Destiny day •/JIKOOK/

•17•

Bylo něco kolem jedné hodiny ráno, když jsem uslyšel bouchnutí vchodových dveří. Vyšel jsem ze svého pokoje s tím, že Jimina alespoň pozdravím, ale místo toho jsem strnul na místě, hned jakmile jsem ho uviděl s nějakým klukem se líbat. Stáli v obýváku a ani jeden z nich si mě nevšiml, protože věnovali pozornost jen sami sobě.

,,Ššš, musíme být potichu, aby jsme nevzbudili Jungkooka"zachychotal se potichu Jimin a políbil toho kluka, co byl tak o půl hlavy vyšší než Jimin. Jelikož všude byla tma, tak jsem nemohl usoudit, kdo to vůbec je.

,,Dobře zlato, tak kde máš pokoj ?"zeptal se ten kluk  a Jimin ho už za ruku táhl do svého pokoje. Do očí se mi okamžitě nahromadily slzy, které mi stékaly po tvářích a odešel jsem zpět do svého pokoje.

Jimin je můj. Nikoho jinýho. Známe se od malinka a jsme nejlepší kamarádi. Já ho miluju a naprosto mi trhá srdce vidět Jimina s někým jiným.

Ráno jsem se probudil s totálně debilní náladou. Po tom co jsem viděl Jimina se líbat s tím klukem, nemám náladu na nic a na nikoho. Jediný štěstí je, že ti dva vedle byli v celku potichu, i když Jimin občas...radši nebudu komentovat.

Když jsem vstal, namířil jsem si to do koupelny, kde jsem se trochu upravil a poté jsem šel do kuchyně, kde stál ten idiot. Došel jsem až k němu a odkašlal si, nacož on se na mě otočil a věnoval mi pozornost.

,,Dobré ráno"řekl mi a pousmál se. To si ze mě dělá srandu, ne?

,,Dneska špatný, když vidím tebe. Mohl by si uhnout? Chci si vzít skleničku"odfrkl jsem si a on mi uhl.

,,Co tady vůbec děláš? "

,,No my s Jiminem...včera jsme spolu byli v klubu a...on mi pak nabídl, že můžeme jít sem a-..."

,,Rozumím, takže sem jste šli jen proto, aby jste spolu šukali. Hele, aby bylo jasno, tak ty dáš od Jimina pracky pryč. Necháš ho na pokoji, jasný? Jinak si to odpykáš. Nebudeš mi přebírat někoho, koho já miluju."procedil jsem mezi zuby a držel jsem ho pevně za triko.

,,Ahoj" přišel k nám Jimin a já jsem se odtáhl od toho kluka dál.

,,Tae, tohle je Jungkook, můj kamarád." ano, pouze kamarád.

,,Kookie, to je Tae, můj přítel." tak moc to bolí slyšet. Ten Tae mi podal ruku, ale já jsem se na něj pouze nenávistně podíval a odešel do svého pokoje, kde jsem pak strávil celý zbytek dopoledne a i odpoledne a ani jednou jsem nevylezl,  akorát teď jsem dostal hlad, takže nic jiného mi nezbývá. Otevřel jsem dveře od pokoje a jako první se mi vyskytl pohled na Taeho, kterej byl vyhoupnutej na Jiminovi, lechtal ho a Jimin se hrozně smál, že málem oba spadli z gauče.

Jen jsem stál a nedělal vůbec nic. Jen jsem se slzama v očích koukal na to, jak je Jimin šťastnej s někým jiným, než jsem já. Tohle opravdu zabolí u srdce. Po chvilce si mě Tae všiml a z Jimina slezl.

,,Jiminie, tak já už asi půjdu" řekl sladce a Jimina políbil.

,,To bych ti radil. A přestaň Jiminovi říkat Jiminie, takhle mu říkám jen já" řekl jsem nasraně a on už radši vypadl. Došel jsem do kuchyně, kde jsem si vzal jedno jablko a chystal se zase odejít zpět do pokoje, ale Jiminův hlas mě zastavil.

,,Tae je celkem fajn, nemyslíš ?"usmál se na mě mile Jimin a mnou projela vlna vzteku. Přistoupil jsem k Jiminovi hodně blízko a chytil jsem ho silně za zápěstí.

,,Jasně že je fajn. Někdy můžeme jít třeba společně do kina a pak ho můžeš pozvat k nám a uděláme přespávačku. Jo a taky by jsme mohli zkusit třeba trojku, co ty na to?"vyjel jsem na něj a ještě víc jsem zmáčkl jeho ruku, nacož zakňučel.

,,Co se děje?" zeptal se mě nechápavě a já jsem od něj odstoupil trochu víc dozadu.

,,Jak dlouho se s ním chodíš?"zeptal jsem se ho po chvilce ticha a opřel se o linku.

,,Půl roku. Pracuje pro stejnou modelingovou agenturu jako já a tam jsme se tenkrát poznali, když on nastoupil."

,,Jimine, děláš si ze mě kurva prdel? Takže ty s ním chodíš půl roku a pak se vyspíš semnou? Můžeš mi vysvětlit, proč jsi mi nikdy neřekl, že někoho máš? Uvědomuješ si vůbec, že ty jsi mu byl nevěrnej? To není nic, co by mě trápilo, je mi to jedno, ale ty tady hraješ na obě strany. Nikdy bych tohle do tebe neřekl." mírně jsem se zamračil a zakousl se do jablka.

,,Já nehraju na dvě strany. Chodím s Taehyungem a to s tebou jsem si už vyříkal, že to byl jen úlet. "

,,Jo, vždyť jo, byl to jen blbej úlet, nemělo se to stát a vůbec nic to předci neznamenalo" hodil jsem ohryzek  od jablka naštvaně do koše, Jimina jsem obešel a šel jsem zpátky do pokoje.

,,Jungkooku-..."Jimin ke mně přišel a uchopil obě dvě moje ruce.

,,Nech mě bejt" řekl jsem chladně a vytrhl jsem svoje ruce z těch jeho.

Půl hodiny jsem ležel v posteli a jen brečel, když se ozvalo zaťukání na dveře. Rychle jsem si utřel všechny slzy do rukávu a Jimin vstoupil dovnitř. Sedl si do tureckého sedu na mojí postel a pohladil mě po noze.

,,Tys brečel?" zeptal se mě starostlivě, když se mi podíval do očí.

,,Jungkookie, no tááák. Co se děje ?"uchopil moje ruce a začal mě hladit palcema po kloubech mých rukou.

,,Někdo se mi líbí...toho kluka miluju z celýho srdce a udělal bych pro něj cokoliv. Moc pro mě znamená a mám ho strašně moc rád, ale on mi lásku neopětuje a asi ani nikdy opětovat nebude. "

,,Tak mu ukaž, že o něj opravdu stojíš, že ti na něm záleží a že ho miluješ. Řekni mu přesně to, co si řekl mně teď tady" usmál se na mě povzbudivě. Jen kdyby ale věděl, že mluvím o něm.

,,To není tak lehký. Ale já si nemůžu pomoct, miluju na něm všechno. Jeho povahu, smích, ty jeho jemný blond vlasy, tmavý štěněčí oči, plný rty, co chutnají po malinách a plno dalších věcí. Je to jako droga, kterou potřebuju." povzdechl jsem si smutně. Jimin se ke mně naklonil blíž a svou ruku položil na mojí tvář.

,,Tak mu to řekni přesně takhle, jak si to řekl teď mě. Určitě tě pochopí. Navíc, kdo by mohl odmítnout tak krásnýho kluka, jako jsi ty?"zvedl mi palcem a ukazováčkem bradu, abych se mu koukal do očí. Jimin si teď zahrává, protože je až nebezpečně blízko mého obličeje

,,Já mu to ale říct nemůžu..."