HIMITSU NO AI | REMAKE

Přihořívá, hoří!

,,C-co?'' dostala jsem ze sebe a on mě nepouštěl
,,Neprovokuj, Mei... Nebo poznáš, co umím být za zvíře. Nic mě netankuje tolik, jako malá a bezmocná holka, nad kterou můžu převzít kontrolu...'' zavrčel a mně se sevřelo hrdlo ještě víc, než mi ho svíral on. Byl to šílený pocit, ale krví mi začal proudit adrenalin. Vím, že jsem měla nějak zakročit, ale svým způsobem se mi to libilo. Nakonec sám povolil sevření a já o krok couvla. Srdce mi bušilo strašně rychle a oči jsem měla zaslzené. On se usmál a opět ke mně přistoupil.
,,Viděl jsem tě na té chodbě. Ty a ten manekýn z Kiseki no sedai. Chci ti jen říct, že jestli ti chybí sex, rád se pro tým obětuju,'' olízl si ret a mně se opotilo čelo. Chytil mě za ramena a začal mě něžně líbat. Ne na dlouho, poněvadž chvíli na to byl hrubší. Chytila jsem se jeho krku a líbala ho nazpět. Vzrušovala mě jeho povaha zmetka i to, že mezi námi panuje jakási rivalita. Skousnul mi ret mezi zuby a já tiše oddechla.
V ten moment mi cvaklo.
,,T-tys mě viděl s Kisem? To nic nebylo, to jen... Jsem se nechala unést,'' zakoktala jsem se a Kagami se uchechtl.
,,Na tom není nic špatného... Když se necháš unést se správným člověkem,'' zašeptal a chytil mě za boky.
,,Ne, Kagami...Promiň. Děkuju za pokec...'' hlesla jsem tiše, otočila se a rozešla se domů. Celou dobu jsem se klepala, protože jsem přemýšlela nad tím, co se stalo. Cítím se, jako kdyby se vesmír otočil proti mně. Nemůžu se přece líbat s každým, kdo to na mě zkusí! I když se jedná jen o Kagamiho a Kiseho...A z Kiseho se zanedlouho stane můj nevlastní bratr. Nic se neděje.
Nic.
Se.
Neděje.
Dobře, děje. Moje nohy zrychlily a během několika vteřin jsem vytáčela číslo na mobilu.
,,Joo?'' ozvalo se z druhé strany sluchátka.
,,Keiko...Prosím...Potřebuju s tebou mluvit...'' popotáhla jsem a ona se na chvíli odmlčela.
,,Mei, ty pláčeš?'' ozvalo se a já jen souhlasně kuňkla.
,,Hele, jsme tu s týmem ubytovaní na hotelu, tak ti pošlu adresu do SMS a půjdeme si naproti,'' začala plánovat a já si nedovolila nesouhlasit. Šla jsem směrem, který mi Keiko poslala a cestou jsem se snažila nepanikařit.
Když jsem jí z dálky spatřila, okamžitě jsem se k ní rozběhla. Padly jsme si do náruče a u toho dělaly zvuky, které lze jen těžko identifikovat.
Měla vlasy v drdolu, který jistě udělala těsně před tím, než vyšla. Všimla si toho, jak mám oteklé tváře a hned mě za ně chytila. Její starostlivý výraz mi opět vehnal slzy do očí. Šly jsme opodál na malý, travnatý plac vedle dětského hřiště. Pověděla jsem jí všechno, jak to bylo. Od úplného začátku. Řekla jsem vše o Kisem i to, co se před pár chvílemi stalo s Kagamim. Poslouchala každé slovo a nakonec se naštvaně zvedla z měkké trávy.
,,Děláš si srandu? Ty jsi Mei Kawashi! Byla jsi členem zázračné generace a jsi kočka! Kluci tě budou chtít, kluci po tobě vždycky půjdou. Seber hrdost, holka. Přece kvůli tomu nebudeš brečet, ne? Postav se sama za sebe a dělej, co máš ráda,'' pochodovala a rozhazovala u toho rukama.
,,Když já si myslím, že mám na sex už věk...'' zamumlala jsem a Keiko se sekla.
,,Posloucháš, co ti tady říkám? Je to samozřejmě na tobě, ale přece si to nenecháš líbit od každého. Znám tě, jako silnou osobnost...Tak mi jí zase ukaž,'' svěsila ramena a já si dokázala živě představit, co by na to řekl Midorima...Typická rybí povaha.
Proč mi do hlavy skončilo tohle? Nemám ponětí. Poslouchala jsem, ale neměla nic nazpět. Měla pravdu. Chytila mě za ruce a zvedla mě na nohy. Koukaly jsme si do očí a ani jedna z nás to nevydržela.
Prostě jsme se začaly smát a objaly se.
,,Hele, žádný chlap nemůže rozbít to, co máme my dvě. Takže ať se stane cokoli, budu tu,'' usmála se a já stiskla její dlaně.
,,Nápodobně, Kei...''

Když jsem přišla domů, bylo už celkem pozdě, tak jsem byla tak potichu, jak jsem mohla. Já o jsem ovšem netušila, že mi můj povedený bratr přivodí infarkt. Kdo by čekal, že ve čtvrt na jednu ráno ho potkám, jak jde z kuchyně a nese si sušenky. Zůstali jsme na sebe koukat a on se nakonec uchechtl.
,,Budeš mít průser, že jsi přišla tak pozdě,'' zaremcal a já ho objala kolem pasu. Natiskla jsem se na jeho tělo a zavřela oči. Muselo ho to zaskočit...
,,Mám tě ráda, Yuuto...'' zašeptala jsem a on dlouze vydechl.
,,Já tebe taky, Mei,'' políbil mě do vlasů, usmál se a odešel do pokoje.
Aspoň půjdu spát s dobrým pocitem...
Děkuju, Kei.