máte společenskou místnost společně s kluky. Máte tam i bufet, kdyby jste měli hlad.Lednice je stále plná. Po celé škole je zdarma Wi-fi, což si myslím, že je pro tuhle generaci velmi důležité.'' řekla a podívala se na mě. Já se jen usmála a koukala se kolem. Na chodbě nikdo nebyl asi byly všichni na pokojích.

,,Kdy je večerka ?'' zeptala jsem se.

,,V 23:00 musí být všichni na pokojích, ale nediv se že tu na chodbě nikdo není, protože dnes je filmový den v promítací místnoti, která je naproti společenské místnosti. Není to povinné, ale dnes dávají film 22 Jump Street, který si asi nikdo nechce nechat ujít. Chtěla by ses podívat na ten film?'' zeptala se mě.

,,Né, děkuji. Už jsem ten film viděla.'' řekla jsem a usmála se.

,,Dobře. Tak půjdeme do tvého pokoje.'' řekla a vydala se doleva kde jsou dívčí pokoje. Když jsem se chystala otočit a jít za ředitelkou, najednou se otevřely dveře od klučičího pokoje. Otočila jsem se a spatřila hezkého kluka, který si mě taky hned všimnul. Usmál se na mě a otočil se na ředitelku.

,,Dobrý večer paní ředitelko'' řekl ten kluk a vydal se k nám.

,,Ahoj Eriku. Kam se chystáš ?'' zeptala se ředitelka a usmála se na něj.

,,Já.. no.. Max chtěl abych mu přinesl k filmu popcorn. Je moc línej nebo zabranej do filmu, že si to nemůže udělat sám.'' řekl Erik a ušklíbl se.

,,Aha, no tak to bych asi měla zvýšit tělocvik o hodinu dýl.'' řekla ředitelka a zasmála se. pak ještě dodala:
,,Tohle je nová studentka. Jmenuje se Kate Williams a je...odkud jsi říkala že jsi Kate ?'' zeptala se mě ředitelka.

,,Jsem z New Orleans.'' řekla jsem.

,,Aha, Kate tohle je Erik Dickins. Chodí do druháku. Erik je výborný sportovec. Hraje za náš školní tým basketball. Eriku, doufám, že s Kate budete dobře vycházet a pomůžeš jí se tu zařadit do kolektivu.'' řekla ředitelka a usmála se.

,,Ovšem, bude mi potěšením.'' řekl Erik a usmál se na mě.
Teď nevim jestli to řekl ze slušnosti před ředitelkou nebo je pravda že mu bude potěšením.

,,Tak Eriku, pokud nás omluvíš, musím jít Kate ukázat její pokoj.'' řekla mu ředitelka. On jenom přikývnul, ještě se na mě jednou usmál a pak odešel, asi do kuchyně, kde připraví ten popcorn.
Já následovala ředitelku, která šla k mému budoucímu pokoji.

Magic SchoolKde žijí příběhy. Začni objevovat