Hermiona na sebe pohlédla do zrcadla. Nebyla spokojená. Nepřipadala si krásná, ani pěkná, ani ucházející. Naposledy se pokusila upravit si neposedné vlasy, pak to vzdala. ,,Páni, Mio, tobě to sluší," řekla Padma. Hermiona jen máchla rukou a nešťastně padla na postel. Přisedla si k ní Ginny - jako vždy nádherná. Chytila svou kamarádku za ruku.
,,Vypadáš moc hezky, teď ještě aby ses i hezky cítila," řekla a povzbudivě se na Hermionu usmála. Hermiona smutně zaúpěla.
,,Ginny, já nikam jít nechci," přiznala Hermiona. Ginny nahnula hlavu na stranu.
,,Taková kočka a nechce se ukázat světu? Nebuď labuť, Mio." Hermiona se tomu musela zasmát, Ginny věděla jak na ni. Možná to nebude taková hrůza, pomyslela si Hermiona. ,,Vstávej, ať si nepomačkáš šaty. Stejně jsem slyšela, že už na tebe Cormac čeká ve společenský místnosti."
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
,,Sakra, tobě to sekne, Grangerová!" zvolal Cormac a všichni se otočili směrem k Hermioně. Ta stydlivě sklonila hlavu a sešla schody vedoucí z dívčích ložnic. Cormac jí nabídl své rámě, musela přijmout, protože na ně všichni nebelvírští studenti zírali. Vydali se na večírek. Celou cestu se Cormac vychvaloval a Hermiona jeho chvástání úspěšně ignorovala. Měla tíživý pocit na hrudi. Úzkost? Panická ataka? Tak jako tak měla neodbytný pocit, že by měla utéct. Modlila se, aby už byl tento večer za ní. Jenže se neměla čím utěšovat. Už na ni nikdo nečekal u okna. Po tomto večírku se Hermiona odebere do dívčích ložnic a bude plakat. To výhledově neznělo nijak moc hezky.
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
Hermiona vstoupila do místnosti, která byla slavnostně vyzdobena. ,,Ach! Vítejte, vítejte! Slečno Grangerová, dnes vám to sluší," pozdravil je Křiklan nadšeně a potřásl oběma rukou.
,,Děkuji, pane profesore," poděkovala Hermiona.
,,Prosím, buďte mými hosty," pravil a pokynul rukou směrem k davu lidí, následně zamířil přivítat další studenty z klubu.
,,Zatancujeme si, Grangerová?" zeptal se Cormac a hodil po ní vyzývavý pohled. Hermiona se zděsila.
,,Raději bych se nejdřív napila... Pokud bys byl tak hodný a donesl mi punč..." vykoktala ze sebe. Cormac byl sice blboun, ale bez jediného slovíčka se vydal pro punč. Hermiona se snažila ztratit v davu. Trochu se přikrčila a neustále pozorovala Cormaca. Když v tom se musela narovnat, aby lépe viděla. U sloupu stál Snape a povídal si s Rufusem Brouskem. Hermiona se tomu bídákovi vyhýbala tak dlouho, ten pohled na jeho klidný výraz ji zničil. Nechtěla vědět, že on se jejich ,,odloučením" nijak netrápí. Kamenná tvář nasvědčovala tomu, že mu nikdy na Hermioně nezáleželo. Jak jinak! Vždyť to věděla vždycky! A před víc jak týdnem se v tom utvrdila! Tak proč to stále bolelo?! Chtěla se rozplakat a utéct, nebo po něm hodit talíř, jestli by aspoň na to zareagoval jako normální člověk. Nadskočila leknutím, když ji někdo pohladil po rameni. Otočila se a uviděla Lenku Láskorádovou.
,,Promiň, Hermiono, nechtěla jsem tě polekat," řekla místo pozdravu Lenka.
,,V pořádku, Lenko. Moc ti to sluší. Kdepak máš Harryho?" Lenka lehkomyslně pohodila rameny.
,,Však on si mě najde," odvětila spokojeně.
,,Zato já doufám, že mě McLaggen nenajde."
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
Snape v davu zahlédl kaštanově hnědé vlasy a hned věděl, komu ty vlasy patří. Grangerová v celé své kráse, doslova. Byla nádherná, ale tvářila se nesměle a smutně. Jako kdyby si ani neuvědomovala, jak jí to sluší. Zlobil se na ni, protože v něm zároveň vzbuzovala smutek i podivný druh potěšení. Měla nad ním tak velikou moc? Tahle malá holka? Chtěl odvrátit zrak, ale nedokázal z ní spustit oči. Bavila se s Láskorádovou. Rukama nervózně svírala sukni od šatů a snažila se usmívat, ale něco na ní bylo smutné. Nebo možná v pohledu na Grangerovou zrcadlil svůj vlastní smutek. Mohl si nalhávat, že ho neranila, ale jeho srdce zmíralo žalem. Snape se rozhodl, že to půjde zapít vínem. Zvlášť když tu měl na výběr nejlepší a nejdražší vína zadarmo.
,,Severusi, ještě jsem vám nestihl říct, jak jsem rád, že jste nakonec přišel," ozval se za ním Křiklan. Snape v duchu zaklel.
,,Děkuji za pozvání," odvětil.
,,Á! Slečno Grangerová! Vidíte? Váš profesor obrany proti černé magii býval jedním z mých nejlepších studentů." Hermiona, která pouze procházela kolem, se zastavila a zadívala se na Křiklana. Pak pohlédla na Snapea a nejistě ze sebe vykoktala: ,,T-to je ehm... To mne nepře-nepřekvapuje. Pan profesor mě učil lekt-lektvary celých pět let, tak vím... vím... vím o jeho schopnostech." Křiklan se zasmál.
,,Ale jistě! Vlastně díky jeho průpravě jste tu dnes i vy s Potterem," odtušil rozzářeně. Hermiona souhlasně přikývla a rychlým krokem zmizela.
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
Zahlédl ji za závěsem. Začal se prodírat davem lidí, ale když se koukl za závěs, stál tam Potter s McLaggenem, který mu pozvracel boty.
