Dokážeme Cokoli 3 - Návrat

Nová smečka

Jacka probudilo jemné šťouchání do boku. Koran už stál na nohou od rozbřesku.
,,Zdravím mého snaživého Betu," zamumlal rozespale.
,,Vstávej. Musíme rozhodnout, jestli tam půjdeme všichni nebo ne."
Jack se posadil. V pelechu už nikdo nebyl, všichni byli venku.
,,Takže.... Co navrhujete?" Zavolal k celé smečce. ,,Chcete, abychom tam šli všichni?"
Psi a kočky začali mluvit jeden přes druhého a překřikovat se. Ale vítězili, aby šli všichni.
Minnie zavyla: ,,Pojďme všichni, protože když tady část necháme, mohl by nás někdo napadnout. Spolu jsme silnější a dokážeme ochránit i matky s koťaty."
Tig, který se tiskl k jejímu boku, zavyl na souhlas. Jack si začal všímat, že se mezi nimi vytváří opravdu silné pouto. Je možné, že by byli druhové?

Celá smečka se šinula v tichosti krajinou. Už překročili hranici. Bude psů míň, to věděl. Lovci mají převahu.
Tak bude snad jednání jednodušší.
Bojovníci uzavírali celé procesí, aby uchránili slabší členy na konci.

Na mírném kopci přes louku Jack zaznamenal pohyb. Jeden štíhlý, pískově hnědý pes s krátkou srstí se zastavil u lesa.
Viděli se přesně ve stejnou chvíli.
Pes začal utíkat, a Levi zaštěkal. ,,Za ním, ne?"
Kloki ho nazlobeně napomenula. ,,Copak jsi Alfa? Ticho buď a stůj."
Jack zvedl hlavu. ,,Půjdeme pomalu a v klidu za ním do tábora. Zatím nejsme hrozba, takže chovejte se slušně. Ti psi jsou v právu." Zavrčel rozvážně.
Nevěděl, co mají čekat, ale doufal, že se dokáží dorozumět i bez násilí, na které musel Jack velkou část svého života spoléhat. A proto po poslední bitvě nastavil nová pravidla. Nejdříve se mluví, až pak bojuje, a zabíjí se jen v neúnosných situacích.
,,Nezapomeňte na naše pravidla," zvolal Koran. Fjodor zavřískl na souhlas a dál se plahočil s cukajícím se kotětem v tlamě.
Louka, tak se jmenovalo flekaté kotě Čmouhy a Pantera, máchala pacičkama k Ashovi a Nově, kteří se drželi v chlupatém límci Medvědova Kožichu. ,,Stejně jsem lepší! Vsadím se, že když teď spadnu, dopadnu na všechny čtyři!"
Vlnka, Matka Ashe a Novy, kousavě pronesla: ,,Až se Fido rozhodne tě pustit, postarám se, abys letěla až dolů." Ukázala pobaveně čumáčkem z kopce.
Fido se tlumeně zasmál, Louka nahodila otrávený kukuč. Ale za chvíli už začala rýpat nanovo.
Jack si jich přestal všímat. Soustředil se na kontrolu formace, aby byli všichni chráněni bojovníky, a aby nikdo nečouhal.
Tábor byl blíže, než předpokládal. Na jeho vkus až moc blízko hranic.
Zaslechl první poplašné zavytí, a psi Lovců zpozorněli.
,,Formaci, a postupujte v klidu!" Štěkl Koran.
Jack musel uznat, že se snaží a že mu to Betovství jde. Byl to rozený vůdce, nepodařilo se mu však to ještě prosadit.
Prolezli holými keři. Vstanuli v tváří v tvář malé smečce, která odhodlaně cenila zuby. Teda...odhodlaně...jen ten vlčí pes. Ostatní se... báli. V jejich očích se odrážela nejistota , jak klouzali pohledy po Jackových Lovcích.
Velikému vlčímu psu svítily nevraživě oči. Jack dal nacvičeným pohybem ocasu a uší signál. Lovci byli cvičení a věděli, co Jack myslí. Okamžitě se zastavili. Bojovníci přešli dopředu. Schovali slabší za sebou.

,,Přicházíme v míru." Štěkl Jack.
Alfa nakrčil čumák ještě víc, a byly vidět jeho žluté tesáky.
Jack se ušklíbl. Sedl si, a klidně jej pozoroval. Hrozně mu připomínal Alfu své první smečky, kde se narodil.
,,Jsem Alfa Lovců." Představil se Jack, když se nic nedělo. ,,Jenom tudy procházíme. Včera jsme lovili a naše kořist, možná z vašeho stáda, přeběhla hranici. Omlouváme se za vzniklé problémy. " Ochotně jim to vypověděl. Tvářil se přívětivě. Alespoň se o to snažil, ten Alfa ho hrozně štval. Něco mu na něm bylo protivné.
Vlčí pes ho chvíli jen vyjeveně pozoroval, pak zaklonil hlavu a chraplavě se zasmál. Bylo vidět, že je to pes starší, ale vypadal při síle. Ti ostatní byli jakž takž.
,,Vy- vy se mi omlouváte?!" Chechtal se. ,,Přijdete, kradete nám kořist, kolik? Dva úplňky, a teď se teprve ukážete??" Zavyl.
Jack se zarazil. ,,Počkat- to je nějaký omyl, já jsem svou smečku dovedl teprve včera! Chtěli jsme vás poprosit o svolení lovit tady pár dní, než se naše..."
,,Tak a to vám mám teď jako věřit? Kdo jiný by to asi tak bral?! Hm?!"
,,Nelíbí se mi tvůj tón. Tohle je tvoje území. To beru. Ale chovej se, jak se na Alfu patří. Mluvíš se mnou jako s nějakým špinavým zlodějem, ale já jsem Čestný Alfa. Potřebujeme nakrmit matky, aby měly mléko pro koťata."
Zpoza psů se vynořila malá, bílá, pohublá fenečka. Podřízeně se doplazila k Alfovi. ,,Alfo, prosím. Mají mláďata."
,,Kušuj!" Zavyl nepříčetně Alfa. ,,Je to snad dovoleno..." Vypadal, že ji pokouše, ale najednou jeho hlas selhal a od se dávivě rozkašlal.
Jack štěkl na svou smečku. ,,Zpátky, to zní jako špatný kašel."
Psi se o několik kroků stáhli. Teď mezi psy stáli naproti sobě jen Alfové.
,,Jste nemocní. Není to vážná nemoc. Máme léčitele. Snadno se toho zbavíte s naší pomocí..."
,,Nepotřebujeme nikoho! A nehodlám přijmout pomoc od psa, který je dvakrát menší než já. Máš frajerský obojek, ale to je všechno. Určitě ani neumíš bojovat."
Lovci za Jackem pobaveně zamručeli. Z hloučku se vynořila Minerva. Celá naježená si stoupla před Alfu. Byla skoro tak velká jako on, vždyť jí v krvi kolovaly vlčí geny.
,,Tak poslouchej, ty přenašeči blech..."
,,Jak se opovažuješ!" Vyjekl Alfa.
Já k se vklínil mezi ně. ,,To je v pořádku, Minnie. My to tady zvládneme. Jdi."
Minnie se zklamaně zařadila.
,,Hlídej si svý mazlíčky," prskl vlčí pes jedovatě.
,,Klid. Jednáme. Není nutné násilí ani nadávky." Poznamenal Jack a znovu se posadil. ,,Kde máš Betu? " Přejel pohledem po smečce.
,,Nepotřebuju. Vedu to tady sám."
Jack se na něj nepřesvědčeně zadíval.
,,Co, máš s tím problém?!" Cvakl Alfa zubama.
,,Vůbec ne. " Pokrčil rameny Jack. ,,Mám nabídku. Nech nás tady pár dní a my tě vyléčíme."
,,Nepotřebujeme tady někoho, kdo nám celé měsíce kradl jídlo!"
Jack klidně odpověděl. ,,To jsme nebyli my. Nadechni se. Copak to nepoznáš?"
Pískově zbarvený pes, který spustil poplach, se nejistě připlížil dopředu. ,,Ehm... Já...já jsem Benji." Vrhl nejistý pohled na Alfu. ,,Chtěl bych podotknout... Naše nemoc nám vzala...čich. Nevíme, kdo to krade."
Alfa se bleskově otočil a zakousl se Benjimu do zátylku a strhl ho stranou. Pejsek zakvičel. Jack viděl, jak se třásl.
,,Týráš své členy?" Zavrčel popuzeně. ,,Co jsi to za Alfu?"
,,Určitě lepší než ty. Já se totiž nepaktuju s kočkama," hodil znechucený pohled stranou za Jacka, ,,a ani nechráním ty, kteří si zaslouží trest."
Jack vstoupil mezi ty dva psy. ,,A jak přesně? To, že přijal pomoc? Měl by ses ujišťovat, že smečka souhlasí. A jak tě tak vidím, nemáš vůbec tušení, kdo vás okrádá."
Alfa si odfrkl. ,,Vypadněte."
,,Můžeme vám pomoct. Vyléčíme vás, a mohli bychom najít zloděje. A vy byste nám dali část loviště. Naši bojovníci by lovili i pro vás."
,,A proč bych tě tady měl nechat? Vypadáš slabě. Chceš jen oporu?" Vrazil do Jacka.
Jack se zapotácel. ,,Bacha na jazyk..." Zavrčel ledově. ,,Naše nabídka platí. Tví psi to potřebují. Vidím, že to i chtějí."