Jednou mě poznáš [Ereri]

Dobrou Erene 😴

14.12. 0:21

Levi

Probudil jsem se a hlavu jsem měl jako jeden velký střep. Nemám nejmenší ponětí, co se to dnes stalo. Dnes? Počkat... Proč je všude kolem tma? Vždyť já jsem u sebe v pokoji.

Podívám se na noční stolek, kde mi malinkým světlem problikává čas. Skoro půl jedný v noci? To jsem spal tak dlouho? Jednu věc jsem si však při mém přemýšlení neuvědomoval.
Něco, nebo spíš někdo ležel na židli vedle postele. Z rodiny to rozhodně nikdo nebyl, a že by tu byl Erwin? Tak to sotva..
Tu se ale zpoza mraků vynořil měsíc, který začal pomalu a postupně osvětlovat tvář neznámého. Neznámý to tedy až tak nebyl. Nemohl jsem se přestat divit kdo tu se mnou je.

Byl to Eren, v celé své kráse. Měsíční svit mu rozzářil obličej a já tak měl výhled na jeho uvolněnou spící tvář. Opravdu mi pomohl, tak jak předpokládal Erwin nebo je toto všechno je moje iluze..?

Chvíli jsem se ještě koukal na spícího anděla a pak jsem se rozhodl trochu si odpočinout... Bylo to jako by mi kladivem mlátili o hlavu. Snažil jsem se tedy usnout, společně s myšlenkami na Erena. Je toto opravdu reálné, nebo je to jen další výplod mé fantazie?

14.12. 8:34

Levi

Vzbudil jsem se a na nočním stolku spatřil menší tác s připraveným černým čajem a obložené chleby. Vedle budíku stál vzkaz..

„ Doufám, že ti bude lépe :)
Prosím, pořádně se nasnídej a kdyby se něco dělo, čekám na tebe dole. Rád ti se vším pomohu ;).
~Eren~"

Neříkejte mi, že ho tu matka jen tak nechala, to se jí nepodobá.. Rychle se zvednu, ale pak opět zalehnu, jen díky mé bolesti hlavy. Proč to furt tak bolí? Že já debil jsem to tomu Erwinovi odsouhlasil..

14.12. 8:56

Leviho zlato 😘: Dobré ráno, tak co Erwin? Vše ok?
Leviho zlato 😘: Co se stalo, že jsi nebyl ve škole :( ??

Levísek ❤️: No dobré...

Levísek ❤️: Jinak hrůza.. Hlava mě bolí, a podle všeho se právě na spodním domě našeho domu vyskytuje Eren..

Levísek ❤️: Zase je pěkné, že se o mě bojí. Moc si toho vážím :')

Zobrazeno

Levísek ❤️: "Sušenko"?

Levísek ❤️: Ehhhh...

Levísek ❤️: Děje se něco?

Levi

Najednou se přede dveřmi ozvalo cinknutí, ale pak už ticho.
Zaskřípala klika a ve dveřích se objevil Eren. Nevypadal ani trochu překvapeně, že jsem už vzhůru, ba naopak. Usmíval se na mě a sedl si na židli, kde jsem ho dnes v noci viděl spát.

„ Doufám, že už ti je lépe Levi.. Tolik jsem se o tebe bál a trvalo mi hroznou dobu, než jsem přemluvil tvou mámu, aby mi dovolila se o tebe postarat.." dořekl a opřel se o rám postele.

„ Nevím co ti na to mám říci Erene..Snad jen to, že si toho nesmírně vážím a moc ti děkuji. Tuto laskavost máš i ty u mě. Rád ti pomohu." lehl jsem si zpět na postel a díval se na Erena. Přeci jen, nebavíme se spolu tak dlouho na to, abych k němu mohl něco cítit nebo jo? Něco na tom však bude..

14.12. 20:02

Levi

Dnešní den jsem si moc užil. Eren tu byl se mnou celý den a dělali jsem různé kraviny, koukali na filmy a nebo si prostě jen povídali. Cítil jsem se s ním tak uvolněně, jako snad nikdy s nikým jiným.

„ Už budu muset jít Levi. Za patnáct minut musím být doma." posmutněl Eren.

„ Tak tu se mnou přespi, alespoň bude sranda." snažil jsem se o mírný úsměv.

.....No a tak to dopadlo tak, že spolu s Erenem ležíme v mé posteli a o půlnoci se snažíme usnout.. Teda já se snažím usnout. Eren mi před dvěma hodinami pustil nějaký jeho oblíbený horor a mě to furt běhá v hlavě. Abych si měl co chytit do ruky, držím jeden z polštářů. Ale není to moc pohodlné. Otočím se a v tu chvíli mě to napadne. Vadilo by mu to hodně? Přeci jen může si za to sám..
Dál už nad tím nijak nepřemýšlím, dám si polštář pod hlavu a natisknu se na Erena.

„ Dobrou Erene." zašeptám si spíše pro sebe.