Dokážeme Cokoli 3 - Návrat

Chcete s námi?

  Jack seděl na plochém kameni uprostřed mýtinky. Psi jej napjatě pozorovali.
  O Duffym nic neřekl. Ještě byl s vlčí mrtvolou v jeskyňce. Měl by...?
  To nevěděl.
  Jeho smečka obklíčila tu malou, která se krčila hned u skalky pod Jackem.
  Teď už si všiml četných zhojených poranění.
  ,,Váš Alfa vás tyranizoval." Pohled mu sklouzl na Benjiho. Ten se pod Jackovým sebevědomým pohledem roztřásl. Jack si vzpomněl, jak se třásl on, když jako štěně přišel k Lovcům.
  ,,Neublížíme vám, pokud neuděláte nějakou blbost. Poslal jsem své bojovníky na lov. Donesou nám jídlo a všichni se v klidu společně najíme."
  Cookie se tiskl ke své matce.
 
  Z jeskyňky vylezl Duffy. Nenávistně přejel pohledem celou tu maličkatou smečku. Odhodlaně zavrčel.
  ,,Váš Alfa je mrtvý."
  Ozval se vyděšený štěkot. Psi se otočili na léčitele. Hrubosrstý Ouško se nejistě zeptal: ,,To...to ho dokázal zabít váš Alfa... Takhle rychle? Nekousl do krku..."
  Duffova oči zasvítily. ,,Ne...možná, že by vykrvácel, a možná, že by to zvládl. Ale i tak měl šílené bolesti. Postaral jsem se o to, aby to nezvládl."
  Tentokrát zděšeně zašuměla i Lovecká sebranka. Duffyho matka Vločka se na něj dívala se směsicí obdivu a zděšení...
  Jack se zadíval na Duffyho. ,,Já... Já jsem slyšel o té věštbě. A myslím, že měla pravdu. Duffy tuto smečku zachránil. I když jste se k němu chovali fakt hnusně."
  Tentokrát se ozval zase Benji. Mluvil kurážně, ale s respektem a rozvážností. ,,Nevím, jestli to vidí všichni stejně, ale... vždycky když Mudrc něco předpověděl, tak se to vyplnilo. Měli bychom vám asi děkovat, i když se mi příčí děkovat tomu, že někdo zemřel."
  Jack si ho prohlédl. ,,Mluvíš moudře. Mohl bys být další Alfa."
  Benji vystrašeně couvl. ,,Co? Já... Ne! Já jsem nechtěl nějak zpochybnit..."
  Jack si odfrkl a seskočil z kamene. Žduchl kamarádsky do třesoucího se psa. ,,Já to myslím vážně. Říkali jsme, že přicházíme v míru. Nehodlám to tady přebrat. Pobudeme pár dní a odejdeme."

  Psi a kočky se rozprostřeli po táboře. Psi z malé smečky zakopali vlčího psa.
  Jack ležel a nechal koťata, aby po něm lozila. Louka s Ashem a Novou mu žužlali neporušené ucho a skákali po ocase.
  Louka se připlížila blíž a zaujatě si prohlížela červený obojek. ,,Tady ti to padá." Mňoukla nespokojeně.
  ,,Já vím, " povzdechl si Jack. ,,Vlk mi to natrhl, takže ten tesák nedrží v té látce."
  ,,Ale mohl by sis to dát jinde!" Rozsvítila se očka malé kočičky.
  ,,A kam jinam?" Zasmál se Jack.
  ,,No přece do ucha! Máš tam díru, tak si ji ozdob!" Popadla velký tesák do zubů  a vyšplhala Jackovi za krk.
  Ucítil, jak ho to trošku tahá v nezahojené ráně. Nechtěl dát najevo, že ho to bolí. Kočička z toho měla náramnou radost.
  Zkončila a přihopkala před něj.
  ,,Jak to vypadá?" Láskyplně se zazubil Jack.
  ,,Jooo!" Zavýskla Louka a Nová se k ní přidala. ,,Vypadáš drsně!" Vypískla.
 

  Čekali na loveckou výpravu snad celou věčnost. Když se vynořili, táhli laň, dva králíky a myš.
  Všichni je s jásotem přivítali.
  Jack nejdřív nechal najíst Matky. Potom malou smečku. A nakonec zbytek. Když skončili, Jack ohlodával zbytek nohy, ale jinak zůstaly kosti zcela holé. Fido se po dlouhé době přišel přitulit. Jack se cítil šťastný, vypadalo to, že mu hlídání koťat pomohlo.
  Medvěd se zase jal vyprávění pohádek. Hlavně o tom, co kočky všechno dokáží. V této době, kdy bylo těžké držet oba druhy pohromadě, se pes jako on hodil. Starší kočky byly spokojené.
 
 

 Tig se doloudal k Jackovi. Alfo, myslíme s Minnie, že jsme při lovecké výpravě našli zloděje kořisti."
  ,,Povídej," kývl Jack.
  ,,Ucítili jsme lišky. Docela kus přes hranici. A myslím, že by zrovna ony neriskovala tak moc, kdyby neměly žádný problém..."
  Zezadu se ozval pohoršeně hnědák. ,,Snad nepůjdem zjišťovat, jestli nepotřebují pomoc?!"
  Tig se popuzeně ohlédl. ,,Myslím, že zrovna to by se hodilo. Slíbili jsme to. Že se o zloděje postaráme."
  Jack kývl. ,,Jsem rád, že si na sliby pamatuješ. Jsi čestný pes. Měli bychom to jít prohlédnout."
  Pár psů zvedlo hlavu. Byl večer. Už se jim nechtělo.
  ,,Zítra ráno sestavím skupinu a půjdeme to omrknout."