,,Zayne tohle není správné" sama jsem nevěděla kam tím mířím, ale nechtěla jsem mu dávat plané naděje. Nebylo by to ode mě fér. Zayna jsem měla ráda, strašně moc, víc než kohokoliv jiného, ale nemilovala jsem ho... asi. ,,chápu, ale nemůžeš mi tě odepřít úplně" vzal mě za boky a přetočil nás tak, že jsem ležela zády na posteli a on se skláněl nade mnou. ,,nedokážeš skrýt to, co s tebou dělám" přiložil mi lehce rty ke krku a mně se hned po celém těle udělala husí kůže. ,,nedokážeš skrýt naši minulost" vzal mě za zápěstí a dal mi je nad hlavu. Byla jsem celá napnutá. Vážně se mnou dělal divy. ,,nedokážeš skrýt to, že mě máš radši než si to chceš přiznat" políbil mě na rty. Měl pravdu. Nechtěla jsem si přiznat, že bych k němu mohla cítit něco víc. Stále mě tak dobře znal. ,,nedokážu na tebe přestat myslet. A ještě k tomu, když mi tě pořád připomíná Mel" zasmál se, pustil mě a sedl si vedle mě. Chvilku jsem tam ještě ležela a rozdýchávala co se právě stalo. Měla bych se začít ovládat, pokud šlo o Zayna. ,,ještě aby mě měla radši jak tebe" zavtipkovala jsem, sedla si za něj a objala ho zezadu kolem pasu. Tohle jsem hrozně ráda dělala Louisovi... Zayn si položil ruce na ty mé a pohladil mě po nich. Nechtěla jsem, aby dál mluvil. Chtěla jsem si jen užít téhle chvilky.
,,co byste si dali k večeři, broučci?" zeptala jsem se dětí, když si sedli ke stolu. ,,tvoje sušenky" vykřikli Bear a Freddie najednou a oba se začali smát. ,,ty můžu udělat, pod dvěma podmínkama" děti se hned začaly radovat. ,,za prvé" opřela jsem se o stůl a všechny přejela "děsivým" pohledem, abych tomu dodala na dramatičnosti. ,,to není večeře, takže k tomu sníte i něco jiného. A za druhé!" děti se chtěly smát, ale udržely se a pozorovaly mě. Měly takové jiskřičky v očích. Do kuchyně přišel Zayn, opřel se o zeď a pobaveně mě sledoval. ,,udělám je... Pokud..." schválně jsem to natahovala, aby byly ještě více napjaté. ,,mi pomůžete!" děti hned začaly křičet a radovat se. Freddie vylezl na stůl a skočil na mě. ,,Freddie, po stole se neleze" dala jsem mu malou ránu na zadek, načež se zasmál a objal mě kolem krku. ,,budeš se se mnou zase dneska dívat na hvězdy?" zašeptal mi do ucha. Vždy, když nebyl Louis doma a Freddiemu vhybel, tak jsme se sebrali a šli ven koukat na hvězdy. Byla to už taková naše tradice. ,,spolehni se" políbila jsem ho nad ucho a položila ho na zem. Bylo mi líto, že mu Louis chybí, ale co se dalo dělat.
Celá kuchyň po pečení vypadala příšerně. Péct s dětmi je sice zábava, ale potom to uklízet taková zábava není. ,,jsi vážně kočka" začal se mi smát Liam a objal mě jednou rukou kolem pasu. Tou druhou mi setřel něco z tváře. ,,ale já tě i přesto ták moc miluju" políbil mě na očištěnou tvář a pustil mě. Věděla jsem, že to říká jen proto, že jsem mu celý den hlídala dítě. ,,Harry mi řekl co viděl včera večer na té verandě" sedl si na jídelní stůl a z talíře si vzal sušenku, načež si vysloužil plácnutí po ruce. ,,opři se do toho, Meg. Já mám oči. Vidím, jak se na něj koukáš. Co by dal Harry za to, kdybys na něj takhle koukala!" oba jsme se začali smát. Na Zayna jsem koukala pořád, to jsem popřít nemohla... ,,není to tak lehké" sedla jsem si vedle něj a opřela si hlavu o jeho rameno. Nikdy jsem se neuměla rozhodnout na sto procent a tohle bylo prave to, kdy jsem nevěděla vůbec co mám dělat. ,,já vím. Dělej jenom to, co tě udělá šťastnou" políbil mě do vlasů, seskočil ze stolu a pomohl mi dolu. ,,hlavně si dávej pozor, aby ti neublížil. Nechci tě vidět tak jako dřív. Záleží mi na tobě" přejel mi rukou po paži a vzal si utěrku, aby mi pomohl s úklidem. Byla jsem ráda za jeho rady a za to, že už to dál nerozebíral.
,,kdy se vlátí tatínek?" zašeptal Freddie do ticha noci a uvelebil se na mém břiše. Leželi jsme na dece na zahradě a pozorovali hvězdy. Nevěděla jsem co mu na to říct. Já sama jsem to nevěděla. ,,určitě brzo, zlatíčko" začala jsem ho hladit ve vlasech. Trochu jsem mu lhala, ale nemohla jsem mu říct, že se Louis vrátí až když se zcela dostane z drog... ,,vidím velký vůz!" vyhrkl malý a ukázal na oblohu. Byl šikovný, vždy ho hvězdy zajímaly. I v pokoji měl na stropě malé souhvězdí. ,,jednou najdu nějakou hvězdu a pojmenuju ji po tobě" chytl moji ruku a držel ji. Bylo dojemné, že něco takového řekl. Stiskla jsem mu ruku a dál sledovala noční oblohu. Vždy, když jsme byli takhle v noci venku, tak šel spát pozdě. Nebylo to zdravé, ale jednou za čas to nemohlo uškodit nikomu.
,,Meg?" zašeptal někdo a poté jsem ucítila dotek na tváři. Otevřela jsem oči a viděla, jak se nade mnou sklání Zayn. Chvilku mi trvalo než mi došlo, že jsme stále venku. Freddie mi spal na břiše s malým úsměvem na tváři. ,,sakra, usnula jsem tady" opatrně jsem se zvedla a chtěla Freddieho vzít, ale Zayn mě předběhl. ,,odnesu ho" zmizel v domě i s malým. Já vzala deku a následovala ho jako mrtvola. Byla jsem neskutečně unavená. Hodila jsem deku na gauč a šla do svého pokoje, když jsem cestou potkala Liama. Ustaraně se na mě podíval, ale já jen mávala rukou a zašla k sobě, kde jsem si na sebe dala Niallovo tričko a zalezla si do postele, kde mě únava úplně přešla. Naštvaně jsem si odfrkla a zase se zvedla. Po špičkách, abych nikoho nevzbudila, jsem přešla ke dveřím od Niallova pokoje. Byla tam tma, krom rozsvícené lampičky na druhé straně postele, než ležel Niall. Zalezla jsem si do postele a zhasla lampičku. ,,Nialle spíš?" Co to...
