Hermiona se upravila, prsty si prohrábla rozcuchané vlasy a usmála se na sebe do zrcadla. Vyšla z koupelny. Severus seděl na posteli, hleděl na ni, ruce pokojně položené v klíně. ,,Copak?" zeptala se tiše.
,,Chci si ten pohled zapamatovat," odpověděl Severus. Hermiona se začervenala. Styděla se, když jí někdo skládal komplimenty.
,,Po ránu nevypadám tak pěkně," hlesla sebekriticky.
,,Nesouhlasím. Po probuzení vypadáte velice půvabně," pravil. Hermiona k němu přišla blíž, poklekla před ním a položila své ruce na jeho kolena.
,,Tohle mi nemůžete říkat. To bych potom nemohla už nikdy odejít, kdybyste mi takto lichotil," varovala ho něžně. Severus se nahnul a políbil ji.
,,Prosím vás o to," zašeptal vážným hlasem. Tak těžko se Hermioně odcházelo. Nechtěla se se Severusem loučit. Stýskalo se jí už po zavření dveří. Pousmála se nad tou přenádhernou bolestí.
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
Celou cestu hradem kráčela s hlavou v oblacích. Neviděla napravo, nalevo. Nevnímala davy studentů, kteří se vraceli po svátcích do školy. Nic ji nezajímalo. Myslela pouze na Severuse Snapea. Hermiona vešla do nebelvírské společenské místnosti a mířila do ložnic, když jí do cesty vstoupil Harry.
,,Hermiono, tady jsi! Hledám tě celé ráno." Hermiona v duchu zanadávala. Úplně zapomněla, že s ní chtěl Harry mluvit - už před Vánoci.
,,Já byla v knihovně," zalhala Hermiona. Díkybohu Harry nevěděl, že knihovna otevřená nebyla.
,,Potřebuju si s tebou promluvit," řekl Harry. Hermioně se nechtělo nic řešit. Chtěla si na chvilku lehnout, možná si něco přečíst, nebo si schrupnout, nebo jen tak přemýšlet o Severusovi.
,,Harry..." začala smutným hlasem.
,,Je to naléhavé, Hermiono," skočil jí do řeči Harry. Hermiona kývla hlavou, že rozumí a souhlasí. Následovala Harryho. Vydali se z nebelvírské věže, Harry nechtěl, aby je kdokoliv slyšel. Začal vyprávět o noci, kdy sledoval Draca a Snapea. Řekl Hermioně vše, co slyšel o neporušitelném slibu.
,,Co ty na to?" zeptal se Harry.
,,Harry, jak ti řekl Remus a pan Weasley... Brumbál Snapeovi naprosto důvěřuje. Brumbál není hloupý, poznal by lež, prokoukl by podvodníka. Je to přece nejlepší čaroděj dnešní doby," odpověděla Hermiona, ale v hlavě jí začal hryzat červ pochybnosti.
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
Padla na postel. ,,Ježiši," zašeptala Hermiona a schovala tvář v dlaních. Komu věřit? Proč pro jedinkrát nemohlo být všechno snadné? Jak se teď k této situaci postavit? Předstírat, že o ničem neví? Přece by jí nelhal... Přece by nelhal všem, kteří mu věřili... To nebylo možné. Přesto však Hermiona cítila tu tíhu, tu bolest, ten strach. Nevěděla, co si počne. Chtěla Severusovi důvěřovat. Zároveň však to tušení, které ji provázelo od začátku školního roku, nechtěla jen tak ignorovat. Něco se stát mělo, to bylo jasné. Teď bylo pouze otázkou, jak moc to bude špatné a jestli chce znát pravdu. Chtěla to vědět? Hermiona se hrozně bála. Bála se vědět pravdu. Bála se ji nevědět. Byla to bezvýchodná situace. Tak jako tak věděla, že bude zklamaná a zničená. To si nepřála! Chtěla být se Severusem, být šťastně zamilovaná a prozářit mu život. Místo toho ji čekal jen zmar.
▓▓▓▓▓▓▓▓▓▓
Počkala, až všechny dívky usnou. Vyplížila se z ložnic a vydala se za Severusem. Chtěla znát pravdu. Musela přece vědět, na čem je. Zeptá se ho na neporušitelný slib, Malfoye a další otazníky, které se jí vyrojily v hlavě. Kráčela rychle a energicky. Byla nazlobená a vyděšená. Vrazila do učebny bez zaklepání. Mířila k Severusovi. ,,A teď mi povíte..." Než však stačila větu doříct, Severus Snape ji chytil kolem pasu, přitáhl si ji k sobě a vroucně ji políbil.
,,Co bych vám měl povědět?" zeptal se půl centimetru od jejích rtů a tím se svými ústy znovu otřel o její. Hermiona se zachvěla. Otevřela oči a podívala se na něj. Nemohl být špatným člověkem! Nemilovala by zlého muže.
,,Povíte mi," začala, ,,jestli jste už ochutnal tu čokoládu, co jste ode mě dostal."
,,Ne. Čekal jsem s ní na vás. Rád bych se rozdělil," odpověděl Severus. Hermiona pozorovala, jak jde pro tabulku čokolády a láme ji na malé kousky. Milovala čestného muže, který byl na straně dobra. Tím si byla naprosto jistá. I když věděla, že to skončí špatně a blíží se katastrofa. Přesto si byla jistá jeho ctí.
