Když jsem se přitáhla blíž k tělu, co leželo vedle mě, tak jsem si všimla tetováních na zádech. Rychle jsem se otočila a znovu rozsvítila lampičku. ,,Zayne?" Já na něj mám fakt štěstí. ,,co tady sakra děláš?!" vyjela jsem po něm, když se na mě otočil. Trochu jsem přeháněla, ale chtěla jsem být s Niallem a ne s ním. ,,co tady děláš ty?" projel si rukama obličej a lehl si na záda. Bylo vzrušující sledovat, jak se mu napínají svaly na rukou, když s nimi pohyboval. Zavrtěla jsem hlavou, abych zahnala své myšlenky a lehla si k němu bokem. ,,chodím za Niallem vždycky, když nemůžu spát" přiznala jsem mu nakonec a čekala na jeho odpověď, ke které se očividně neměl. ,,hej" dloubla jsem mu prstem do boku, takže ke mně otočil hlavu. Byl unavený a pomalu usínal, ale já ho nehodlala nechat usnout. Chtěla jsem odpověď co dělá u Nialla a pak jít spát k sobě. ,,promiň. Niall se s Harrym opil a usnuli u mě, tak jsem šel sem" zrovna dneska, sakra. ,,hm" otočila jsem se a chtěla odejít, ale on si mě stáhl zpátky na postel. ,,nechoď nikam, prosím. S tebou se mi usínalo vždycky líp" potěšilo mě to, ale nechtěla jsem tam zůstávat... Co kdyby nás viděli kluci? Řekla jsem si, že až Zayn usne, tak zmizím, ale usnula jsem taky.
Ráno jsem se vzbudila až moc brzy, ale s dobrou náladou. Nechtěla jsem to připisovat tomu, že jsem spala vedle Zayna, ale žádný jiný důvod, kterým bych si to vyvrátila, mě nenapadal. Sešla jsem dolu jen v Niallově tričku a začala dělat snídani. Různě jsem se u toho kroutila na písničky, co hrály z televize a užívala si svou dobrou náladu. ,,jsi roztomilá" z ruky mi vyletěl hrneček, jak jsem se lekla a jen tak tak jsem ho chytla, aby nespadl na zem. ,,vyděsil jsi mě" odložila jsem radši hrneček na linku a dál se věnovala lívancům na pánvičce. ,,to jsem viděl" políbil mě do vlasů a sedl si na linku kousek ode mě. ,,kde jsi spala?" prohodil Liam a vzal si jeden hotovy lívanec. ,,u Nialla" doufala jsem, že neví o tom, že Niall nespal u sebe a místo něj tam byl Zayn, ale to, že mu zaskočilo sousto, mě vyvedlo z mého doufání. ,,jako se Zaynem?" Takže o tom ví, sakra. Lehce jsem přikývla. V tu chvíli mi to bylo hrozně trapné. ,,změnil se, vidím to i já. Ale vážně si dávej bacha, kočko" seskočil z linky a odešel. Bylo dobře, že neřešil co dělám a jen mě poučil. Byl jako můj táta. Táta...
Když mi Zayn řekl, že táta neumřel na rakovinu, ale že ho zabili, tak mi bylo hrozně. Jako kdybych ho viděla umřít na vlastní oči. Kdyby umřel po druhé. Bylo příšerné něco takového slyšet. A ještě po takové době... Byla jsem na Zayna naštvaná, že mi to řekl až po takové době, ale nemohla jsem mu to mít za zlé. Dřív byl hajzl, co stále jen lhal a teď se to asi snažil všechno napravit. Ale možná by se mi žilo lépe s tím, že zemřel na rakovinu, než že ho zabili... ,,hej jsi v pohodě?" pohladil mě někdo po tváři. Zvedla jsem oči a viděla před sebou stát Zayna bez trika. ,,sakra" zaklela jsem, když jsem viděla spálené lívance na pánvičce a rychle je vyhodila. ,,jsem, jenom jsem se zamyslela" když jsem měla skloněnou hlavu, tak jsem viděla jeho tetování 'miluju tě', co si nechal vytetovat kvůli mně. Přejela jsem po něm prsty a Zayn se zachvěl. ,,pak kdo s kým co dělá" věnovala jsem mu úšklebek a dál se věnovala svoji práci. ,,takhle oblečená bys měla chodit častěji" zašeptal mi do ucha a odešel. Pako. I přesto jsem z tváře nemohla vymazat úsměv.
Kluci zůstali až do večera, ale pak odjeli. Jen Beara mi Liam nechal. Slibila jsem mu, že ho odvezu další den do školy, když povezu Freddieho. ,,tak co se stalo se Zaynem? Moc jsme spolu nemluvili, když tu byli kluci" sedl si ke mně Niall blíž a objal mě kolem ramen. Opřela jsem si o něj hlavu a začala povídat o tom, co se stalo a co cítím, když se mě dotkne. Niall celou dobu pozorně poslouchal a vždy k tomu něco řekl. Byla jsem vděčná za jeho upřímnost. ,,miluje tě. Mluvil jsem s ním. Nikdy tě nepřestal milovat, Meg" zašeptal mi do vlasů, když jsem mu pomalu usínala v náručí. ,,já vím" zvedla jsem se, nebrala ohled na Nialla a zalezla si k němu do postele. Nechtěla jsem spát sama. Nialla to neotravovalo, věděla jsem to. Možná proto jsem k němu lezla tak často.
,,zlatíčko, vstávej" budila jsem šeptem Freddieho, stejně jako chvilku předtím Beara. Ještě měl půlnoc, chudáček. Vzala jsem ho napůl probuzeného do náruče a snesla ho dolu, kde jsem před něj dala mléko, aby se trochu probral. Nialla jsem nechala spát, jako jediného. ,,Zayne?" zvedla jsem hovor od něj. Byla jsem trochu unavená, ale nebylo to na mně znát, díkybohu. ,,Meg myslíš, že bys mi mohla pohlídat Mel? Potřebuji si něco zařídit a ona do školky jde až od příštího týdne a..." začal zmatkovat. ,,pohlídám, Zaynie" skočila jsem mu do řeči a pak mi došlo, jak jsem mu řekla. Já se snad nikdy nepoučím. Měla bych dřív myslet, než mluvit. ,,klidně si ji tak za půl hodiny vyzvednu. Vezu kluky do školky a školy, tak to mám cestou" snažila jsem se zamluvit moje oslovení. Bylo to trapné... ,,děkuju ti, Meg" položil hovor a já vydechla. To mě dokáže znervóznit i hovor od něj?
S Mel jsem strávila odpoledne na hřišti, aby se vyřádila a pak usnula. Byla jsem z toho všeho unavená, takže když jsem ji po obědě ukládala spát, usnula jsem s ní. Vzbudil mě až Niall, že si Zayn přijel pro malou, která mi spala v náručí. Pomalu jsem se zvedla a vzala ji do náruče. Sešla jsem s ní dolu a opatrně ji předala do náruče Zayna, aby se nevzbudila. ,,jsi usnula s ní, co?" pohladil mě po tváři Zayn. Přikývla jsem a opřela se o rám dveří. Byla jsem neskutečně unavená. ,,děkuju" políbil mě na čelo a odešel. Přistihla jsem se, že se usmívám. Rychle jsem zavřela dveře a šla za Niallem. Niall v obleku?!
