5.12. 7:52
Levi
Ráno přijdu do školy docela dost naštvaný. Petra mi celou noc psala, jak jí všechno mrzí a že se změní. Nemám vůbec tucha o čem psala, jestli si spletli moje číslo s nějakým jejím bejvalím, ale nemohl jsem kvůli tomu usnout.
Došel jsem ke skříňce a poté si to uvědomil. Dvouhodinovka tělocviku... se "Sušenkou" -.-. Byl jsem z toho všeho tak mimo, že když jsem si ten tělocvik vyndal, hodil jsem si ho na skříňku, abych si tam mohl odložit všechno ostatní.
Věci jsem si vklidu schoval a pak mi to došlo. Taška s tělocvikem ležela na 180 cm vysoké skříňce a ještě byla projistotu hozená úplně vzadu u stěny... Takže mi nezbývalo nic jinýho, než se pro to pokusit prostě vyskočit.
Skákal jsem tam jak idiot, když jsem za zády uslyšel moc známe hlasy. Po chodbě šli ruku v ruce Marco s Jeanem, a za nimi se vláčeli Sasha, Conie a Ymir. Vyvěsili mě to natolik z míry, že jsem se při posledním výskoku špatně odrazil, a už už jsem se viděl na zemi s naraženým kotníky. Čekaná bolestivá rána ale nepřišla... Místo toho jsem ucítil, jak se kolem mého hrudníku omotaly ruce, které mě tímpádem zachránily před pádem.
Když jsem se však začal omlouvat a otočil se na mého "zachránce", úplně mi došla slova........Eren...
....Eren Yeager...
Když si všiml, že mi je to trochu nepříjemné, ihned mě pustil a podal mi můj tělocvik. Aspoň něco, když už jsem se takhle ponížil...
„ Ereneee, co ti tak dlouho trvá?!?" křičela zdruhé strany Ymir. Eren se na mě podíval a usmál se.
„ Měj se Levi." Mrknul a poté odešel.Můžete mi někdo prosím vysvětlit co se to tu právě stalo? Tohle opravdu nepobírám... Je možné že mě Eren opravdu zná? Nezaobírá se náhodou jen tím svým fotbalem a tvou svojí skupinou..?
5.12. 7:59
Mr.Sušenka: Dej si na Erena pozor..
Levísek ❤️: Proč bych měl? Vypadá fajn...
Mr.Sušenka: Příště se podívej, jakým výrazem se na tebe dívá...Viděl jsi ty jeho oči? Přímo z nich to všechno šlo vidět..
Levísek ❤️: Jeho oči měly normální zářivě smaragdovou barvu... Jestli je tady někdo z nás divný, tak to není Eren, ale ty...
Zobrazeno
Levi
Počkat...Opravdu si pamatuji, jakou měly jeho oči barvu?
Můj nesmyslný den měl však ještě pokračování..Poté co jsem přišel do šatny u tělocvičny a začal se společně s ostatními převklíkat, měl jsem sto chutí se prostě otočit a začít hledat tu drzou "Sušenku". Bohužel jsem na to neměl tolik odvahy, a tak jsem musel prostě přetrpět pocit, že na mě právě kouká...
ČTEŠ
Jednou mě poznáš [Ereri]
FanfictionLevimu zčistajasna začne psát někdo úplně cizí, jak si s tím poradí? Co když zjistí že je to někdo z jeho školy? Bude se snažit přijít na to kdo na druhé straně opravdu sedí? Uvidíme :D Ještě předtím, než začnete číst, upozorňuji, že je to moje prvn...