Destiny day •/JIKOOK/

•13•

Jimin

,,Tak mamiii!!! My s tátou nebudeme čekat věčně"řekl jsem znuděně a posadil se vedle táty na gauč. Po chvilce mamka vyšla z ložnice a došla za náma. Nasedli jsme do auta a jeli jsme směr Jungkookův dům.

,,Ahooj, tak pojďte dál"přivítal nás táta Jungkooka a my vešli dovnitř.

,,Kde je Jungkook?"zeptal jsem se tety Robin, která už na talíře nandavala večeři.

,,Ten je zalezlej v pokoji. Buď tak hodnej a dojdi za ním, že už je večeře."usmála se na mě mile a já se vydal po schodech za Jungkookem.

Zaklepal jsem na dveře jeho pokoje, a když se nic neozývalo, chytl jsem za kliku a vešel dovnitř. Jungkook ležel v posteli se sluchátkama v uších a něco dělal na mobilu.

Přišel jsem k němu a vydal mu z uší sluchátka, nacož se lekl.

,,Čau"sedl jsem si k němu na postel.

,,Jimine, víš jak jsem se lekl?"

,,Klepal jsem na dveře, ale tys neotvíral, tak jsem vešel. Tvoje mamka už má hotovou večeři, takže mě za tebou poslala."zvedl jsem se z postele a chystal odejít z pokoje pryč, dokud mě nechytila Jungkookova ruka a přitáhla zpět.

,,Mám otázku..."

,,Jakou?"zeptal jsem se nechápavě.

,,Proč se nebavíš s ostatníma? Jsi hrozně uzavřenej" podíval se na mě smutným obličejem.

,,Protože mám strach."špitl jsem potichu.

,,Strach z čeho?"

,,Z jejich reakcí. Vidíš jak všichni reagujou na to, že jsem na kluky. Bylo to takhle i na mojí starý škole, proto se mi ani po nikom nestýská. Neměl jsem tam žádný kamarády, ale už jsem si na to zvykl. A tak je tomu i na téhle škole. Budu radši, když si mě ostatní nebudou všímat a nechají mě napokoji."

,,Jimine, neboj se. Je to normální a když se ti někdo směje, tak je to kretén. Koukej na mě, taky nejsem na holky a Jin s Yoongim taky ne. Buď v pohodě. Ale řekni mi...jaktože se s tebou na minulý střední nikdo nechtěl bavit, když jsi tak hezký? Hezcí lidé mají většinou plno kamarádů."

,,Ale krása není všechno. Navíc...nejsem pěknej."vyšel jsem z pokoje s Kookiem v patách.

,,Ale jsi a moc" Jungkook mě flákl přes zadek a usmál se na mě zvláštním úsměvem, jakoby provokativním.

Posadili jsme se k ostatním ke stolu a pustili se do jídla. Po jídle jsme měli ještě dezert, který byl opravdu vynikající.

,,Proč jsem se takhle najednou vůbec sešli?"zeptal se Jungkook a pohlédl na svojí mamku tázavým pohledem.

,,Chtěli by jsme vám něco oznámit..."řekla moje mamka a usmála se na nás. Podíval jsem se na Kooka, jestli o tom něco ví, ale pouze pokroutil ramenama na náznak, že nic netuší.

,,Uvažovali jsme nad tím, že když jste se tak dlouho neviděli, tak by jste určitě chtěli spolu trávit víc času než jen ve škole o přestávkách. Tak nás napadlo, že by jsme vám koupili byt. Než se nadějete, budete oba dva plnoletí, takže to už můžete brát i jako zkoušku zodpovědnosti. Nebojte, bydleli by jste jen o 2 ulice dál. Tak co říkáte?"usmála se na nás mamka a já to nestihl ani pořádně všechno vstřebat natož nějakým způsobem reagovat.

Jungkook během chvilky byl na mě natisklej a mačkal mě ve svém obětí, který jsem mu opětoval a s radostí se na něj usmál.

,,Budeme všechen čas trávit spolu"usmál jsem se na něj a dal mu malou pusu na čelo, což bylo u nás vždy normální.

,,Děkujeeem"vypískl šťastně a podíval se na naše rodiče.

,,Ten byt jsme už koupili a tady jsou klíče, tak se tam můžeme zajet podívat, aby jste věděli, jak vypadá"řekla mile teta Robin a podala Jungkookovi klíče od bytu.