Destiny day •/JIKOOK/

•Prologue•

Nedokážu se smířit s tím, že můj Jungkookie odjede a já tu budu sám. Krom něj nemám žádný kamarády. S kým si teď budu hrát na babu, koukat se na pohádky a chodit na zmrzlinu? On je můj jedinej bráška. Nebo aspoň takhle nás všichni nazývají, i když Jungkookie je pouze můj bratranec.

,,Jiminie, pojď se rozloučit s Jungkookem" uslyšel jsem hlas mojí mamky a vyběhl jsem z baráku ven. Jungkookův dům se nachází hned vedle toho našeho.

Před jejich domem stálo už auto a Jungkookův taťka tam nakládal poslední krabice, zatímco jeho mamka se bavila s tou mojí.

Přiběhl jsem k mojí mamce a natiskl se na ní.

,,Mami, já nechci, aby odjeli" zamumlal jsem smutně a mamka mě začala hladit po vlasech.

,,Já vím zlatíčko, ale musejí se přestěhovat kvůli práci, víš" nechápal jsem to. Tak proč se taky nemůžeme přestěhovat?

,,Mami, a proč taky nemůžou s námi odjet ?" přilítl ke svojí mamce Jungkookie s lízátkem v puse a zeptal se smutně.

,,To není tak jednoduché. Jděte si ještě s Jiminiem chvilku hrát" řekla jeho mamka a Jungkook ke mně přihupskal a za ruku mě táhl k nim na zahradu.

,,Já ti něco dám. Abys na mě pořád myslel " z kapsy jsem vytáhl dva tmavěmodrý náranky a jeden z nich jsem mu přivázal na ruku.

,,A ten druhej přivážu já tobě" vzal mi z ruky druhej náramek a přivázal mi ho.

,,Nikdy si ho nesundáme, platí ?"podíval se na mě tím jeho bunny kukučem.

,,Platí" řekl jsem a došli jsme zpátky k našim rodičům.

,,Tak šupšup do auta" popohnala ho mamka. Jungkook ke mně ještě přišel a pevně mě obejmul.

,,Budeš mi chybět. Ale já se za tebou někdy přijedu podívat. Slibuju bráško"usmál se na mě a dal mi do pusy jeho ocucaný lízátko.

Poté nastoupil do auta, které zatroubilo a pak už jsem jenom sledoval, jak mi mizí z dohledu

To jsem ještě ale nevěděl, že Jungkookieho uvidím až za 10 let.

__________________

Ahojky~🌸💕
Takže jsem tu s další knížkou, tentokrát na Jikook, takže doufám, že se bude líbit💜

-Chimmomochi-