Magic School

37.Kapitola

Den před plesem

,,Kdo chce ještě hlasovat pro krále a královnu školy, tak má poslední možnost do konce vyučování." rozhlasovala po celé škole Jessika.

Jen jsem pokroutila hlavou a šla po chodbě dál.

,,Copak... Nechceš konkurenci?" vysmál se mi Erik, který šel vedle mě a držel mě za ruku.

,,Cože?" zeptala jsem se nechápavě.

,,Když pro nikoho nechceš hlasovat, tak asi nechceš žádnou konkurence." uchechtl se.

,,Já nebudu královnou, takže mi to je jedno." usmála jsem se na něho.

,,To si jenom myslíš." zašeptal mi do ucha.

Zarazila jsem se a zůstala stát na místě. Erik se na mě podíval a já ho propalovala tázavým pohledem. On to pochopil a usmál se.

,,Si myslíš, že když se mnou chodíš, tak nebudeš královnou? Já ale potřebuju královnu." řekl sebejistě.

,,Jak můžes vědět, že budeš král?" zeptala jsem se ho.

,,Jsem nejpopulárnější kluk na téhle škole, takže..." řekl a pokrčil rameny.

,,Takže mi chceš říct, že když chodim s panem populárním, tak budu královnou?!" zeptala jsem se.

,,Už to tak bude zlato." usmál se na mě a chtěl mě vzít znova za ruku, ale já sebou trhla.

,,Tak to teda ne Eriku! Já žádnou královnou nebudu! A klidně si to i zařídím!" řekla jsem mu a odešla za Jess, která měla papírky a krabici do které se házejí hlasy. Erik mě jako ocásek náslesoval.

,,Ahoj Kate, jdeš hlasovat?" usmála se na mě Jess.

Přikývla jsem a ona mi podala dva papírky. Na jeden jsem měla napsat kluka a na druhý holku.

,,Co to děláš?!" zeptal se mě přes rameno Erik.

,,Nechci být královnou! Prostě ne!" řekla jsem a začla psát jméno kluka na papírek.

Nechtěla jsem aby měl Erik vysoké ego a myslel si, že všichni hlasujou pro něj, tak jsem napsala Dereka.

,,Proč jsi nenapsala mě?" zeptal se udiveně Erik, který mi koukal přes rameno.

,,Protože nechci abys měl velké ego!" řekla jsem a sklonila jsem se, abych napsala jméno holky. Byla jsem rozhodnutá pro Jess, ale než jsem položila tužku na papír ozval se holčičí hlas.

,,Takže hlasuješ pro sebe! Aby ses ujistila, že budeš s Erikem královna?!" uchechtla se ta holka.

Podívala jsem se na ni. Vypadala vážně hezky. Měla hnědé vlasy, oříškové oči, rudě namalované rty a milion make-upu. Na sobě měla sukni a halenku. Asi jí hodně záleželo na vzhledu. Byla sice hezká, ale strašně umělá.

,,Ne!" řekla jsem jednoduše.

,,Takže se nechystáš napsat na ten papírek tvoje jméno?!" ušklíbla se.

,,Promiň... Jak že se jmenuješ?" zeptala jsem se mile.

,,Dafne Evansová" řekla a nechápavě se na mě podívala. Asi nečekal, že na ni budu tak milá.

Usmála jsem se a napsala na papírek její jméno.

,,Spokojená. Teď doufej, aby takové rozhodnutí udělala i celá škola." usmála jsem se na ni a ukázala ji papírek.

Ona se na něj podívala pak vykulila oči. Výsměšně jsem se na ni podívala a pak ten papírek podala Jess, která ho hodila do krabice.

Otočila jsem se na Erika, který se na mě usmíval a pak mi dal pusu.

,,Snad ti ten jeden hlas nějak pomůže." ušklíbnul se na ni Erik a ruka v ruce jsme odešli.

,,Co to bylo za holku? Ta Dafné?" zeptala jsem se Erika.

,,Ale... Jenom jedna fiflena." pokroutil hlavou.

,,Jaká?" naléhala jsem.

,,Prostě, jak jsi teď viděla, ráda ponižuje ostatní. Má velmi mocný dar, který má málo čarodějnic. Proto si asi připadá jako nejmocnější čarodějnice na škole." pokrčil rameny.

,,Jaký má dar?" zeptala jsem se zvědavě.

Vážně mě to moc zajímalo. Ředitelka říkala, že jenom někteří mají dar, ale nikoho takového jsem zatim nepotkala. Vlastně jsem se ani neptala, jestli tady na škole ho někdo má.

,,Dafne vidí budoucnost..." řekl Erik.