HIMITSU NO AI | REMAKE

Těžká chvíle

,,Co tě to tak popadlo?'' zeptal se Kagami, když jsme leželi vedle sebe a vydýchávali.
Otočila jsem na něj hlavu a rukou si vjela do vlasů.
,,Ani nevím...'' řekla jsem tiše a zachumlala se do deky. On mě k sobě přitáhl a opřel se bradou o vrch mojí hlavy. Byla jsem hlavou zabořená u jeho krku a mozkem mi létalo mnoho myšlenek. Kagami po chvíli usnul a já se musela pousmát, protože se mi opravdu moc líbí, když je takhle v klidu. Nevím proč jsem dostala takovou chuť na sex po tom, co jsem viděla Atsushiho. Sklonila jsem hlavu k jeho hrudi a zavřela oči. Těsně před prázdninami nás čeká zápas s Fukuda Sōgō, na který bychom se měli řádně připravit. Nesmím dnes zapomenout přijít včas na schůzku s Keiko, která je také členem Fukuda Sōgō. Bude zvláštní si proti ní zahrát. Kagami začal ze spaní něco mumlat, a tak jsem pomalu vyprostila ruku zpod deky, abych ho mohla začít hladit na zádech. Ze spánku mě k sobě silně přitáhl a poté sebou škubnul. Radši nechci vědět, co se mu zdálo. Jen jsem zlehka jezdila nehtama po jeho zádech. Když trochu povolil stiskl, opatrně jsem se natáhla pro svůj telefon, abych zkontrolovala čas. Byl čas tak akorát vyrazit. Posadila jsem se, prohrábla si vlasy a věnovala ještě jeden pohled Kagamimu. Přesunula jsem se na kraj postele a začala se tiše oblékat, abych ho nevzbudila. Ještě jsem rychle v koupelně zkontrolovala svůj vzhled a opustila jsem jeho byt. Když jsem se blížila ke kavárně, Keiko si už z dálky klepala na zápěstí.
,,Tak hele, jdu pozdě jen o sedm minut,'' zasmála jsem se, když jsem k ní přišla.
,,Pořád pozdě,'' zazubila se a nakonec jsme se objaly. Vešly jsme do kavárny a našly stoly, které byly kousek od okna. Objednaly jsme si a, až v když odešla číšnice, začala jsem se mračit. Keiko sklopila pohled a sepnula ruce na klíně. Moc dobře věděla, na co zrovna myslím.
,,Prostě se to stalo, Mei... Sakra, ty přece moc dobře víš to, jakou mám slabost pro zmetky...'' snažila se obhájit a já položila lokty na stůl.
,,Ano... Ale on není zmetek naoko, ale i zevnitř. Ublíží ti... Budeš mít z prdele kliku, když se to Akashi nedozví,'' dodala jsem a ona zoufale vydechla.
,,Já vím... Zlobíš se na mě? Určitě si myslíš, že jsem coura...'' řekla a oči měla stále sklopené k zemi. Vypadala opravdu vyřízeně. Chtěla jsem jí říct o tom, jakou mám domluvu s Kagamim, ale nepřišlo mi to, jako nejlepší nápad. Protože pokud se někdo z nás má chovat, jako coura, jsem to já.
,,Ne, Keiko. Nejsi a nezlobím se... Mám jenom strach, protože obě dvě víme, co je ten kluk zač. Chápu, je hezký, přitažlivý, možná dokonce sexy... Ale v dutině lebeční má opravdu zlověstné lejno,'' dodala jsem a Keiko se začala smát. I přes to bylo vidět, jak je utrápená.
,,Hele...Čeká nás zápas. Rozdáme si to,  bude sranda,'' řekla jsem a viděla tu malou, ale jasnou jiskru v jejích očích. Nakonec jsme změnily téma a já začala mluvitbo tom, jak jsem byla s Murasakibarou, načež překvapeně zvedla obočí.
,,Vy dva si máte co říct?'' podivila se a usrkla ze shaku, který byl před ní.
,,Celkem jsme si popovídali... Ale měla jsem takový zvláštní pocit v žaludku, když jsem na něj koukala...'' zamumlala jsem nakonec.
,,Se ti chtělo zvracet?'' uchechtla se Keiko a já s úsměvem protočila oči.
,,Ne... Možná jsou to ti pověstní motýli...'' objasnila jsem a Kei se zakuckala.
,,Neříkej, že bys šla do Atsushiho...'' odkašlala naposled a hřbetem ruky si otřela pusu. Jen jsem se zahleděla do svojí skleničky a kývla v jasném gestu.
,,Ah Mei, to snad ne. Nejsem si jistá, zda si na to nezapomněla, ale on není úplně vztahovej typ. Ale můžeš to zkusit, přála bych ti to...'' usmála se a podepřela si hlavu.
,,Taky bych ti to s Aominem přála,'' řekla jsem mimoděk a Keiko vykulila oči.
,,C-co?'' vykoktala zmateně a já se tiše zachechtala.
,,Jsi moje kamarádka už nějakou dobu. Nejsem slepá... Pamatuji se, jak jsme byly nakupovat a on tam byl s Momoi... Koukalas na něj, jako na svatej obraz,'' podotkla jsem a kamarádka začala rudnout.
,,Ale zachovej klid. Líbí se mu tvoje prsa...Řekl to na srazu,'' zvedla jsem palec nahoru a ona ke mně zbrkle zvedla hlavu.
,,Jo? Fakt se mu líbí?'' vyhrkla a lidé v kavárně se na nás otočili. Keiko sedla zpátky do židle a založila ruce na prsou. Musela jsem se zasmát, protože to bylo roztomilé.
Po hodině jsme se obě zvedly, zaplatily a společně opustily kavárnu. Když jsme šli pomalu přes město všimly jsme si, že jsme nedaleko streetbalového hřiště. Rozhodly jsme se, že si tam půjdeme sednout na lavičky. Chtěly jsme si zaházet, ale neměly jsme s sebou míč. Když jsme došly blíž, tak jsme si všimly čtyř známých tváří. Murasakibara, Kise, Aomine a... Satsuki, sakra.
Když si nás Kise všiml, okamžitě k nám přiběhl.
,,Keicchi, Meicchi... Co tu děláte?'' zazářil a já se na něj zamračila. Od té doby, co mi vyznal lásku, tak jsme se neviděli.
,,No, byly jsme na shaku a chtěly si jít sednout...Ale vy máte míč, takže bychom si třeba mohli všichni zaházet,'' zazubila se a Kise se otočil na zbytek skupiny.
,,Nebudu hrát s Keiko,'' založila Momoi ruce na prsou a Aomine, který seděl na zemi, k ní zvedl hlavu.
,,Uklidni se, Satsuki... Kdo říkal, že budeš hrát?'' řekl klidně a s Kei jsme si daly imaginárního placáka.
Atsushi se na mě otočil a věnoval mi jemný úsměv. Natáhl ke mně krabičku s pocky a přistoupil blíž.
,,Vem si jednu...Taky jsi mi minule dala,'' zamumlal a já si vytáhla jednu tyčinku, přičemž jsem slušně poděkovala. Keiko se mi nahnula k uchu a chytila mě za rameno.
,,On se s tebou podělil o jídlo,'' zašeptala nadšeně a já zakroutila hlavou na znamení, že to nic není. Pak jsem obrátila pohled zpět k Atsushimu,.který si zrovna dával vlasy do culíku.
,,Keiko?'' řekla jsem, stále zírajíc na něj.
,,Ano?''
,,Asi...Asi jsem se zamilovala...''