18. Kapitola

312 22 1
                                    

Když byla obloha už temná objevil se na ní erb Kapitolu, ale poté zase zmizel protože nikdo neumřel. Ruen si poté lehl do spacáku zatímco já pořád seděla opřená o stěnu na druhém konci jeskyně. "Pojď sem, prosím." podíval se na mě. Přistoupila jsem k němu a poklekla. "Copak?" zeptala jsem se ho možná až moc přeslazeně. "Lehni si ke mně." řekl. Chvíli jsem byla zmatená a musela jsem vypadat dost bezradně ,ale jeho pohled mě ujistil že všechno bude v pořádku. Obešla jsem ho tedy a lehla si vedle něj. Později mi došlo že tohle je asi dost divné tak jsem si lehla na jeho hruď. Trochu jsem zvedla hlavu. "Dobrou noc." řekla jsem. "Dobrou noc." odpověděl mi. "Miluju tě." řekl. Podívala jsem se mu do očí. V jeho očích byla opět ta nepravá láska, ale už to vypadalo reálnějc. "Miluju tě." řekla jsem mu naoplátku a snažila se zamaskovat nejistotu v mém pohledu i hlase. Ve skutečnosti opravdu nevím co k němu cítím. Lásku ? Nenávist ? Úctu ? Nebo ho vidím jako oporu ? Od každého trochu, možná.  Jediné co vím je že je to jediný člověk s kým můžu mít spojenectví. On je jediný kdo mě může udržet naživu. Je to sobecké to takhle říct ,ale ano. Vážně mám pocit že začínám bláznit. Už nevím co říkám a moje myšlenky nedávají smysl. Už brzo budu doma a všechno bude v pořádku. Pomyslela jsem si a víc se přitulila k již spícímu Ruenovi. Taky si mě přitáhl blíž k tělu a já pomalu usínala.

Probudila jsem se a podívala se na Ruena. Také na mě hleděl. Chtěla jsem mu slušně říct "Dobré ráno", ale v Hladových Hrách není dobré ráno, tady je jen další ráno kdy jsi naživu. Uvědomila jsem si že i když jsem byla ponořena ve svých myšlenkách, stále jsem koukala na Ruena. Musela jsem asi vypadat dost hrozně, vždycky když se zamyslím mám vážně nepřítomný pohled. Ruen na mě tak trochu překvapeně koukal. Radši jsem pohled zase sklopila a přitulila se k němu. Vůbec se mi nechtělo vstávat. Jenom jsme s Ruenem leželi na sobě namáčknutí a v objetí, každý ve svých vlastních myšlenkách. Bum. ozvalo se dělo ,které mě vrátilo zpět do reality - jsem v Hladových Hrách. Umřel další člověk, Proč ? Zabili ho profesionálové nebo to je profesionál ? To se dozvím až se na obloze opět objeví erb Kapitolu.

Hunger Games: 79. ročníkKde žijí příběhy. Začni objevovat