Magic School

12.Kapitola

Když skončila první hodina, vyšly jsme se Stefanie na chodbu, kde jsme potkaly Kyla, který se chystal na druhou hodinu.

,,Ahoj holky, tak co Kate ? Jak ti šla první hodina ? " zeptal se mě mile.

,,Jo, ušlo to. Zjistila jsem jak vznikla tahle škola." řekla jsem mu.

,,Tak nepůjdem si o velký přestávce sednout na lavičky ?" zeptal se nás.

,,Jasně. Tak na naší lavičce." řekla mu Stef a už mě táhla pryč.

,,Víš. Tady na škole máme partu. Jsme to já, Jessica, Brook, Kyle, Derek a ty můžeš být taky v naší partě. Sedíme společně u jednoho stolu a o velké přestávce se někdy scházíme u lavičky. Proto říkáme, že je naše. Tak co přidáš se do naší party ?" zeptala se mě Stefanie.

,,Jasně." řekla jsem a usmála se.

Došly jsme k učebně číslo 5D. Měly jsme mít magii.

Vešly jsme do třídy a posadily se. Tuhle hodinu jsme měli společnou s Jessicou.

,,Ahoj, jak zatím zvládáš první den ?" zeptala se mě Jessica.

,,Jo, začíná se mi tady líbit." odpověděla jsem jí s úsměvem.

,,Jes, o velký u laviček. Příjdeš ? " zeptala se Stef Jessici.

,,No jasně. A nezapomeň, po škole je ten konkurz. Musíš mi pomoct s nováčkama." řekla jí Jes.

,,Ano pomůžu ti. Příjde k nám nová posila. Kate !" řekla Stef a ukázala na mě.

,,Vážně ? To je skvělý Kate! Už se nemůžu dočkat. Budeš určitě úžasná." řekla mi s úsměvem.

Začalo zvonit a Jes si šla sednou na své místo. Po 2 minutách přišla učitelka.

,,Posaďte se. Dnes si ukážeme, jak si pomocí mávnutí ruky přivolat věc.

Učitelka před nás postavila plastové skleničky.

,,Tak děti, soustřeďte se na jednu skleničku a myslete na to, aby se zvedla a byla ve vaší ruce." řekla nám učitelka.

Jako vážně ? To nikdy nemůže fungovat. Nikdy jsem to nezkoušela.

Stefanie do mě drkla a podala mi skleničku.

,,To zvládneš. Stačí se jen soustředit." řekla a usmála se.

Já si povzdechla, položila skleničku nakonec lavice a začala se koukat na skleničku. Prosím! No ták! To zvládneš! Řekla jsem si v duchu.

Nešlo to! Sklenička se vůbec nepohla. Koukla jsem se na Stefanie skleničku, která se alespoň trošičku začala klepat.

,,Copak slečno Williams ? Nejde to ? " zeptala se mě učitelka, která stála u mé lavice.

Já jen zakroutila hlavou a povzdychla si.

,,Jsi tu nová, že? Neboj, to zvládneš. Jenom se musíš soustředit pouze na tu skleničku. Na nic jiného. Vůbec nemysli na to, že to nezvládneš! To ti sráží sebedůvěru!" řekla mi a já přikývla.

,,Zkus to znovu. A tentokrát mysli na to, že až se všechno tohle naučíš, budeš neuvěřitelně mocná čarodějka. " řekla mi a já to teda zkusila znovu.

Podívala jsem se na skleničku, a začala se soustředit na její tvar, barvu, lesk, odraz stínu. Představovala jsem si jak se klepe a začíná zvedat.

Po nějaké chvíli se začala klepat. Já nadzvedla obočí údivem, ale dál nespouštěla oči od skleničky.

Pomalu se začala zvedat do vzduchu. Představovala jsem si, jak přiletí do mé ruky. Poté se taky tak stalo.

Sklenička se začala přibližovat ke mě a rovnou do mé ruky. Pořádně jsem jí stiskla a podívala se na učitelku, která se na mě usmála.

,,Vidíš, zvládla jsi to. Nikdy se nesmíš odsuzovat!" řekla a odešla k dalším žákům.

Já se podívala na Stefanie, která se stále snažila zvednout skleničku.

Páni. Já to dokázala! Vážně jsem to dokázala! Rozhodla jsem se, že to vyzkouším znova.

Položila jsem skleničku zpátky na konec lavice a začala ji hypnotizovat pohledem.

Povedlo se. Už je to mnohem lehčí, když víš, co máš dělat.

                   Představivost vítězí ! ! !