Jednou mě poznáš [Ereri]

Je to tak?

18.12. 10:44

Levi

Tak a je to tady. Eren opět odchází úplně mimo třídu a já tak mám čistý vzduch.

V první kapse nahmatám malý svazek klíčů s malým přívěškem sušenky. Přišlo mi to trochu dětinské, ale jeho klíče nebyli v mém středu zájmu, a tak jsem to nijak neřešil a vrátil je na své místo. Vytáhnu si sešity na předměty, které máme společné, aby to nebylo tak podezřelé. Postupně prolistovávám biologii, dějepis, zeměpis a chemii. Sešity si urychleně vyfotím a dám je zpět na svoje místo, avšak z mé akce mě vyruší cinknutí mého mobilu, který jsem si položil na lavici.

18.12. 10:45

Leviho zlato 😘: Dnes nejspíš nebudu stíhat, takže jsem ti chtěl alespoň popřát hezký den ;)

Levísek ❤️: Dík?....Tobě taky..

Leviho zlato 😘: Stalo se něco? :(

Levísek ❤️: Ale ne.. Nechme to na jindy :)

Leviho zlato 😘: Tak dobře ^^
Leviho zlato 😘: Zatím ahoj ❤️ Miluju tě ❤️

Levísek ❤️: Já vím, já vím..

18.12. 10:47

Levi

Tak nějak už jsem očekával Erenův návrat, společně s mobilem v ruce. A tak se i stalo..

Zpětně jsem si poté prohlížel mé fotky, které jsem mezitím stihl vyfotit, však ale tak aby je Eren nemohl vidět. Zarazila mě jedna věc...
Ty kresby a slova v sešitech měly pokaždé nějaký význam a spojitost s ostatními "čmáranicemi". V sešitě biologie byla jedna celá strana pokreslena šedozelenými srdíčky, kdežto například v sešitě zeměpisu byly tenkou černou fixou napsány různé milostné citáty. Ze začátku jsem se nad tím musel pousmát, ale pak jsem nad tím trochu popřemýšlel.
Všechny tyto malé kresbičky měly něco společného, a tím byla šedozelená barva, která doprovázela cokoliv co bylo v sešitě napsáno.
Zelená smaragdová barva musela znamenat barvu jeho očí, protože jinak jsem si to vysvětlit prostě nedokázal. Nechápal jsem co tam však dělala ta nehezká šeď, která tu světle zelenou, tak moc kazila.

Dobrou chvíli jsem se na to snažil přijít, když mě vyrušil školní zvonek. Vedle mě už seděl Eren se sešitem z dějepisu a nervózně se prohraboval v penále.

„ Včera jsem se ti snažil napsat že s tebou rád půjdu, ale zpráva se nechtěla odeslat...Promiň" pousmál jsem se na Erena, kterému se tím značně zvedla nálada. Úplně se rozzářil a hrozně mi děkoval. Abych řekl pravdu nejsem žádný fanoušek něčeho takového, ale vidět ho takhle šťastného, dělá nějakým způsobem šťastným i mě. Můj průzkum bude pokračovat, ale teď si to nesmím nijak pokazit. Eren byl celý nadšený, a ani pomalu nezaregistroval příchod profesora.
Celou hodinu si zapisoval, ale nemohl jsem si nevšimnout jak bere do rukou šedou a zelenou fixu a opět si tam něco píše.

———

Asi v polovině hodiny jsem se rozhodl jít na záchod. Všechno bylo naprosto vpohodě.
Stál jsem u umyvadla, umýval si ruce a pak zvedl svůj pohled od malých bublinek na zrcadlo, které viselo na stěně přede mnou.
Ta barva.
Ta tmavě šedivá pochmurná barva, která se leskla v tom zašpiněném školním zrcadle..
Jak jsem si toho nemohl nevšimnout..?

Jestli jsem do téhle doby nic nechápal, teď už tomu asi plně rozumím.

~~~~

Tak a je tu další kapitola. Jen se vám budu muset omluvit, protože nevím jak to bude s kapitolou zítra :(. Teď jdu spát a o půlnoci na premiéru Star Wars :)....Proto je možné, že nová kapitola bude třeba za 6 hodin nebo až zítra navečer :)
(Pokud se v této kapitole vyskytují nějaké chyby, opravím je zítra 😊)