Magic School

17.Kapitola

Otevřela jsem dveře od koupelny a zkameněla na místě.

Ve dveřích stál Erik a usmíval se na mě.

,,Eh... Ahoj... Co tady děláš? Zeptala jsem se trochu zaskočeně, protože jsem opravdu nečekala, co by tady dělal.

,,Ahoj, já.. No, chtěl jsem vědět jestli jsi v pořádku." zeptal se mě.

,,Jsem, proč bych neměla být? Zeptala jsem se zdviženým obočím.

Oba jsme se podívali na Stef, která pochopila, že překáží a zalezla do koupelny.

,,No.. Nebyla jsi na večeři a tak jsem si myslel, že tě to nějak s tim Maxem vzalo." řekl mi.

Aww... On si o mě dělá starosti? Jako vážně? To je roztomilý ale nechápu, proč on? A proč o mě?...

,,Ne, jenom jsem byla hrozně unavená natolik, že jsem ani neměla hlad a radši zalehla." vysvětlila jsem mu.

,,Aha. Chápu. No... S Maxem jsem si to vyřídil...." nenechala jsem ho domluvit a skočila mu do řeči.

,,Ty ses s ním zase popral?" zeptala jsem se udiveně.

,, Ne.. Ale pokud to budeš chtít, tak mu pár vrazím." řekl se smíchem.

,,Vyříkal jsem si to s ním a řekl ať tě nechá bejt." pokračoval.

,,Aha. To jsi moc hodnej. Děkuju." usmála jsem se na něho.

,,Neboj, už na tebe ani nesáhne."

Usmála jsem se a on také.

A začalo panovat ticho. Trapné ticho.

,,No... Takže... Já se jdu připravit na hodinu. A kdyby něco, tak víš na koho se obrátit." řekl a mrknul na mě.

,,Jasně. Děkuju. Ahoj." řekla jsem mu.

On se rozloučil a odešel. Oo.. Je tak milý.

Sbalila jsem si věci do tašky a mezitím přišla Stef z koupelny, už oblečená a namalovaná.

,,Tak co? Máte spolu něco? Randíte? Dali jste si pusu?..." začala mě zavalovat otázkami.

,,Nic spolu nemáme. Jenom se mě přišel zeptat, jestli jsem v pohodě." řekla jsem jí.

,,Tak to je jasný, balí tě." řekla Stef.

,,Co to kecáš? Nebalí! Je to jenom kamarád, nic víc." řekla jsem jí a vzala si batoh na záda.

Stef udělala totéž a vyšli jsme z pokoje.

,,Jak myslíš. Ale už předem si zabírám větu  Já jsem ti to říkala."

Vyšly jsme na chodbu a potkaly jsme Erika s Maxem jak právě vychází z pokoje.

,,Jé.. Ahoj." řekl sladce Erik.

,,Ahoj." řekly jsme se Stef nastejno.

,,Čau. Kate, můžu s tebou na chvíli o samotě mluvit. Chtěl bych ti něco říct." řekl Max a tvářil se vážně.

Erik vypadal zaskočeně a Stef taky.

Já jen přikývla a on kývnul na Erika. Chytl mě za paži a táhl mě chodbou pryč.

,,Takže..." začal.

,,Maxi, jestli tě donutil Erik, aby sis se mnou promluvil, tak nemusíš. Já jsem v pohodě." řekla jsem mu v klidu.

,,Ne, ale já chci. Chci se ti omluvit za to, co jsem ti řekl, dělal, atd. Já vím že jsem debil, a moc mě to mrzí. Už se to nestane. Kámoši?" zeptal se váhavě.

,,Maxi, ty nejsi debil. A odpuštěno. Kámoši!" řekla jsem a usmála se.

Usmál se taky a obejmul mě. Páni... To jsem nečekala. Taky jsem ho objala.

Pak mi dal pusu na tvář a odtáhl se.

,,Tak jak vidím, asi je už všechno v pohodě." řekl Erik, který mezitím přišel.

Oba jsme se usmáli a pokračovali v chůzi.

První hodinu jsem měla čarování, společně s Maxem.

Sedli jsme si k sobě a celou hodinu jsme se bavili, aniž by si toho všimla učitelka.

Max je najednou fajn. Je s ním sranda, a prostě, úplně jinej člověk, bež byl včera.

Asi milionkrát se mi omlouval.