You're not as bad as I thought

I am only human

Blázen, blázen to je. Vždyť jí to může zabít pro boha živého.
Neustále jsem přemýšlel jak ji od toho všeho udržet co nejdál.
Usadil jsem se do svého křesla a sledoval hořící krb.
Ze stolku jsem vzal láhev ohnivé whisky a trochu si přihnul rovnou z láhve.
Nesnáším zodpovědnost za jiné životy a teď mám na starost rovnou dva.
Lamentoval a znovu si přihnul chutné tekutiny.
Co má teď jenom dělat?
Už teď nezvládá její přítomnost.
Možná se to má dít, ale proč do háje?
Nevytrpěl si toho u Merlina už dost?!
Začínal propadávat vzteku.
Znovu si přihnul a vzteky mrštil lahví o krb.
Z něj vyšlehly plameny a lehce mu škrtly o tvář.

,,Do háje, ještě tohle k tomu"

Zanadával tentokrát nahlas.

Hermiona:

Bloudila jsem chodbami, nechtělo se mi spát a neustále musela přemýšlet nad tím co se v posledních hodinách událo
Během bloumání narazila na noční službu.
Pouze na ně kývla a pokračovala ve své cestě dál.
Konečně se dostala do svého pokoje.
Unaveně sebou práskla na postel.
Má své vzpomínky.
Komu je tak podobná? A proč o tom neustále mluví?
Musí to zjistit. Chce vědět, čí je dvojnice.
A jak pomůže tomu blonďatému hlupákovi? Dá se pomoct i tomu neustále chladnému muži?
Usínala se spoustou otázek, na které zatím neměla odpověď a to jí nesmírně frustrovalo.

*** O týden později***

Cítila se neskutečně vyčerpaně.
Neměla chuť vstávat kvůli dalšímu dni.
Od té události chodila ke Snapeovi každý den v osm hodin a cvičili kolikrát až do vyčerpání sil.
Moc se jí to nedařilo a proto profesor naléhal na tvrdší a delší cvičení.
Stále se jí nepodařilo uzavřít pořádně svou mysl.
Naštěstí se ještě nedostal tam, kam by neměl. Třeba k myšlenkám o něm samotném.
Měla kruhy pod očima, jenž se neustále zvětšovaly.
Jen co přišla ze cvičení, spala většinou 4-5 hodin a pak hned zvonil budík.
Měla pocit že za chvíli tímhle tempem zkolabuje.
Povzdechla si, ucítila šťouchání do svého ramene.
Vůbec si nevšimla, že na ni celou dobu Harry mluví.

,, Promiň, co si říkal Harry?"

,,U Merlina Mio, říkal jsem že se mi Malfoy zda čím dál divnější. "

Přesunula svůj pohled na zmijozelský stůl a přímo na platinového blonďáka.
Ovšem, že si toho všimla taky.
Zdál se jí paranoidní a velice frustrovaný. Pod očima se mu též rýsovaly ošklivé, tmavě kruhy a jeho pokožka byla bledší než normálně.
Chystala se za ním jít, ale stále nemohla najít vhodnou chvíli.
Musí to být dnes, řekla si z ničeho nic pro sebe.
Měla špatný pocit z toho, že se něco stane. Byla teprve snídaně tudíž začátek dne a ona doufala, že se jí podaří jej během dne odchytit.

**O pár hodin déle**

Krucinál, je snad duch?
Pokaždé když to vypadalo, že má šanci jej chytit se nějak vypařil.
Zanadávala si a vydala se na večeři společně se svými přáteli.
Snažila se zapojit do debaty a ujistit své přátele o tom, že se skutečně nic neděje a že je pouze vytížená kvůli svým povinnostem.
Teoreticky jim ani moc nelhala.
I přesto se však cítila mizerně.

,,Možná bys měla zkusit zrzavou Mio a rovné vlasy. Podle mě by ti to slušelo. "

,,Popřemýšlím o tom Ginny, děkuji."

Všimla jsem si že se Malfoy zvedá a odchází z velké síně.

,,Moc se omlouvám, ale potřebuji ještě dodělat nějaké věci do školy, uvidíme se později."